Schillerová to s optimismem přehání. Příští rok bude schodek rozpočtu rozhodně hlubší, než navrhuje

Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje Ministerstvo financí, je nerealisticky nízký.

Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsenzu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce.

Zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy.

Jak velký bude propad?

Ministerstvo financí podle své aktuální prognózy počítá s letošním propadem české ekonomiky o 6,6 procenta.

Trh však podle pravidelného šetření České národní banky (ČNB) mezi analytiky počítá letos v konsenzu s propadem o 7,2 procenta. Centrální banka pak dokonce prognózuje pokles o 8,2 procenta.

Pro příští rok pak Ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky, a to o 3,9 procenta. Trh je v tomto případě optimističtější, jelikož předpokládá růst tempem pěti procent. Zato ČNB je opět pesimističtější než ministerstvo, neboť pro rok 2021 prognózuje růst jen 3,5 procenta.

VÍCE K TÉMATU:

Zombifikování české ekonomiky a trhu práce: je Antivirus lepší, než bude kurzarbeit?

Navzdory útlumu ekonomiky se trh práce drží a covid moc volných míst „nezahubil“

Tlak na veřejné finance

Nelze tedy rozhodně vyloučit, že Ministerstvo financí bude muset svůj odhad zejména letošního výkonu tuzemské ekonomiky přehodnotit směrem dolů. To by pochopitelně umocnilo i tlak na veřejné finance.

Pro rok 2021 pak Česká národní banka počítá s deficitem celkových veřejných rozpočtů v objemu 249 miliard. Trh prognózuje schodek nepatrně vyšší, zhruba 255 miliard. Jenže tyto odhady nezahrnují například právě dopad zrušení superhrubé mzdy.

Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by tento výpadek odpovídal 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zajistilo zrušení superhrubé mzdy, by podle Ministerstva financí činilo 15 miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy 77 miliard korun.

Realita? Přes 300 miliard

Sečteno, podtrženo, realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun.

Ovšem na státní rozpočet budou připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení superhrubé mzdy, tedy zhruba 51 miliard.

Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty místních samospráv. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého mírného přebytku do schodku.

Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 může mnohem spíše pohybovat kolem úrovně 320 miliard. To je zhruba 2,75krát vyšší údaj než oněch 116 miliard, s nímž nyní pracuje Ministerstvo financí.

Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nuceno pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem 350 miliard. To je zhruba třikrát vyšší údaj, než jaký nyní ministerstvo prezentuje.