Sankce v praxi: Krymu před vyprahnutím pomáhají vodní čerpadla z Dánska

V hlavním městě Krymského poloostrova Simferopolu se už místní obyvatelé nemusí obávat nedostatku vody. Její dodávky se od roku 2014, kdy došlo k ruské anexi, ztrojnásobily a voda z kohoutků lidem teče až 18 hodin denně.

Od ruské okupace je problém pitnou vodu na Krym dostat, protože původní dodávky mířily z řeky Dněpr na ukrajinském území. Po anexi Ukrajina dodávky vody přerušila. Nedávné napětí mezi Ruskem a Ukrajinou může být způsobeno právě „válkou o vodu“.

Miliardy z Moskvy

Rusku by se hodilo posunout hranici Ukrajiny více na západ i z tohoto důvodu. Moskvu totiž zásobování poloostrova vodou stojí značné finanční prostředky v řádu miliard rublů, uvedla agentura Bloomberg. Tím, že Kyjev odřízl 90 procent dodávek vody na poloostrov, se z něj stala vyprahlá step jako z šedesátých let minulého století.

Zlepšit situaci má pomoci nová vodárna Bešterek-Zujsky, jež čerpá podzemní vodu. K tomu slouží i dánská čerpadla světového lídra na trhu Grundfos. Ruská protikorupční iniciativa Scanner Project zdůraznila, že zobrazení čerpadel v ruské televizi ukazuje, že došlo k porušení protiruských sankcí, které zavedla Evropská unie. Západní novináře zajímá, jak se dánská čerpadla a německé motory Siemens mohly dostat na toto území.

Zdroj: Levada Center 2019, průzkum se týkal Rusů, kteří měli hodnotit, zda anexe Krymu přinesla v celkovém hodnocení Rusku spíše pozitiva, nebo negativa.

Web německé stanice Deutsche Welle uvedl, že se jedná o typ čerpadel Grundfos CR 185-8A-F-A-V-HQQV. Je to nejnovější a nejvýkonnější model na trhu, který se oficiálně na ruském trhu vůbec neprodává.

Podle ruských státem ovládaných médií mají být veškeré technologie ve vodárně ruské. Sankce EU se nicméně vztahují na většinu technologií a zboží včetně vodárenského průmyslu. Evropské firmy se brání, že nemají s porušením sankcí nic společného.

Dokumenty máme v pořádku

Strojírenský gigant Siemens tvrdí, že neporušil žádné ekonomické sankce. Export jeho produktů podléhá kontrolám a platné legislativě, navíc požaduje i od svých partnerů, aby dodržovali omezení, včetně sankcí, jež se týkají Krymu.

„Smlouvy o dodávkách společnosti Siemens AG a jejích dceřiných společností obsahují veškerou nezbytnou doložku o kontrole vývozu,“ uvedl zástupce společnosti Siemens. Firma je přitom známá tím, že s Ruskem čile obchoduje.

Už v roce 2015 a 2016 skončilo několik turbín v elektrárnách na Krymském poloostrově. Podle tehdejšího šéfa firmy Joea Kaesera šlo o selhání jednotlivce. Turbíny měly původně směřovat do elektrárny Taman v jižním Rusku, ale ruským subdodavatelem byly převezeny na Krym, aby sloužily v paroplynových blocích.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Panika a nedostatek benzinu. Kyberútok na Colonial Pipeline je varováním pro všechny

Moje auto, můj hrad. Češi vysáli z trhu obytné vozy a karavany

Čtvrtstoletí jaderného centra u Mnichova. Kritika špičkového výzkumu sílí

Thomas Heidemann z právní firmy CMS, jež má sídlo také v Moskvě, vysvětlil, že veškeré dodávky zboží do Ruska mají certifikát toho, kdo bude finální uživatel zboží, aby nebyly porušeny sankce. „Evropský dodavatel archivuje tento certifikát koncového uživatele a může ukázat, že udělal vše pro to, aby zabránil porušení sankcí,“ vysvětlil.

Dánové chybu odmítají

Také dánský výrobce čerpadel Grundfos odmítá, že by sankce mohl porušit. V Rusku působí dceřiná firma Grundfos Istra, která je výhradním dovozcem čerpadel do země. Viceprezident mateřské firmy Peter Trillingsgaard vysvětlil, že jejich interní šetření nedospělo k závěru, že by sankce byly porušeny. Postupují prý podle evropské i ruské legislativy. Ta ale odporuje evropské. Protože ruské firmy nemohou zákazníkům přikazovat, aby se písemně zavázali, že konkrétní produkty neskončí na Krymu.

Zdroj: Pixabay.com

Trillingsgaard nedokáže vysvětlit, jak výrobky společnosti skončily na okupovaném poloostrově. „Výrobky instalované na Krymu – z toho, co vidíme z videa – jsou standardní čerpadla, která Grundfos často prodává výrobcům zařízení, kteří používají čerpadla jako součást větších produktů, které se poté prodávají. Nevíme tedy, jak naše výrobky skončily na Krymu,“ uvedl dánský manažer.

Firma slíbila, že nebude vodárně na Krymském poloostrově poskytovat žádnou podporu ani údržbu. Čerpadla měla na sporné území, které si stále nárokuje Ukrajina, dodat moskevská společnost VDK Avtomatika. Celou záležitost prověřují i dánské úřady. Nevylučují, že byly porušeny sankce EU. V závažných případech mohou pachatelům hrozit až čtyři roky vězení.