Robotickým vysavačem to začíná. „Velký bratr“ získává reálné obrysy

Regulovat teplotu v místnosti nebo zhasnout světlo bez toho, aniž byste se museli zvednout z gauče či z postele? Žádný problém! Stačí úkolem pověřit virtuálního asistenta domácnosti. Poslouchat na slovo umí Alexa od Amazonu i Google Home.

Vše je spárované s telefonem, připojené na internet a obvykle sjednocené pod jedním účtem, ať už na Googlu, Facebooku nebo jinde.

S rozvojem technologií se ale nutně vkrádá otázka, zda už náhodou nenastala doba, kdy nás stále vidí a sleduje „Velký bratr“, jako tomu bylo v antiutopickém románu George Orwella.

Přísně tajné! A přesto veřejné

Miliardy lidí vystavují své soukromí na Facebooku, Instagramu nebo Snapchatu a sdílí plány i zážitky se světem zcela dobrovolně, ba ve snaze, aby je vidělo a ocenilo co možná nejvíce lidí.

Souhlasem se smluvními podmínkami uživatelé dávají těmto společnostem možnost s informacemi nakládat podle jejich libosti. Jen málokdo si skutečně důkladně přečte to, jaké svolení dává třeba nově instalovaným aplikacím v mobilním telefonu.

Potvrzují to případy amerických vojáků, kteří díky mobilní fitness aplikaci Strava prozradili lokality i půdorysy utajovaných amerických vojenských základen ve světě.

Nedávno pak zjistil nizozemský deník De Correspondent ve spolupráci s webem Bellingcat, že totéž nedopatření se děje i díky aplikaci Polar od stejnojmenného výrobce chytrých hodinek.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Mohl by věk robotů představovat novou renesanci?

Místo dronů by zboží a jídlo mohly rozvážet roboty. Už byly i v Praze

Jak se bránit robotům, kteří nám chtějí vzít práci

Domeček pro panenky? Stačí říct

Jiné situace jsou spíše úsměvné, jako například ta z ledna loňského roku, kdy si děvčátko bez vědomí rodičů a vlastně nechtěně objednalo přes hlasové ovládání Alexa domeček pro panenky v hodnotě 160 dolarů.

Když se pak tento příběh vysílal v televizi, hlasatel řekl onu kouzelnou větu „Alexa ordered me a dollhouse“ (Alexa mi objednala domeček pro panenky).

V mnoha domácnostech toto stačilo k tomu, aby se o pár dní později u jejich vchodů objevila ta samá hračka. I jejich chytré domácnosti totiž zareagovaly na to, co považovaly za hlasový pokyn.

Nebezpečné hračky

Dětí se týkala i jiná aféra s chytrými technologiemi ze začátku roku 2017. Panenka Cayla byla s vestavěným reproduktorem a mikrofonem schopna do určité míry sledovat situaci v bytě.

Ale k tomu byla náchylná i útoku zvenčí, pokud by ji někdo „hacknul,“ mohl by ji zneužít k tomu, aby dítě zmanipulovala.

V Německu byl proto její prodej zcela zakázán a lidé, kteří už si ji pořídili, dostali doporučení výrobek zcela zničit. Jelikož hračka měla zabudované nezabezpečené bluetooth, případný útočník měl možnost dítě poslouchat i s ním mluvit.

Česká eurokomisařka Věra Jourová – která zodpovídá mimo jiné za ochranu unijních spotřebitelů – to komentovala slovy, že „se obává možných důsledků panenek připojených na internet na dětské soukromí a bezpečnost“.

Podobně například majitelé „smart TV“ společnosti Samsung byli v březnu roku 2017 upozorněni na možnost, že i když je jejich televize „vypnutá“, stále může nahrávat a dále přenášet jejich rozhovory.

Mohl za to program americké CIA nazvaný „Weeping Angel“ (v překladu Plačící anděl, ale též jedna z hlavních záporných postav oblíbeného seriálu Doctor Who, pozn. red).

Tehdy již bývalý ředitel CIA Michael Hayden bránil svou zpravodajskou službu slovy, že „tyto nástroje bychom nepoužili proti Američanům“ a že „tam venku jsou lidé, u kterých chcete, abychom je špehovali“.

Víme, kudy chodíte do koupelny

Další potenciální nebezpečí pro lidské soukromí představuje nenápadný domácí spotřebič – robotický vysavač od firmy iRobot. Americká společnost zaměřená na robotiku s téměř dvacetiletou praxí na trhu má na svém kontě mimo jiné spolupráci s armádou Spojených států. Vytváří však také několik druhů automatizovaných pomocníků do domácnosti.

Robotický vysavač Roomba během provozu sbírá informace o bytě, denních návycích obyvatel a další informace, které pak odesílá výrobci. Ten se brání, že bez informovaného souhlasu majitelů žádné takové informace dál nepředával. Otázkou ale je, zda jde o souhlas opravdu informovaný.

VIDEO: Jak funguje robovysavač Roomba

Zdroj: YouTube.com

„Je až hrozivě snadné získat přístup a kontrolu nad chytrými domovy. I díky tomu, že stále existuje mnoho nedostatečně zabezpečených protokolů, které se datují do dávných let, kdy bezpečnost nebyla hlavní prioritou,“ říká Martin Hron, bezpečnostní výzkumník společnosti Avast.

Lidé by podle něj měli věnovat větší pozornost bezpečnosti připojených zařízení a služeb, které ovládají privátní části jejich domovů, a hlavně nepodcenit jejich správnou konfiguraci.

Pozor na router

Další slabinou v zabezpečení domácnosti může být router. Podle výzkumu Avastu z června letošního roku téměř 70 procent Čechů neaktualizuje firmware svého routeru, do jehož webového rozhraní se přihlásili.

VÍCE O AVASTU NA PEAK.CZ:

Avast chce být globální jedničkou v antivirech. Jaké má šance?

Avast míří na globální vrchol. Pomůže mu k tomu vstup na londýnskou burzu?

Martin Hron podotýká, že „je to vstupní brána k internetu, která řídí příchozí i odchozí provoz v síti, a propojuje veškerá připojená zařízení, a logicky je tak cílem hackerů, kteří shromažďují citlivé osobní údaje včetně například přihlašovacích údajů k bankovnictví“.

Osobní údaje a další data se stala běžným artiklem na černém trhu. Společnost ISECO.cz, která se specializuje na řešení v oblasti internetové bezpečnosti, uvádí, že v roce 2017 například jen samotné bankovní a karetní údaje měly hodnotu 1 až 5 procent zůstatku účtu (případně až 25 procent při větších objemech dat).

Zdravotní údaje o konkrétní osobě mají prý dokonce cenu tři až pět tisíc amerických dolarů.

Dávejte si pozor i doma

Důkladné zabezpečení by se tedy nemělo týkat jen firem, ale i domácností, které často podceňují i opatření jako je výběr bezpečného hesla.

„Dávejte si tam něco, co si budete pamatovat, ideálně nějakou říkanku, kterou máte rádi a nějaké znaky vyměňte za čísla a za speciální znaky typu hvězdička, křížek a podobně,“ říká expertka společnosti ISECO Eva Neduchal.

Článek, jehož autorem je Petr Juna, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.