Jak se bránit robotům, kteří nám chtějí vzít práci

Lidská práce pomalu, ale jistě přestává být skutečně lidská. Čím dál častěji ji zastávají roboti a tento neúprosný pokrok nelze zastavit. Stroje přitom zvládají složitější a pokročilejší činnosti.

První na ráně mají být podle odborníků opakující se činnosti, které se však týkají i administrativy a dalších kancelářských prací. Celá řada nových inovací se samozřejmě objeví ve výrobě, ale díky většímu rozmachu umělé inteligence a strojového učení i na místech, kde bychom to dříve nečekali.

Rozvoj umělé inteligence a strojového učení s sebou nese očekávání okamžiku, kdy roboti nahradí právníky, doktory a další specialisty, jejichž pracovní náplň spočívá ve znalosti určitého omezeného rámce informací.

Umělá inteligence ale nebude zvládat jen tuto činnost. Při rozhodování přidá ještě statistiku z obrovského množství nasbíraných dat a vzorků podobných případů či pacientů a určí tak například lepší a efektivnější léčení nemoci nebo řešení problému. Z počátku lze ale očekávat spíše rozšiřování schopností takových specialistů právě o inteligenci spojenou s big data.

Patrick Butler, manažer digitálního obsahu společnosti IBM, ovšem s nástupem strojů na lidské pozice nezcela souhlasí a v diskusní skupině na síti LinkedIn nabízí několik receptů, jak se (alespoň na chvíli) před jejich nástupem ochránit.

Tlak na autonomní reklamu roste

„Za 25 let na tom budete stejně jako nyní já, pokud tedy budete mít štěstí. Proč štěstí? Postavme se k tomu čelem: roboti nastupují a mají zálusk na vaši práci (oni tedy mají zálusk i na tu moji, ale zatím doufám, že dokážu přežít svoji prohlubující se zastaralost),“ začíná svůj článek Patrick Butler.

Jako příklad nástupu strojů uvádí svoji práci před čtvrtstoletím, kdy pracoval v rádiu a připravoval reklamy. Pokud byl schválen scénář, musel pronajmout studio, najmout taxi, aby přivezlo herce, a nahrát reklamu. Potom nad natočeným materiálem strávil s dalšími spolupracovníky řadu hodin mixování, dokud nebylo vše tak, jak klient požadoval. Poté se nahrávka ještě vytvořila v několika verzích podle potřeb jednotlivých stanic, kde měla běžet, a kurýr je do nich rozvezl.

Dnes je přitom agenda kolem vzniku reklamy natolik jednoduchá, že pomocí levných technologií si jakoukoli reklamu uděláte doma a rozešlete ji do rádií e-mailem, případně ji sdílíte. Zvládne to jeden člověk, přičemž jediný, kdo někam musí jet, je herec kvůli nahrávání ves studiu.

„Ani zde nelze očekávat nějaké kariérní jistoty, je pouze otázka času, kdy hlasový generátor počítače dokáže mluvit jako třeba Benedict Cumberbatch nebo Jack Nicholson. Smiřme se s tím, že za pár let bude u jakékoli pozice narůstat tlak, aby člověka nahradily stroje,“ obává se Butler.

Pro ty, kdo stojí na prahu kariéry, pak nabízí pár rad, které sice nezastaví nástup robotů, ale mohou „exodus lidské práce“ přece jen trochu zbrzdit.

1. Negooglujte, nebojte se zeptat či odpovědět na otázku

Pokud potřebujete odpověď, zkuste nejdřív oslovit své spolupracovníky. Tím, že budete hledat v Googlu či jinde, se jenom zbavujete kontroly nad „získanými“ informacemi ve prospěch vyhledávacích algoritmů a robotů.

Pokud máte odpovědět na dotaz, pak je to proto, že váš kolega se pravděpodobně domnívá, že kromě odpovědi mu navíc projevíte určitý názor. Pokud někdo začne googlovat poté, co mu skutečný člověk nedokázal odpovědět, pak taková osoba sama snižuje svoji pracovní hodnotu.

2. Naslouchejte lidem

Netvařte se, že lidem nasloucháte, zatímco si čtete maily nebo s mobilem v ruce brouzdáte na internetu. Obzvláště když sedíte na poradě s nadřízenými. Pokud to budete dělat, potvrzujete, že stroj je mnohem informativnější a mnohem zajímavější než živý mluvčí.

Zatím k tomu příliš často nedochází, i když… Když budete zírat do displeje, tak vám mohou uniknout nápady, které by za normální situace vzbudily vaši pozornost. Navíc se nabízí srovnání: „Budu raději mluvit k robotům, protože to bude levnější.“

3. Neodmítejte pomoc – nabídnout ani přijmout

Většina pracovních úkolů se řeší v týmech, větších či menších. Občas se ale stane, že tento „systém“ nedokáže odpovědět na všechny otázky, které mají být zodpovězeny. A zkušenosti jsou pak velmi často jediným zdrojem, jenž dokáže znalostní díry nahradit.

Každopádně když někdo v týmu potřebuje pomoct, neváhejte a nikdy neříkejte, že nemáte čas. Není to jen o tom, že mu pomůžete, je to i o tzv. teambuildingu – vytváření přátelské pracovní atmosféry, která dokáže být dobrým podhoubím i do budoucna. Zkuste se chovat podobně jako algoritmy. Ty také fungují nezávisle, ale když se propojí, jejich kombinace přináší lepší výsledky.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Internet změnil zvyky Čechů: ráno e-maily, v poledne zprávy a večer video

Ideální pracovní doba? Švédové zjistili, že šest hodin denně je příliš nákladné

4. Nezapomínejte na oběd

Roboti nepotřebují odpočinek ani přestávku na oběd, což z nich možná dělá lepší pracovníky (minimálně třeba na výrobních linkách), na druhé straně je to pro nás šance být opravdovým člověkem.

Nemusíte sedět neustále u klávesnice počítače, i když toho máte hodně na práci a chcete, abyste ji včas odevzdali. Oběd je skutečným projevem lidskosti, kdy přerušíme práci a odložíme nástroje (byť řada obědů je kolikrát pracovních). Jde o to, udělat si určitou přestávku, změnit rytmus.

A nemusíte ani obědvat s někým jiným (dokonce ani nemusíte jíst), stačí, že  si uděláte určitý odstup, potkáte jiné lidi, slyšíte jiné zvuky. Zkuste se smířit s tím, že svoji „extrémní pracovní morálku“ narušíte akceptováním faktu, že každá práce na světě nějak virtuálně ovlivňuje každého z nás. Takže oběd je vlastně jakýsi průzkum trhu.

5. Uvědomte si, že lidé nejsou dokonalí

Mějte vždy na paměti, že chybovat je lidské. Pokud vám někdo ublíží, nesuďte ho podle jeho chyb, ale podle toho, jak na vznik chyby reagoval. Poučil se z ní? Motivovalo ho to, aby pracoval usilovněji? Nebo ho to naopak zlomilo? Odpověď na tyto otázky vám napoví, jak je vhodný pro danou pracovní pozici.

A nezapomínejte na vlastní nedokonalosti, i vy sami můžete udělat chybu. Proto je dobré mít na paměti, že správné je se omluvit. Stačí prosté „promiňte“, což mimochodem robot nikdy neřekne.

6. Nebojte se být milí

Uvědomte si, že na vás občas někdo pokývne hlavou nebo vám řekne „ahoj“. Nechoďte kolem ostrahy či recepce, aniž byste s nimi prohodili slovo.

Dejte lidem kolem sebe najevo, že je poznáváte, že v nich vidíte lidi, a ne kyborgy, i když jsou jen u vstupu do práce (a přes to, že často vypadají jako kyborgové, když nehnutě stojí).

Lidé jako roboti, občas

V závěru svého příspěvku Butler podotýká, že každý z nás se občas chová jako robot. Výše uvedené rady, jak změnit svoje pracovní chování, byť jsou zdánlivě bezvýznamné, nás od nich mohou odlišit. A minimálně mají vliv na to, že pak pracujete v lepším prostředí.

„Ve světě řízeném technologiemi se stáváme roboty, to není nijak obtížné. Ať už jsme mladí, nebo staří. Zkusme každý den alespoň částečně porážet roboty – podobně jako Yoshimi v písni kapely The Flaming Lips,“ vybízí Patrick Butler z IBM.

„A pokud se nám to nepovede? Potom budeme od strojů k nerozeznání. I když naše pracovní doba bude kratší než jejich,“ uzavírá Butler.