Mohlo by vás také zajímat
Dřív kopírovala Čína světové výrobce. Dnes kopírují evropské a japonské automobilky Čínu a EU zavádí cla
Jan Staněk 11. listopadu 2024Od konce října platí v zemích Evropské unie vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel…
Bez dluhů na svůj provoz česká ekonomika nemá. A mít nebude!
Robert Břešťan 31. října 2024Říct něco povzbudivého o českých veřejných financích je kromobyčejně obtížné. Nabízí se spíše inspirace ze zámoří – známý bonmot někdejšího…
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- Analýza
Řecká nechuť k placení dluhů se znovu přihlásila
Řecko a jeho příběh bývá s železnou pravidelností předmětem zájmu nejen řady médií po celém světě, ale také důvodem divokých politických jednání a ekonomických studií nejen v rámci eurozóny. Začalo to falšováním makroekonomických dat, kvůli kterým se nyní v Řecku platí eurem, a pokračuje to sérií obřích záchranných programů. Je to jen pár dní, co eurozóna pozastavila realizaci […]
Řecko a jeho příběh bývá s železnou pravidelností předmětem zájmu nejen řady médií po celém světě, ale také důvodem divokých politických jednání a ekonomických studií nejen v rámci eurozóny. Začalo to falšováním makroekonomických dat, kvůli kterým se nyní v Řecku platí eurem, a pokračuje to sérií obřích záchranných programů.
Je to jen pár dní, co eurozóna pozastavila realizaci dohody o zmírnění dluhové zátěže Řecka. Reagovala tak na plán řecké vlády provést v prosinci jednorázovou výplatu peněz důchodcům.
Přitom se jen týden předtím ministři financí eurozóny shodli na krátkodobých opatřeních, která měla tuto zátěž zmírnit – například úprava úroků či rozložení splátek do delšího časového období.
Šlo už o vývoj třetího záchranného programu, který zadlužení Řekové dohodli s eurozónou. Jeho cílem je snížit do roku 2060 podíl řeckého dluhu na hrubém domácím produktu o 20 procentních bodů. Pojďme ale popořadě.
Pomoc první: proti bankrotu
První záchranný program byl Řecku poskytnut v květnu 2010, když zemi hrozil již moc dobře známý státní bankrot z důvodu nemožnosti uhradit své závazky.
Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) tehdy přislíbily pomoc ve výši 110 miliard eur. Brusel se pochopitelně podílel mnohem větším dílem. Na oplátku měla vláda tehdejšího premiéra Jorgose Papandrea snížit vysoký deficit a zkrotit rostoucí zadlužení.
Reformy vyvolaly v zemi celou řadu stávek a demonstrací. Pohodlný a rozmlsaný řecký lid byl velmi pobouřen, že někdo ze Západu jim bude diktovat, aby se o něco uskromnili.
Pohodlný a rozmlsaný řecký lid byl velmi pobouřen, že někdo ze Západu jim bude diktovat, aby se o něco uskromnili.
V únoru 2012 byly schváleny další škrty.
Pomoc druhá: záchrana finanční stability
Na oplátku věřitelé odpustili Řecku 100 miliard eur dluhu a přislíbili jim druhý záchranný balík, nyní už z Evropského programu finanční stability, tentokrát ve výši 130 miliard eur eur.
Opět se opakovaly stávky a demonstrace, v zemi začaly sílit pochyby o prospěchu setrvání v měnové unii. Nově zvolená vláda také začala privatizovat větší podniky. Výše řeckého dluhu dosáhla 322 miliard eur.
Načas se situace uklidnila, ale i nadále dluhová past svírala Řecko.
GRAF: Vývoj řeckého státního dluhu
Od roku 2008 do současnosti, v mil. eur.
Zdroj: tradingeconomics.com
Tsiprasovo lavírování s EU
V únorových parlamentních volbách v roce 2015 vyhrálo levicové hnutí SYRIZA budoucího premiéra Alexise Tsiprase. Ten voličům nasliboval, že Řecko přestane skákat tak, jak píská EU a MMF a že navrátí Řekům svou ekonomickou suverenitu.
Začal tedy usilovat s věřiteli o odpuštění části dluhu. Tehdy mělo do země ještě přitéci posledních 7,2 miliard eur z druhého záchranného balíku. Celé 2,3 miliardy eur však museli vyhradit na splátku dluhu a v létě měla vláda splatit dalších 10 miliard eur, které už však neměla.
Hrozba jménem Grexit
Reálně tady hrozil státní bankrot a následný Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny. Ze země se začal ve velkém odlévat kapitál. Jen během jara 2015 z bank odteklo přes 31 miliard eur.
Jen během jara 2015 z bank odteklo přes 31 miliard eur.
Vyjednávání mezi řeckou vládou a věřiteli trvala poměrně dlouhou dobu a zástupci Řecka nechtěli svolit k potřebným reformám a škrtům v rozpočtu. Dokonce bylo vypsáno i referendum o přijmutí podmínek věřitelů.
Mezitím věřitelé odmítli prodloužit finanční pomoc a vláda na konci června uzavřela burzu, banky a byl nastaven maximální výběr z bankomatů na 60 eur na osobu denně. Jako vždy to provázely demonstrace.
Třetí balík: na rozjezd finančního systému
Před médii a voliči vždy sebevědomý a suverénní premiér Tsipras musel ustoupit „tlaku“ nedostatku peněz. „Za pět minut dvanáct“ – 30. června 2015 v dopise souhlasil, že přijme požadavky věřitelů.
Řecku byl následně přislíben třetí záchranný balík o objemu 86 miliard eur. Jenom 25 miliard bylo potřeba na opětovné rozeběhnutí řeckého finančního systému.
Řecku byl přislíben třetí záchranný balík o objemu 86 miliard eur.
Pomoc však byla podmíněna zavedením úsporných opatření – např. zvýšení DPH, zvýšení věku odchodu do důchodu nebo snížení výše vyplácených sociálních dávek.
Investory řecká privatizace nezajímá
Dle nejnovějších odhadů Evropské komise by měl řecký dluh dosáhnout ke konci letošního roku 315 miliard eur, což by mělo odpovídat ekvivalentu 181,6 procent HDP.
GRAF: Vývoj řeckého zadlužení ve vztahu k HDP
Za posledních 10 let, v procentech k HDP.
Zdroj: tradingeconomics.com
Návrh rozpočtu na rok 2017 by měl být díky úsporným opatřením doplněn o jednu miliardu eur jakožto dodatečný příjem z nových daní. Ty zahrnují například zvýšenou spotřební daň.
Výdajová strana rozpočtu by měla poklesnout o 5,7 miliardy eur. Nový návrh rozpočtu již také počítá s další vlnou privatizací, která by měla navýšit příjmovou stranu o 2 miliardy eur. Privatizace je však pozadu za očekáváním, to hlavně díky nezájmu investorů.
Stávky jako národní sport
Ať bude situace v Řecku jakákoliv, tak jedno je jisté. Vždy bude někdo někde stávkovat či organizovat demonstrace. Jako by už to byl v Řecku národní sport či nějaká forma lidové tradice. Tyto události probíhají téměř s železnou pravidelností.
Zatím poslední stávka se odehrála na začátku prosince. Organizovaly ji odborové organizace, kterým se nelíbí reformy na pracovním trhu. Ty jsou součástí plnění záchranného programu.
Ať bude situace v Řecku jakákoliv, tak jedno je jisté.
Kromě finanční pomoci jsou jeho součástí také podmínky, které musí řecká vláda postupně plnit. Jedná se především o řadu fiskálních úspor a obecných reforem, které jsou nutné pro opětovné nastartování řecké ekonomiky. Zatím to vypadá, že opatření aspoň trochu fungují, protože Řecko by se mělo dle odhadů příští rok konečně vymanit z recese.
Peníze začaly téct
Řecká vláda dokázala projít první kontrolou v rámci plnění podmínek stávajícího třetího záchranného programu. Díky tomu mu vedení Evropského stabilizačního mechanismu schválilo vyplacení 2,8 miliard eur (75,6 miliard korun). Vláda prokázala dostatečnou snahu v rámci realizace reforem v oblasti důchodů, fiskální politiky, bankovnictví nebo energetiky.
Třetí záchranný program tedy levicová řecká vláda zatím zvládá. Vyplaceno bylo dosud 31,7 miliard eur (856 miliard korun). Program je nastaven na 3 roky a počítá s objemem finanční pomoci ve výši 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Další pozitivní zprávou je, že příští rok by se Řecko mohlo vrátit zpět na mezinárodní finanční trhy a opět emitovat vládní dluhopisy.
Cíl: dostat dluh k hranici 150 % k HDP
Kontrola v rámci plnění podmínek záchranného programu měla ještě jeden důsledek, a to start jednání ministrů financí eurozóny ohledně další pomoci v podobě odlehčení dluhu.
Nakonec se však dohodli na poměrně odlišné pomoci. Řecku se zafixuje úroková sazba, sníží se splátky a prodlouží doba splatnosti.
Cílem je do roku 2060 snížit veřejný dluh Řecka o 20 % HDP. Toto odlehčení dluhu byla hlavní podmínka Mezinárodního měnového fondu, z jehož prostředků se čerpá část záchranného programu.
Řekové dluhy neradi platí
Zatím to vypadalo na samé dobré zprávy, jenže to by nebylo Řecko, kdyby zase něco neporušilo, nebo nějaký jiným způsobem nevzdorovalo. Levicová vláda Alexandra Tsiprase totiž v návaznosti na odlehčení dluhu oznámila, že vyplatí jednorázový bonus k důchodům.
Státní rozpočet tím zatíží 617 miliony eur (15,7 miliard korun). To je přesný opak toho, co vláda slíbila a Evropský stabilizační mechanismus okamžitě pozastavil dohodu o zmírnění dluhové zátěže.
Historie nám ukazuje, že Řekové své dluhy neradi platí. Řekové již před naším letopočtem „vynalezli“ bankrot. Za téměř dvě století existence samostatného řeckého státu zvládli prakticky pětkrát zbankrotovat a v tomto režimu strávili přibližně 90 let.
Grexit jako budoucí scénář? Možná
Do budoucna bude záležet na tom, jak se v evropských zemích vymění vlády, které by třeba Řecko mohly nechat napospas, protože budou aktuálně řešit závažnější problémy.
Odchod Řecka z měnové unie by ekonomicky moc škod nenadělal, avšak utrpěla by tím tvář EU, která je již pošramocená díky Brexitu.
Do budoucna bude záležet na tom, jak se v evropských zemích vymění vlády, které by třeba Řecko mohly nechat napospas.
Ze strany Tsiprase lze předpokládat, že jednorázová výplata důchodů je čistě populistický krok, aby nakonec on vypadal jako ten, který chce řeckému lidu za každou cenu pomoci, zatímco ostatní země eurozóny mu v tom zarytě brání.
Nelehká úloha EU
Příští rok může být pro eurozónu a celou Evropskou unii kritický. Měl by započít proces vystoupení Velké Británie z Evropské unie a řadu zemí čeká volební rok.
Role Řecka nakonec může být mnohem důležitější než nyní, a to z důvodu politické podpory.
Úspora ve prospěch deficitu o -12% snížit stav dluhu v eurozóna.