Mohlo by vás také zajímat
Obce i města mohou ušetřit miliony korun energetickými úsporami na svých budovách
Libor Akrman 30. října 2026Výraznou změnu by mohla přinést novela zákona o rozpočtových pravidlech, která nově umožňuje také organizačním složkám státu využívat projekty energetických…
Krabička cigaret za 200 korun? Podle plánu EU by to mohlo být do 5 let
Libor Akrman 17. června 2026Evropská komise navrhuje posílit rozpočet o pět nových vlastních zdrojů, které mají ročně přinést zhruba 58 miliard eur. Patří mezi…
Tikající bomba pro české vývojářské firmy? Software bude muset mít „povinnou STK“
Karel Navrátil 31. března 2026Ještě před třemi lety byla představa o programátorovi jasná: člověk s kávou, který řádek po řádku píše logiku vaší aplikace.…
Prodat Budvar? To by moudrý hospodář neudělal
Měl by stát prodat Budvar? Investor Vladimír Brůna se domnívá, že ne a nabízí k tomu pádné důvody. "Není to jen nějaká plechová montovna v poli. Slýchávám ale i opačné argumenty souhlasící s prodejem," říká.
Jako bumerang se na politickou scénu vrací myšlenka privatizace českobudějovického pivovaru Budvar. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
„Stát si měl hlavně ponechat strategické podniky v oblasti energetiky, surovin, třeba mít své zásobníky plynu. Ale proč pivovar?“ řekl mi známý, stavař a milovník piva.
Takto argumentují i někteří politici. „Stát by neměl vařit pivo a provozovat hotel. Není k tomu jediný racionální důvod,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová-Adamová. Vzbudilo to vášně. Aby ne. Za úvahami o prodeji je totiž i něco jiného než jen to, zda se v Budějovicích vaří dobré pivo.
Spory o značku
Stát není efektivní vlastník, v tom má Markéta Pekarová Adamová pravdu. Stát nemá podnikat, ale udržovat strategickou infrastrukturu.
Jednorázový příjem pro státní pokladnu je jistě lákavý. Stejně tak je to lákavé sousto pro potenciálního investora. Tržby Budvaru rostou, jsou přes tři miliardy ročně, roční zisky stabilně 300 milionu korun. Od 2014 odvedl Budvar do státního rozpočtu téměř dvě miliardy korun. Hodnota Budvaru je odhadována 30-40 miliard korun.
Nelze ale opomenout to, že Budvar vede již více než stoleté spory s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch InBev o značku Budweiser. Za posledních dvacet let proběhly téměř dvě stovky sporů, z nichž většinu vyhrál Budvar.
| Komu patří velké pivovary? |
Pozn.: Tyto pivovary představují 97 procent veškeré produkce piva v ČR. Zbylá tři procenta jdou na vrub stovek minipivovarů.. |
Spory o ochrannou známku stále nejsou uzavřené. Právě proto také Budvar zůstává ve státním vlastnictví. Jen sama hodnota ochranné známky se odhaduje na 20 miliard korun a je pro pivovarský byznys klíčová.
Americký rival
Aby se český a americký výrobce piva vyhnuli sporům, uzavřeli v letech 1911 a 1939 dvě dohody, které rozdělily světový trh piva na dvě části. Budějovický Budvar se zavázal nepoužívat značku Budweiser na trhu v severní části Ameriky a americký výrobce se měl na oplátku zdržet užívání stejnojmenné značky na evropských trzích.
Americký výrobce ale několikrát dohody porušil. Klíčový byl spor o Německo a Rakousko, což jsou pro Budějovický Budvar cenné trhy z hlediska exportu. Tento spor Budvar také vyhrál.
Po této ztrátě se Anheuser-Busch rozhodl pro změnu taktiky a chtěl se zúčastnit plánované privatizace Budvaru, aby se dostal k vytoužené ochranné známce a možnosti jejího celosvětového užívání. Česká vláda nakonec od privatizačních plánu ustoupila a Budějovický Budvar udržel právní formu národního podniku a také právo ke své značce.
Poslali by Američané značku do archivu?
Velkým zlomem v evropských sporech byl vstup Česka do Evropské unie (EU). V rámci přístupových rozhovorů se totiž českým vyjednavačům podařilo prosadit, aby Budvar získal evropskou ochranu zeměpisného označení.
V důsledku toho musely všechny členské země EU začít chránit Budějovické pivo a Českobudějovické pivo jako zeměpisné označení, a to včetně jejich překladů.
Budvar stát prodá pouze jednou, nejde to zvrátit. Pokud by Budvar nadále nebyl státní, ale koupil ho velký investor, určitě by zvýšil tlak na efektivitu.
Z jeho zisků by pětina přišla do státního rozpočtu v podobě daně z příjmu právnických osob. Zbylé čtyři pětiny by šly na dividendách vlastníkovi. Pokud bude vlastník v zahraničí, odtečou dividendy do ciziny.
A když Budvar koupí Američani, není vyloučeno, že tak učiní jen proto, aby českou značku poslali do archivu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Chtěli nechat zrát pivo v potopené lodi. Po měsících pod vodou jim však sudy někdo ukradl
Milan Jeřábek (Staropramen): Tradiční obor jako pivovarnictví se nesmí bránit technologiím
Tradice se neprodávají
Podívejme se na Plzeňský Prazdroj – japonský vlastník Asahi nemá strategický přínos. Ani čínský vlastník Lobkowicze nijak nepomohl rozvoji firmy a v jeho rukou pivovar uvadá. Například ve Vysokém Chlumci pivovar pod čínskou vlajkou skončil po 555 letech nepřetržité existence.
Ať už by Budvar koupil kdokoli, podle mého názoru by se vlastníkem stejně nakonec jednou stal Anheuser Busch, který by kvůli dlouholetým sporům o ochrannou známku nejspíš z Budvaru udělal jen lokální značku.
Zkrátka – neprodával bych. Dobrý hospodář staví na tradicích, na svých zdrojích, na své zemi. Ostatně Jihočeši tradičně jen velmi neradi neradi prodávali svou půdu a své grunty — a už vůbec ne přespolním…