Čerstvé údaje České národní banky (ČNB) o vývoji v bankovním sektoru za červenec potvrdily úkaz trvající už delší dobu: pomalý růst firemních úvěrů.
Meziroční tempo růstu celkového portfolia úvěrů nefinančním podnikům za poslední tři měsíce ve výši 3,4 procenta je zřetelně pod hodnotami, které bychom vzhledem k aktuálnímu nominálnímu růstu ekonomiky čekali přinejmenším kolem pěti procent.
GRAF: Vývoj úvěrů nefinančním podnikům
Za posledních 15 let (ke konci července 2019), v mil. Kč
Zdroj: ČNB
Zahraniční firmy si půjčují doma
V pozadí je pokračující opadávání zájmu o úvěry ze strany nerezidentských firem. Ty se zřejmě postupně přesouvají k úvěrům ve svých domovských zemích, a to nejspíš kvůli sazbám.
Zatímco korunové sazby z nových korporátních úvěrů za posledních 12 měsíců vzrostly o procentní bod na 3,8 procenta, například v eurozóně podle údajů ECB o desetinku klesly na 1,9 procenta.
Pokud však tyto firmy nadále potřebují úvěry v korunách, pak výhodnost přesunu mimo český bankovní sektor je menší než rozdíl uvedených sazeb. Je třeba totiž započítat také dodatečné náklady na překlopení úvěru do korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Sazby ČNB jsou nejvýše za 10 let. Proč se nemusíme bát zdražení úvěrů?
Podnikatelé ekonomice důvěřují, jejich optimismus se blíží historickým maximům
Zájem opadá i doma
Velmi vlažný je ovšem zájem o nové úvěry i ze strany českých firem. Za poslední tři měsíce si nabraly čisté nové úvěry v objemu meziročně nižším téměř o čtvrtinu.
U některých firem jim jejich bohaté vnitřní zdroje, nahromaděné v minulých letech díky vysoké ziskovosti i přes rychlý růst mezd, umožňují expanzi bez využití bankovních úvěrů. Takových firem ale pravděpodobně rychle ubývá.
Naopak nejspíš přibývá firem, které nestojí o bankovní úvěry prostě proto, že se svou expanzí, tedy investicemi, začínají váhat pod tíhou nejistoty ohledně dalšího vývoje poptávky, zejména poptávky ze zahraničí.
Roli jistě hraje i už zmíněný růst korunových sazeb. Tak by si fungování úvěrového trhu představovala aspoň ČNB. V nedávné minulosti zvyšovala úrokové sazby právě proto, aby mimo jiné utlumila růst úvěrů. A zároveň tím udržela ekonomiku poblíž potenciálu a inflaci poblíž svého dvouprocentního inflačního cíle.