Proč je Kodaň ekologickým „zázrakem“? Třeba proto, že staví domy ze sutin

Přitom na ně lze nahlížet jako na zdroj osvědčeného, certifikovaného a netoxického materiálu vhodného k recyklaci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Dům s sebou

Proč by se do měst měli stěhovat jen lidé, a ne už jejich domy?

Tuto otázku si položilo kodaňské architektonické studio Lendager. Jeho odpovědí je projekt Resource Rows – první rezidenční výstavba nových domů postavených z recyklovaných materiálů ze sutin opuštěných venkovských domů.

Rekultivované mokřady, nacházející se v kodaňské čtvrti Ørestad, se tak staly přehlídkou staveb nově pojatého městského designu. Projekt Resource Rows využívá zdivo z opuštěných venkovských obydlí jako součást fasád, což dává těmto budovám starobylý vzhled, ale také to snižuje uhlíkovou stopu o 70 procent.

Projekt rezidenčního bydlení Resource Rows v kodaňské čtvrti Ørestad. Foto: Lendager Group

Domy se zelenými střechami, vertikálními zahradami zavlažovanými dešťovou vodou, která slouží i ke splachování toalet, jsou tolik odlišné od každé průměrné nově postavené budovy v centru města.

Nejen vertikální zahrady v projektu Resource Rows jsou zavlažovány dešťovou vodou. Foto: Lendager Group

Na stavbu těchto budov byly použity i zbytky odpadního betonu a kilometry přebytečného dřeva ze stavby rozšíření kodaňského metra, jež by byly normálně neekologicky zlikvidovány.

Výstavní centrum v Nordhavnu

Skutečnou chloubou architektů ze studia Lendager je ale recyklační centrum v přístavní čtvrti Nordhavn. Budova je z 90 procent postavena z recyklovaných materiálů, má důmyslný design a slouží jako zábavní, vzdělávací a sociální centrum pro veřejnost.

Smyslem centra je návštěvníky vzdělávat v otázce třídění odpadu, ale i v principu cirkulární ekonomiky. Pokud se návštěvníci chtějí zbavit nějakého pro ně už nepotřebného, stále však funkčního předmětu, zanechají ho jednoduše na kruhovém pultu pro ostatní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Zachrání akvakultura planetu a nakrmí svět? Ano, pokud na to půjdeme chytře

Šance pro vegetariány? Maso z laboratoře by mohlo obohatit jejich jídelníček

Blackout už nikdy více. Inovativní elektrárna odolá i hurikánu

K třídění odpadu, jako je sklo, plast a další, zase slouží jednotlivé místnosti, které jsou postaveny ze stejného materiálu, jako je odevzdaný odpad – skleněná místnost na sklo, místnost z plastu pro plasty a tak dále.

Centrum má i svoji kulturní funkci. Je možné ho využít i pro pořádání přednášek, workshopů či jako místo konání blešího trhu. Budova je tak skutečným pokusem o začlenění recyklace jako součásti kultury a komunikace města, nejen coby části jeho infrastruktury.

Povstání z trosek

Lendager není jediná dánská společnost, která vidí zlato tam, kde ostatní by mohli vidět špínu.

Firma Cleantech Gamle Mursten (CGM; doslovný překlad jejího názvu zní „staré cihly“) zaujímá praktičtější a selektivní přístup k recyklaci opuštěných venkovských obydlí.

Zmíněná firma získává staré cihly z domů postavených před rokem 1960 – cihly z novějších budov bohužel nemohou být recyklovány, protože při jejich stavbě byla použita malta s cementem. Ty pak ručně a posléze i pomocí patentové technologie strojově očistí a prodá stavebním firmám nebo z nich postaví domy, studentské koleje či sklady.

Cihly odebrané z demolice starého kodaňského pivovaru Carlsberg Brewery, které poslouží ke stavbě nových projektů. Foto: Rasmus Hjortshøj / COAST Studio’

Na stavbu nových budov třeba posloužily cihly ze starého kodaňského pivovaru Carlsberg Brewery. Výsledkem jsou novostavby s historií a bonusem i nižší uhlíková stopa. Podle inženýrů z CGM totiž každá znovupoužitá cihla znamená, že se do ovzduší nedostane dalšího půl kila oxidu uhličitého. Navzdory práci spojené s čištěním cihel stojí projekty CGM často méně, než kdyby byly postaveny z nového materiálu.

Nejen obytné domy

K rezidenčním nemovitostem z recyklovaných materiálů v Kodani přibývají i ty komerční, jako je vegetariánská restaurace Vaekst.

Severský design restaurace, která připomíná krytý skleník postavený ve staré latinské čtvrti Kodaně, je dílem společnosti Genbyg.

Dalším příkladem úspěšného zapojení použitých materiálů je interiér restaurace Denmark’s Archives. Barový pult je vyroben z bývalých továrních podlahových desek a police nad ním, které kdysi sloužily národnímu muzeu, jsou vyrobeny ze starých nádob na mléko.

Nejzajímavější osud má ovšem mahagonové dřevo, které prostupuje interiérem celé restaurace. Původně z něj totiž byly vyrobeny tribuny na atletickém stadionu v Lyngby.

Zdravá tvář Kodaně

To je Kodaň, město s architektonickou tradicí, které se snaží své obyvatele pobavit, vzdělávat a prostřednictvím cirkulární ekonomiky také vést k odpovědnosti za životní prostředí.

Jeho příkladem by se mohla řídit i další města. Třeba Praha…

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!