Mohlo by vás také zajímat
Následky pálení koránu: muslimové žádají bojkot švédského a dánského zboží
František Novák 24. srpna 2023Opakované pálení koránu ve Švédsku a Dánsku vyvolalo bouřlivé reakce v řadě muslimských zemí. Demonstranti chtějí bojkot švédského i dánského…
Blíží se revoluční změny v oblasti obalů
Veronika Kudrnová 11. srpna 2023V Bruselu začalo projednávání rozsáhlých změn právních předpisů týkajících se obalů a obalových odpadů. Revize ovlivní jak spotřebitele, tak obchodní…
Norové sází na elektřinu i v nebi. Do roku 2040 mají být kratší lety jen elektrické
František Novák 2. srpna 2023Severská země se rozhodla, že po elektrifikaci osobních aut, ve které je světovou špičkou, bude diktovat směr i v letecké…
- Komentář
Proč je Kodaň ekologickým „zázrakem“? Třeba proto, že staví domy ze sutin
Cirkulární ekonomika je jedním z moderních trendů. V jejím používání došla velmi daleko dánská metropole Kodaň, která patří k nejzelenějším městům Evropy. Jak se jí to povedlo?
Kodaň je jedno z nejzelenějších evropských hlavních měst, v němž žijí i ekologicky uvědomělí lidé.
Čtyři z deseti obyvatel dánské metropole se po městě pohybují na kole. Kodaň je doslova protkána 390 kilometry cyklistických tras.
I díky tomu si město mohlo stanovit poněkud ambiciózní cíl. Do roku 2025 chce zcela zamezit uvolňování oxidu uhličitého (CO2) do atmosféry.
Za nulové emise
Stavu nulových emisí chce dosáhnout jednak vysazováním stromů, které podíl emisí sníží, ale město jde ve svých úvahách o zelené transformaci ještě mnohem dál.
Dánsko se musí vyrovnat s problémem masové migrace lidí z venkova do měst, což znamená další „výrobu emisí“. Jen populace Kodaně má například v příštích deseti letech vzrůst až o 15 procent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Co se Česku vyplatí víc? Nové jaderné bloky, nebo obnovitelné zdroje?
Recept na útěky do měst
„Útěky do měst“ ale po sobě na venkově nechávají většinou zcela opuštěné domy, které jsou navíc prakticky neprodejné. Je obtížné je udržovat, jejich demolice je nákladná, a tak na daném místě nejsou nic než odpadem.
Přitom na ně lze nahlížet jako na zdroj osvědčeného, certifikovaného a netoxického materiálu vhodného k recyklaci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?
Dům s sebou
Proč by se do měst měli stěhovat jen lidé, a ne už jejich domy?
Tuto otázku si položilo kodaňské architektonické studio Lendager. Jeho odpovědí je projekt Resource Rows – první rezidenční výstavba nových domů postavených z recyklovaných materiálů ze sutin opuštěných venkovských domů.
Rekultivované mokřady, nacházející se v kodaňské čtvrti Ørestad, se tak staly přehlídkou staveb nově pojatého městského designu. Projekt Resource Rows využívá zdivo z opuštěných venkovských obydlí jako součást fasád, což dává těmto budovám starobylý vzhled, ale také to snižuje uhlíkovou stopu o 70 procent.
Projekt rezidenčního bydlení Resource Rows v kodaňské čtvrti Ørestad. Foto: Lendager Group
Domy se zelenými střechami, vertikálními zahradami zavlažovanými dešťovou vodou, která slouží i ke splachování toalet, jsou tolik odlišné od každé průměrné nově postavené budovy v centru města.
Nejen vertikální zahrady v projektu Resource Rows jsou zavlažovány dešťovou vodou. Foto: Lendager Group
Na stavbu těchto budov byly použity i zbytky odpadního betonu a kilometry přebytečného dřeva ze stavby rozšíření kodaňského metra, jež by byly normálně neekologicky zlikvidovány.
Výstavní centrum v Nordhavnu
Skutečnou chloubou architektů ze studia Lendager je ale recyklační centrum v přístavní čtvrti Nordhavn. Budova je z 90 procent postavena z recyklovaných materiálů, má důmyslný design a slouží jako zábavní, vzdělávací a sociální centrum pro veřejnost.
Smyslem centra je návštěvníky vzdělávat v otázce třídění odpadu, ale i v principu cirkulární ekonomiky. Pokud se návštěvníci chtějí zbavit nějakého pro ně už nepotřebného, stále však funkčního předmětu, zanechají ho jednoduše na kruhovém pultu pro ostatní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zachrání akvakultura planetu a nakrmí svět? Ano, pokud na to půjdeme chytře
Šance pro vegetariány? Maso z laboratoře by mohlo obohatit jejich jídelníček
Blackout už nikdy více. Inovativní elektrárna odolá i hurikánu
K třídění odpadu, jako je sklo, plast a další, zase slouží jednotlivé místnosti, které jsou postaveny ze stejného materiálu, jako je odevzdaný odpad – skleněná místnost na sklo, místnost z plastu pro plasty a tak dále.
Centrum má i svoji kulturní funkci. Je možné ho využít i pro pořádání přednášek, workshopů či jako místo konání blešího trhu. Budova je tak skutečným pokusem o začlenění recyklace jako součásti kultury a komunikace města, nejen coby části jeho infrastruktury.
Povstání z trosek
Lendager není jediná dánská společnost, která vidí zlato tam, kde ostatní by mohli vidět špínu.
Firma Cleantech Gamle Mursten (CGM; doslovný překlad jejího názvu zní „staré cihly“) zaujímá praktičtější a selektivní přístup k recyklaci opuštěných venkovských obydlí.
Zmíněná firma získává staré cihly z domů postavených před rokem 1960 – cihly z novějších budov bohužel nemohou být recyklovány, protože při jejich stavbě byla použita malta s cementem. Ty pak ručně a posléze i pomocí patentové technologie strojově očistí a prodá stavebním firmám nebo z nich postaví domy, studentské koleje či sklady.
Cihly odebrané z demolice starého kodaňského pivovaru Carlsberg Brewery, které poslouží ke stavbě nových projektů. Foto: Rasmus Hjortshøj / COAST Studio’
Na stavbu nových budov třeba posloužily cihly ze starého kodaňského pivovaru Carlsberg Brewery. Výsledkem jsou novostavby s historií a bonusem i nižší uhlíková stopa. Podle inženýrů z CGM totiž každá znovupoužitá cihla znamená, že se do ovzduší nedostane dalšího půl kila oxidu uhličitého. Navzdory práci spojené s čištěním cihel stojí projekty CGM často méně, než kdyby byly postaveny z nového materiálu.
Nejen obytné domy
K rezidenčním nemovitostem z recyklovaných materiálů v Kodani přibývají i ty komerční, jako je vegetariánská restaurace Vaekst.
Severský design restaurace, která připomíná krytý skleník postavený ve staré latinské čtvrti Kodaně, je dílem společnosti Genbyg.
Dalším příkladem úspěšného zapojení použitých materiálů je interiér restaurace Denmark’s Archives. Barový pult je vyroben z bývalých továrních podlahových desek a police nad ním, které kdysi sloužily národnímu muzeu, jsou vyrobeny ze starých nádob na mléko.
Nejzajímavější osud má ovšem mahagonové dřevo, které prostupuje interiérem celé restaurace. Původně z něj totiž byly vyrobeny tribuny na atletickém stadionu v Lyngby.
Zdravá tvář Kodaně
To je Kodaň, město s architektonickou tradicí, které se snaží své obyvatele pobavit, vzdělávat a prostřednictvím cirkulární ekonomiky také vést k odpovědnosti za životní prostředí.
Jeho příkladem by se mohla řídit i další města. Třeba Praha…
UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!