Indonésie staví novou metropoli Nusantara. Kvůli oteplování počítá s přesunem dvou milionů lidí

Oteplování planety, kvůli kterému tají ledovce a stoupají hladiny světových moří a oceánů, může mimo jiné i za takzvanou klimatickou migraci. Lidé, kteří žijí v nízko položených městech, se musí stěhovat do bezpečnějších oblastí.

Indonésie došla již tak daleko, že přestěhuje část svého hlavního města. Jakarta, respektive ostrov Jáva, se totiž potápí do moře. V obrovské metropoli žije téměř 11 milionů obyvatel, v celé aglomeraci Jabotabek pak 32 milionů lidí.

Na Jávě, která má rozlohu 139 tisíc kilometrů čtverečních, se nachází 60 procent ekonomiky i obyvatelstva. Přitom k Indonésii patří i několik větších ostrovů, jako je Nová Guinea, Borneo (Kalimantan), Sumatra nebo Sulawesi (Celebes).

A právě na Borneu vzniká nové hlavní město, které by mělo pojmout alespoň 1,9 milionu obyvatel. Jmenuje se Nusantara a vyrůstá uprostřed ostrova přímo v džungli.

V budoucnu převezme roli administrativního centra země čítající 274 milionů lidí. Indonésie navíc patří k nejrychleji rostoucím populacím světa. Ještě v šedesátých letech minulého století v ní žilo méně než sto milionů obyvatel.

Ke slavnostnímu „otevření města“ má dojít už letos, 17. srpna na Den nezávislosti. V té době by mělo v nově vybudovaném městě žít už sto tisíc lidí, do roku 2045 to má být 1,9 milionu.

Jak zvýšit prosperitu okrajových částí Indonésie?

Cíl prezidenta Joko Widoda a jeho vlády spočívá v tom, že přestěhováním vládních úřadů na Borneo se zlepší správa země. Zároveň to pomůže rozvoji okrajových částí ostrova, vysvětlil předseda úřadu pro novou metropoli Bambang Susantono.

Vláda tvrdí, že v provincii Východní Kalimantan, kde se nové centrum země staví, vzroste do roku 2045 třikrát HDP. Přestěhování téměř dvou milionů lidí má ulevit i Jakartě, jež se dlouhodobě potýká se smogem a častými záplavami.

Už letos se má do nového města přestěhovat sedmnáct tisíc úředníků, policistů a členů armády. Novým domovem je i pro třicet tisíc dělníků, kteří pokračují ve výstavbě. Zbytek obyvatel nové metropole připadá na místní domorodce z ostrova.

Postupně bude mít Nusantara až čtyřikrát větší rozlohu než Jakarta (zhruba dvojnásobek rozlohy New Yorku). Dvě třetiny města má ale tvořit uměle vytvořená tropická džungle. Vláda jako další záměr plánuje, že se dvoumilionové město stane uhlíkově neutrálním.

Co na to orangutani?

Plány na „zelené“ hlavní město Indonésie ale narážejí na námitky ekologů a ochránců životního prostředí. Ti tvrdí, že se akorát vykácí vzácný původní prales, kde žijí ohrožené druhy zvířat, jako jsou orangutani nebo malajští medvědi. Také ubude zemědělská půda pro místní farmáře, kteří přijdou o svou obživu.

„Nejdřív měli přemístit živočichy a pak se mělo začít s výstavbou. Protože ale vláda pospíchá, zastavují oblast rovnou,“ stěžoval si už loni Dwi Sawung z nevládní ekologické organizace Indonesian Forum for Living Environment.

Celé město mají podle vládních slibů pohánět obnovitelné zdroje. Chodníky a střechy budov má zase obklopovat bujná tropická vegetace. Ochránci přírody ale varují, že minimálně v prvních fázích výstavby bude město energeticky závislé na spalování uhlí, které se v oblasti těží.

Výstavba futuristické metropole začala v roce 2022. Nově tu bude bydlet i prezident, jeho palác má být dokončen do letošního srpna.

Zahraniční investoři nemají zájem

Nezávislí ekonomové tvrdí, že částka 35 miliard dolarů, kterou vyčlenila vláda na výstavbu, nepostačí. Navíc vláda přislíbila financovat jen pětinu rozpočtu, zbytek mají zajistit soukromí investoři, včetně zahraničních.

Administrativa prezidenta Widoda ale dosud nedokázala na projekt sehnat silné zahraniční investory, upozornila nedávno americká televizní stanice CNBC. Přitom na mezinárodních fórech prezident Indonésie projekt opakovaně vychvaluje s tím, že se jedná o „zlatou příležitost“.

Zahraniční hráče znepokojuje hlavně to, že v únorových prezidentských volbách už Widodo nemůže potřetí kandidovat a celý projekt se zastaví (nový prezident nicméně nastoupí do úřadu až v říjnu). Opoziční strany totiž projekt silně kritizují.

Reálně hrozí, že kvůli nedostatečnému objemu financí nabere projekt minimálně zpoždění. Navíc aby se lidé do nového města přestěhovali, musí vidět, že už je vybudovaná kvalitní infrastruktura a občanská vybavenost, včetně škol a nemocnic. Prioritou je ale podle indonéských úřadů vybudovat silnice a zázemí pro prezidenta.

Riziko chátrání Jakarty

A je tu ještě jeden problém. Jakartě totiž hrozí po odstěhování vládních úřadů ekonomický úpadek kvůli nedostatečným investicím. Diane Archerová ze Stockholmského institutu pro životního prostředí varovala, že kvůli častým povodním by měly finanční prostředky plynout do oprav a budování moderní infrastruktury přímo v současné megapoli.

Navíc velká část obyvatelstva současného hlavního města je tak chudá, že nemá finance na stěhování na jiný ostrov.