Mohlo by vás také zajímat
Autonomní stíhačka. Američané zapojili umělou inteligenci do pilotování
František Novák 31. března 2023Americké letectvo dělá rychlé pokroky ve vývoji autonomní stíhačky, která jednou nebude potřebovat pilota z masa a kostí.
EU už ví, jak to bude se spalovacími motory; OECD nám radí konsolidaci rozpočtu a jaderné palivo od Rusů končí aneb souhrn ekonomických událostí 13. týdne 2023
Libor Akrman 31. března 2023OECD doporučuje Česku rozpočtovou konsolidaci; české "jaderky" přejdou na palivo od Westinghouse; PepsiCo mění logo; spalovací motory budou mít v…
Češi dohnali Evropu. Alespoň co se týká obchodování mezi firmami
Libor Akrman 27. března 2023Čeští obchodníci jsou stejně efektivní jako Němci. Díky digitálním nástrojům zdvojnásobili počet kontaktů a udrželi si klienty, vyplývá z dat…
- KOMENTÁŘ
Proč jsou centrální banky USA a Polska v zájmu finančních trhů?
Šéfové americké a polské centrální banky v horizontu měsíců obdrželi posvěcení od politické garnitury na prodloužení svého mandátu a oba veřejnosti slibovali, že se inflace ocitne dočasně na vyšší hladině. O to zajímavější bude sledovat jejich vystoupení po měnových zasedání obou centrálních bank.
Ilustrační foto: Jednodolarové bankovky. Zdroj: Pixabay
Co mají společného v těchto dnech monetární politiky USA a Polska? Dva šéfové centrálních bank Jerome Powell a Adam Glapinski se nacházejí ve velmi podobné situaci.
Oba v horizontu měsíců obdrželi posvěcení od politické garnitury na prodloužení svého mandátu a oba veřejnosti slibovali, že se inflace ocitne dočasně na vyšší hladině.
Realita je ale taková, že inflace činí více než dvojnásobek inflačního cíle Fedu, resp. NBP a kupní síla držených dolarů, resp. zlotých rychle eroduje. Už nyní budou mít přitom jak Powell, tak Glapinski možnost něco s tím udělat, neboť proběhnout měnová zasedání Fedu a polské centrální banky (NBP).
Konec utahování? Ale kdeže
Začneme nejprve u našich severních sousedů, neboť výstupy z jednání NBP by měly být k dispozici již odpoledne (po 16:00). Po zcela nečekaném zvýšení oficiální úrokové sazby o 50 bazických bodů se zdálo, že holubicemi ovládané vedení NBP bude chtít tempo utahování měnové politiky zpomalit.
GRAFY: Srovnání vývoje základní úrokové sazby a inflace v Polsku
Za posledních 5 let, obojí v procentech.
|
Základní úroková sazba |
Inflace |
Zdroj: tradingeconomics.com
Nicméně extrémně vysoká říjnová inflace (6,8 procenta meziročně! – viz graf) tento umírněný scénář dost zásadně nabourala. A tak dnešní zvýšení oficiálních úrokových sazeb nebude zřejmě „jen“ o 25, ale spíše o 50 bazických bodů.
Nelze však vyloučit ještě vyšší nárůst úrokové sazby NBP a to v případě, že nová kvartální makroekonomická prognóza přinese velmi vysokou inflaci v roce 2022, což převážně holubičí Výbor pro měnovou politiku přesvědčí, že je třeba utahování měnové politiky akcelerovat.
Globální dopad Američanů
Pokud jde o Fed, tak zde situace není tak dramatická jako v Polsku, avšak kroky americké centrální banky mají daleko větší (globální) váhu.
Také v USA panuje vysoká inflace, která nezpomaluje, ale naopak (v meziroční vyjádření) stoupá vzhůru. Trh práce se přitom dále zotavuje, takže není žádný důvod dotovat ekonomiku masivními monetárními stimuly.
GRAFY: Srovnání vývoje základní úrokové sazby a inflace v USA
Za posledních 5 let, obojí v procentech.
|
Základní úroková sazba |
Inflace |
Zdroj: tradingeconomics.com
Fed by měl tudíž oznámit první restriktivní krok, a to zahájení postupné redukce měsíčních nákupů dluhopisů (aktuálně 120 miliard dolarů měsíčně, pozn. red.). Tempo redukce bude zřejmě nastaveno na 15 miliard měsíčně s tím, že Fed by měl přestat nakupovat dluhopisy v polovině příštího roku.
Oba centrální bankéři – jak Glapinski, tak Powell budou mít navíc po skončení měnových zasedání své tiskovky, které budou velmi zajímavé a důležité.
Trhy by si pak měly dát pozor na dvě věci:
1. zdali se stále věří mantře o „dočasnosti“ inflace;
2. zdali poměrně agresivní očekávání, které jsou zabudovány v polské a americké výnosové křivce příslušné centrální banky neznervózňují.
