Proč jsou centrální banky USA a Polska v zájmu finančních trhů?

Co mají společného v těchto dnech monetární politiky USA a Polska? Dva šéfové centrálních bank Jerome Powell a Adam Glapinski se nacházejí ve velmi podobné situaci.

Oba v horizontu měsíců obdrželi posvěcení od politické garnitury na prodloužení svého mandátu a oba veřejnosti slibovali, že se inflace ocitne dočasně na vyšší hladině.

Realita je ale taková, že inflace činí více než dvojnásobek inflačního cíle Fedu, resp. NBP a kupní síla držených dolarů, resp. zlotých rychle eroduje. Už nyní budou mít přitom jak Powell, tak Glapinski možnost něco s tím udělat, neboť proběhnout měnová zasedání Fedu a polské centrální banky (NBP).

Konec utahování? Ale kdeže

Začneme nejprve u našich severních sousedů, neboť výstupy z jednání NBP by měly být k dispozici již odpoledne (po 16:00). Po zcela nečekaném zvýšení oficiální úrokové sazby o 50 bazických bodů se zdálo, že holubicemi ovládané vedení NBP bude chtít tempo utahování měnové politiky zpomalit.

GRAFY: Srovnání vývoje základní úrokové sazby a inflace v Polsku
Za posledních 5 let, obojí v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Nicméně extrémně vysoká říjnová inflace (6,8 procenta meziročně! – viz graf) tento umírněný scénář dost zásadně nabourala. A tak dnešní zvýšení oficiálních úrokových sazeb nebude zřejmě „jen“ o 25, ale spíše o 50 bazických bodů.

Nelze však vyloučit ještě vyšší nárůst úrokové sazby NBP a to v případě, že nová kvartální makroekonomická prognóza přinese velmi vysokou inflaci v roce 2022, což převážně holubičí Výbor pro měnovou politiku přesvědčí, že je třeba utahování měnové politiky akcelerovat.

Globální dopad Američanů

Pokud jde o Fed, tak zde situace není tak dramatická jako v Polsku, avšak kroky americké centrální banky mají daleko větší (globální) váhu.

Také v USA panuje vysoká inflace, která nezpomaluje, ale naopak (v meziroční vyjádření) stoupá vzhůru. Trh práce se přitom dále zotavuje, takže není žádný důvod dotovat ekonomiku masivními monetárními stimuly.

GRAFY: Srovnání vývoje základní úrokové sazby a inflace v USA
Za posledních 5 let, obojí v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Fed by měl tudíž oznámit první restriktivní krok, a to zahájení postupné redukce měsíčních nákupů dluhopisů (aktuálně 120 miliard dolarů měsíčně, pozn. red.). Tempo redukce bude zřejmě nastaveno na 15 miliard měsíčně s tím, že Fed by měl přestat nakupovat dluhopisy v polovině příštího roku.

Oba centrální bankéři – jak Glapinski, tak Powell budou mít navíc po skončení měnových zasedání své tiskovky, které budou velmi zajímavé a důležité.

Trhy by si pak měly dát pozor na dvě věci:

1. zdali se stále věří mantře o „dočasnosti“ inflace;
2. zdali poměrně agresivní očekávání, které jsou zabudovány v polské a americké výnosové křivce příslušné centrální banky neznervózňují.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr