Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 procenta, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 procenta), výroční konference Evropské centrální banky (ECB) přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji.
Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů. Respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
ECB v těžké pozici pro boj s inflací. Vrásky při hledání řešení přidělává zadlužená Itálie
ECB stojí na křižovatce: dokáže bojovat proti rozdílné inflaci jihu a severu Evropy?
Měnové války naruby: Čím tři roky totálně proměnily monetární politiky některých zemí?
Bez dopadu na sazby
Přestože detaily ohledně nového nástroje zůstávají nejasné, v podstatě by mělo jít o další program nákupu dluhopisů (QE).
Z ECB prosakují informace, že centrální banka má v plánu tyto nákupy sterilizovat, tedy eliminovat jejich efekt na tržní (overnight) úrokové sazby.
Toho může ECB dosáhnout dvěma způsoby – buďto odprodejem jiných aktiv ze své bilance. Anebo tím, že bude z bankovního systému vysávat likviditu, například výhodnější úložkou, než nabízí depozitní sazba.
Druhá varianta se zdá v tento moment preferovaná. Jednak si ji již ECB vyzkoušela u jiného programu nákupu aktiv SMP, ale hlavně je politicky průchodnější.
Už jen představa, že by ECB ze své bilance prodávala německé dluhopisy a náhradou za ně nakupovala italské bondy, je pro mnohé fiskálně konzervativnější státy eurozóny jen těžko stravitelná…
Příliš mnoho neznámých
Zásadní otázkou pak bude samotný design nového QE, tedy jeho velikost, případně délka trvání. Z hlediska kredibility dává smysl, aby byl program nákupu aktiv neomezen. Tedy představoval co možná nejsilnější závazek ECB ve vztahu k zastropování kreditních spreadů.
Pokud totiž bude závazek pro trhy dostatečně kredibilní, ECB by teoreticky tento nástroj nikdy nemusela v praxi využít. Podobně tomu ostatně bylo v případě programu OMT, který doprovázel Draghiho „whatever it takes“ v roce 2012.
V neposlední řadě pak zůstává velkou neznámou, jaká kritéria ECB zvolí pro spuštění nákupu dluhopisů v rámci nového QE.
Neomezený zdroj peněz pro jih Evropy?
ECB sama tvrdí, že hodlá reagovat pouze v situaci, kdy vývoj na bondovém trhu nebude v souladu s ekonomickými fundamenty. To by však ideálně měla posoudit externí autorita, například Evropský stabilizační mechanismus.
V opačném případě se totiž otevírá cesta k trvalému a v zásadě neomezenému financování periferních zemí eurozóny.
Tak či onak, detaily bychom se – společně s prvním zvýšením úrokových sazeb – měli dozvědět již na červencovém zasedání ECB…