Škodu Transportation bere nakonec Kellner. Projděte si s námi příběh této firmy

Víkend kolem Black Friday znamená dobu velkého nakupování. Možná právě proto si tento termín vybral nejbohatší Čech Petr Kellner. O víkendu totiž jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, že PPF koupila Škodu Transportation.

Vyvrcholily tak tanečky kolem plzeňského výrobce tramvají, trolejbusů a lokomotiv Škoda Transportation.

O tom, že na českém průmyslovém nebi se chystá obří obchod v souvislosti se Škodou Transportation, jsme několikrát psali i my na Peak.cz.

Nejprve v souvislosti s jednáním Plzeňanů s čínskou společností China Railway Rolling Stock Company (CRRC), začátkem listopadu byl velmi vážně ve hře Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Kromě Číňanů se hovořilo i o zájmu Siemensu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozhovor s šéfem vývoje Siemensu Vladimírem Kullou: S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Finálním vlastníkem je úplně někdo jiný, takže jediné, co zůstalo – byť stále se jedná o dohady – je cena transakce. Ta zůstala přibližně na deseti miliardách korun.

Pojďme se blíže podívat, jak lukrativní a bohatou nevěstou plzeňský průmyslový podnik je.

Přes 150 let, nebo jen 20 let historie

Historie firmy se datuje až do poloviny 19. století. Její výroba vlastně vychází z tehdejších Škodových závodů. Do současné podoby se posunula až po privatizaci, která rozhodně neprobíhala hladce.

Společnost Škoda Transportation a. s. vznikla v roce 1995 jako společnost s ručením omezeným pod názvem ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA. Tehdy se k její privatizaci dostal Lubomír Soudek, pod jehož vedením firma zrovna nevzkvétala a vrátila se do správy státu.

Zkraje milénia se do jejího čela dostal Martin Roman, pozdější šéf Skupiny ČEZ, který podnik Škoda Holding stabilizoval a připravil k druhé privatizaci. Ta dodnes vzbuzuje emoce. Firmu v roce 2003 koupila za 800 milionů skupina Appian s nejasnou majetkovou strukturou a sídlem v Nizozemsku.

Postupně se změnilo složení skupiny, kdy některé části byly rozprodány a naopak firma zase investovala do jiných firem. Stěžejní zůstala výroba, vývoj, montáže a opravy dopravní techniky – tramvají, vlakových souprav, metra nebo trolejbusů.

Skupina v současnosti sestává ze čtrnácti firem a zaměstnává přes pět tisíc lidí.

Nejasná privatizace

Právě druhá privatizace firmy ale vyvolává řadu otázek. Okolo vlastnictví Škody Transportation totiž existovalo podezření, že společnost tajně ovládli její manažeři za peníze získané z podvodného ovládnutí Mostecké uhelné společnosti.

Podle oficiálních informací sto procent společnosti vlastní kyperská společnost CEIL (Central Europe Industries) Ltd. O té toho není mnoho známo. Jednateli CEIL jsou český právník Lukáš Sedlatý, Švýcar Sundeep Bhundia a Miloš Kratochvíl, bývalý finanční ředitel Škoda Holding.

Server HlídacíPes.org zjistil, že tuto společnost vlastní celkem osm dalších společností, pět z nich sídlí na stejné adrese jako CEIL v kyperském Limassolu. Klíčové podíly drží tři společnosti – Sulco Proso Ltd. (42,43 %), Eurmax Limited (33,57 %) a Fugio Rap Ltd. (22,75 %).

Zbývající společnosti mají minoritní podíly a jsou vlastněny českou společností. Sulco Proso vlastní Tomáš Krsek, bývalý generální ředitel Škoda Holding, nyní předseda dozorčí rady Škoda Transportation. Eurmax vlastní Marek Čmejla (85,71 %) a Jiří Diviš (14,29 %). Fugio vlastní Michal Korecký, současný místopředseda dozorčí rady Škody.

Prostřednictvím českých společností jsou do vlastnictví Škody zapojeni také Marek Krsek – bratr Tomáše Krska a místopředseda představenstva, Tomáš Ignačák – předseda představenstva, Josef Bernard – člen dozorčí rady, Jaromír Šilhánek – člen představenstva a Michal Kurtinec – generální ředitel Škoda Vagonka.

V letech 2010 až 2013 vyplatila Škoda Transportation svým vlastníkům skrytým ve spleti společností v daňových rájích dividendy v celkové výši přes 16 miliard korun.

Škoda Transportation se nezabývá jen výrobou, ale také servisem kolejových vozů. Na snímku jsou tramvaje ForCity Alfa. Zdroj: Škoda Trasnportation

Zisková nevěsta

Celková aktiva skupiny sice v roce 2016 mírně klesla, udržela se ale nad úrovní 23 miliard korun. Podíl samotné společnosti Škoda Transportation je necelých 77 procent.

Co se týče cizích zdrojů, jde především o dlouhodobé půjčky a krátkodobé závazky z obchodního styku. Zadlužení skupiny je na běžné úrovni a v roce 2016 mírně kleslo. Co se týče likvidity, v loňském roce navýšila skupina peněžní prostředky a pohybuje se poměrně blízko doporučených hodnot.

Skupině sice vloni klesly tržby o zhruba 14 procent na 15,7 miliardy korun, díky nižším nákladům a nižší dani z příjmů ale čistý zisk vzrostl téměř trojnásobně na 1,57 miliardy korun.

TABULKA: Konsolidované finanční výkazy skupiny Škoda Transportation
Za poslední tři roky, finanční údaje jsou v mil. Kč.

Zdroj: výroční zprávy Škoda Transportation

Miliardové neúspěchy v tendrech

Nedávno ale společnost přišla o zakázku za téměř 17 miliard korun. Šlo o velký tendr 213 tramvají pro Varšavu. Škoda požadovala za tramvaje zhruba 16,6 miliardy korun, oproti konkurenci nabídla lepší ostatní posuzované parametry, například servis, dodání, levnější provoz při prvním milionu najetých kilometrů a nižší spotřebu energie.

V konečném hodnocení tendru tak nakonec zvítězila i nad korejskou společností Hyundai Rotem, která tramvaje nabízela za cenu dokonce o zhruba tři miliardy nižší. Tendr byl však nakonec zrušen ze strany zadavatele, městského podniku Tramwaje Warszawskie, údajně kvůli nedostatku peněz. V současnosti se neví, kdy a zda vůbec bude tendr vypsán znovu.

Šlo by přitom o druhou největší zakázku pro plzeňskou společnost. Tím největším byla objednávka 250 tramvají za 17 miliard korun pro Prahu z roku 2005. Škoda byla tehdy jediným zájemcem a díky zakázce mohla vyvinout nízkopodlažní vůz, který nyní v modifikacích dodává do řady zemí. Vyrábí se i v rámci licence v Číně ve společnosti CRRC.

Takto velké tendry se ale objevují velmi zřídka. Několik větších již navíc Škodě zmizelo před očima. Před dvěma lety šlo například o zakázku na vlaky za zhruba deset miliard pro britskou společnost National Express pro bavorskou železnici. Britský dopravce ale narazil na odpor Němců, a tak projekt zrušil a ztratil zájem o české vlaky.

Částečnou útěchou pro Škodu je uzavřená transakce finské dceřiné firmy Transtech, která dodá do Finska 20 dvoupodlažních osobních vagonů téměř za 1,4 miliardy korun. Výroba vagonů začne v příštím roce, předávání od roku 2019. Osobní vozy, jejichž rychlost je až 200 kilometrů v hodině, budou tlakotěsné, aby zvládly náročné klimatické podmínky ve Finsku, s kvalitní tepelnou izolací až do minus 35 stupňů Celsia.

A Škoda také vyhrála zakázku na dodávku vozů pro bulharskou Sofii, jejíž objem je o něco vyšší než u finského kontraktu.

Tyto vozy vyrábí Transtech, dceřiná firma Škody Transportation, pro Finsko. Zdroj: Škoda Transportation

V rukou PPF. Na jak dlouho?

Jak je vidět, Škoda Transportation je hospodářsky úspěšná firma. Jak už bylo dříve uvedeno, zapadala by do portfolia Křetínského firem jako doplněk ke stávajícímu byznysu.

Vzhledem k novému vlastníkovi, kterým je Kellnerova PPF, ale bude spíše působit jako dobrá investice, která má šanci se zhodnotit (což by v podstatě byla i v Křetínského rukou).

O to spíš, že velkou část svého byznysu má PPF zaměřenou na Čínu, kde úspěšně působí Home Credit. Navíc Škoda Transportation na tom výsledkově zrovna není úplně dobře a potřebuje peníze (PPF mimo jiné oznámila v tiskové zprávě, že poskytne Škodě úvěr). Dávalo by tedy smysl, že po vylepšení „škodovácké“ situace se výrobce může stát ještě lepší nevěstou než nyní. A proč ne zrovna tou čínskou?

Anebo je vše jinak a plzeňský podnik jako největší výrobce kolejových vozidel ve střední a východní Evropě bude zárodkem nových aktivit Petra Kellnera, které budou stavět na průmyslu. Spíše bychom si však vsadili na „krášlení nevěsty“ s vyhlídkou většího zisku…