Prezident Biden i bankéři Fedu požehnali raketovému růstu americké ekonomiky

Americká ekonomika se podle posledních dat definitivně vymanila z pandemické recese. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla o anualizovaných 6,4 procenta a jako jedné z prvních se jí podařilo vrátit na předkrizové úrovně.

GRAF: Vývoj americké ekonomiky
Vývoj HDP za poslední tři roky, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Současné oživení má široké základy s výrazným příspěvkem spotřeby i investic, ačkoliv segment služeb se musel nadále vyrovnávat s brzdou ve formě pandemických omezení. Ta jsou nyní díky úspěšnému zkrocení pandemie odbourávána, a pandemií postižené služby by se proto měly stát klíčovým tahounem růstu v následujících měsících.

Nejsilnější zotavení za více než 35 let

Za celý rok by se růst americké ekonomiky měl přiblížit 6,5 procenta a výrazně překonat růst v ostatních vyspělých ekonomikách.

Zároveň by se jednalo o nejsilnější oživení od roku 1984, kdy se Amerika zotavovala z recese vyvolané snahou Volckerova Fedu o zkrocení inflace.

Tento vývoj je dobrou zprávu pro zbytek světa, neboť rychlý růst americké domácí poptávky si vyžádá zvýšené dovozy a podpoří oživení ve zbytku světa.

Poslední data také dávají tušit sílu oživení, které po zkrocení pandemie uvidíme i v ostatních zemích, i když snad nikde není podpora ze strany fiskální i měnové politiky tak agresivní, jako nyní ve Spojených státech.

Tlak na Fed

Síla americké ekonomiky bude v následujících měsících vytvářet tlak na změnu měnové politiky Fedu. Ta byla zatím maximálně uvolněná s cílem vytvořit podmínky pro udržitelné oživení. K její změně nedošlo ani na posledním zasedání Fedu tento týden.

Fed sice v komentáři uznal rostoucí sílu ekonomického oživení a úspěchy ve zkrocení pandemie. Nadále však považuje za nutné počkat si na další potvrzení udržitelnosti současného oživení a guvernér Powell označil možné úvahy o redukci nákupů dluhopisů za předčasné.

Centrální banka proto ponechala úrokové sazby těsně nad nulou a nezměnil nic ani v programu nákupu dluhopisů v objemu 120 miliard dolarů měsíčně. Zároveň je ochoten tolerovat i krátkodobé přestřelení svého dvouprocentního inflačního cíle se záměrem zvýšit šance na jeho udržení ve střednědobém horizontu.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby USA
Za posledních 25 let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Nicméně nevídaná síla ekonomiky, agresivní fiskální politika a boom na finančních trzích budou zvyšovat tlak na omezení současné podpory. Oznámení o postupném snižování objemu nákupů dluhopisů tak očekáváme na zasedání v srpnu či v září s vlastním zahájením na začátku příštího roku.

Biden pumpuje biliony

Další důležitou událostí tento týden byl projev amerického prezidenta Bidena v Kongresu, ve kterém prezentoval svůj plán pomoci americkým rodinám.

Balíček o objemu 1,8 bilionu dolarů zahrnuje jeden bilion vyšších výdajů, které budou vynaloženy v průběhu následujících deset let zejména na zvýšení dostupnosti vzdělávání a zavedení dvanácti týdnů státem placené nemocenské.

V kontextu USA by se jednalo o výrazné rozšíření zatím značně řídké záchranné sociální sítě, ačkoliv uvedená opatření představují vesměs běžnou podporu v ostatních vyspělých zemích. Většinu nákladů by měly uhradit bohatí.

Zatím jen návrh daňových změn

Biden navrhuje návrat nejvyšší federální sazby daně z příjmů na 39,6 procenta, které by měly navíc podléhat i kapitálové zisky nejbohatších domácností s příjmy nad milion dolarů, a až 700 miliard se slibuje od efektivnějšího výběru daní.

Nutno podoktnout, že se jedná teprve o návrh, který se pravděpodobně ještě změní. K jeho schválení bude totiž nutná podpora všech 50 demokratických senátorů.

Program na podporu amerických rodin přitom představuje druhou část strategie Bidena na podporu rozvoje Spojených států v následujících letech. První představoval balíček na rozvoj infrastruktury, podporu zelené ekonomiky, školství, digitalizace a domácí zdravotní péče nazvaný American Jobs Plan of 2021.

Náklady na něj by v průběhu následujících osmi let měly dosáhnout 2,2 bilionu dolarů. A měly by je zaplatit primárně americké firmy skrze návrat statutární sazby z firemních zisků z 21 procent na 28 procent a omezení „děr“ v daňových zákonech využívaných zejména globálními korporacemi.

Tyto balíčky by měly v následujících letech převzít štafetu prorůstové vládní politiky od záchranných balíčků, které doposud dominovaly hospodářské politice vlády.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vyšší firemní daně v USA nemusí investory příliš trápit

Hodnotové akcie přebírají taktovku, oproti růstovým se jim daří čím dál lépe

Už zase varování před krizí. Tentokrát z úst MMF a na adresu rozvíjejících se trhů

Příznivý výhled i pro investory

Co znamená kombinace robustního oživení, agresivní fiskální politiky a menší podpory Fedu pro finanční investory? Prostředí bude nadále relativně příznivé. Firmám ve většině sektorů by se mělo dařit, zisky porostou a počty defaultů budou relativně nízké s výjimkou covidem nejvíce postižených odvětví.

Nicméně výkonnost řady aktiv negativně poznamená horší dostupnost likvidity a růst „bezrizikových“ úrokových sazeb. V prvé řadě se jedná o kvalitní dluhopisy s minimální prémií za riziko emitované vládami či společnostmi s investičním ratingem.

V případě akcií bychom měli počítat spíše s podprůměrnými výnosy, které se však budou značně lišit mezi jednotlivými sektory a trhy. Růstu zdanění a vyšší náklady vyplývající z regulace by se navíc mohly negativně podepsat na výkonnosti amerických akciových trhů. Ty totiž v minulosti těžily z agresivního snížení daní a uvolnění regulace za předchozí administrativy.

Prostředí zvýšené volatility s možností náhlých propadů by mělo nadále přetrvávat u aktiv citlivých na úrokové sazby, jako jsou kryptoměny či zlato.

Rozvíjející se trhy budou nadále pod vlivem protichůdných sil, kdy pozitiva spojená s atraktivním oceněním, rostoucími cenami komodit a oživením globální podmínky budou soutěžit s negativními dopady postupného utahování měnové politiky v USA a některých dalších zemích.