Přehlížený problém energetické chudoby trápí na 300 tisíc Čechů. Problém je ale hlubší

Platit včas své účty za energie nezvládá téměř 14 procent domácností v Ústeckém kraji. Jen o něco lépe je na tom další z českých uhelných regionů, Moravskoslezský kraj. Už před dvěma lety na to upozornila studie Vysoké školy ekonomické (VŠE) o takzvané energetické chudobě. Žádný plán, jak problém řešit, ale Česko nemá.

„Jako hlavní příčiny vzniku energetické chudoby se ukázaly neefektivní budovy a spotřebiče, nízké příjmy domácností, vysoké náklady na energie a speciální energetické potřeby uživatelů,“ komentoval původní výsledky studie Radek Tahal z VŠE.

Tři sta tisíc „zmrzlých“

Aktuální data ze začátku letošního roku, která vydal evropský statistický úřad Eurostat, pak uvádějí, že téměř tři sta tisíc obyvatel Česka si nemůže dovolit dostatečně vytápět své bydlení a trpí tak energetickou chudobou.

Nicméně jde o data za rok 2019, která monitorují státy evropské sedmadvacítky a také Norska a Švýcarska.

GRAF: Srovnání evropských zemí, kolik lidí si nemůže dostatečně vytápět bydlení
Jde o srovnatelná data za rok 2019, podíl na celkové populaci v procentech. 

Zdroj: Eurostat

„V roce 2005 si totiž pořádně nemohlo zatopit hned 948 500 obyvatel. V procentuálním vyjádření to znamená, že si tehdy nemohlo adekvátně zatopit 9,3 procenta lidí, zatímco v roce 2019 to byla už jen 2,8 procenta,“ okomentoval statistiku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že je patrné zlepšování situace.

První pohled klame

Podle evropského srovnání dat o energetické chudobě (EU Energy Poverty Observatory) si přitom Česko nevede v porovnání s ostatními zeměmi EU nejhůř.

Při průzkumu z roku 2018 zmínilo problémy se zajištěním vytápění svých domovů jen 2,7 procenta Čechů. V Evropě přitom nesnázím čelí 7,3 procenta populace.

Podobné je to i s otázkou včasného placení účtů – v Česku je to problém pro 2,1 procenta lidí, v EU pro 6,6 procenta.

Výše uvedené statistiky však neberou v potaz propasti mezi českými regiony, ani mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva. Zatímco procento lidí potýkajících se s energetickou chudobou je v celém Česku podprůměrné, stav ve zmíněném Ústeckém kraji je v porovnání s ostatní Evropou alarmující.

Podpora chybí

Energetická chudoba zasahuje podle expertů především ekonomicky zaostalé oblasti, včetně těch uhelných, a dotýká se těch nejzranitelnějších – nezaměstnaných lidí, nízkopříjmových rodin a seniorů.

„Zase a znovu máme možnost se dočíst, že uhelné regiony jsou v porovnání s ostatními kraji v něčem pozadu. Zdejší vysoká míra energetické chudoby je proto dalším z mnoha důvodů, proč je změna přístupu k energetické transformaci zásadní,“ říká Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Potíže s včasným placením rodinných výdajů se přitom dají řešit nejen povzbuzením místní ekonomiky, ale také energetickými úsporami. „Poklesu spotřeby se dá docílit zpřístupněním dotací nejchudším domácnostem a vhodným nastavením operačních programů typu Nová zelená úsporám,“ doplňuje Vondrová.

Česko se tomuto problému přesto komplexně nevěnuje. Například v národním energeticko-klimatickém plánu je téma zmíněno spíše jen teoreticky. Ve své studii z prosince 2020 o tom píše organizace CAN Europe s tím, že Česko nemá pojem energetická chudoba ani přesně definovaný. I takový detail pak komplikuje jak monitorování problému, tak i hledání vhodných řešení.

Nedostatečný monitoring

Jak podotýká server České stavby, přestože u nás existuje sociální příspěvek na bydlení, který obsahuje i příspěvek na energie, není reálný stav dostatečně monitorován.

Vlastně vůbec není jasné, kolik z českých domácností se s energetickou chudobou skutečně potýká. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pobírá 11 procent domácností příspěvek na bydlení. Přitom však stejné ministerstvo disponuje odhady, že energetickou chudobou může být reálně ohrožen až dvojnásobek domácností.

Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku žijící ve špatně zateplených domech a s nedostatkem financí na to, aby svou situaci zlepšili, dále o samoživitelky a domácnosti s více dětmi.

Aspoň ty kotle

Jedno z mála konkrétních opatření, která národní plán zmiňuje, je program „zaměřený na předfinancování výměn nevyhovujících kotlů na pevná paliva v domácnostech formou zvýhodněné půjčky fyzickým osobám“. Podporu je přitom možné částečně využít i na poradenské služby od specialistů.

Organizace CAN Europe analyzovala národní energeticko-klimatické plány v šesti evropských státech – Česku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Chorvatsku a Slovinsku. Ani jeden z nich podle organizace neřeší problém energetické chudoby dostatečně.

Pomoct by mohly finance z EU. Evropská komise problém totiž energetické chudoby explicitně zmínila ve své Renovační strategii představené v říjnu 2020. Podle Komise by měla právě tato iniciativa pomoci se snižováním účtů za energie.

„Krize Covid-19 dotlačila tuto zimu miliony evropských domácností na pokraj bankrotu. Evropští obyvatelé zasaženi energetickou chudobou jsou zklamáni nečinností svých států. Zpráva CAN Europe ukazuje, že každá země, kterou jsme analyzovali, při řešení energetické chudoby selhává a ani zdaleka nedosahuje minima požadovaného EU,“ shrnuje Martha Myers-Loweová, odbornice na energetickou chudobu z Friends of the Earth Europe.

VÍCE Z ENERGETIKY:

Plyn z Ruska je lepší než z USA, tvrdí politici na východě Německa

Japonsko na pokraji blackoutu. Průmysl žádá více reaktorů, veřejnost tlačí na rozvoj obnovitelných zdrojů

Česko hledá řešení své energetické bezpečnosti, bez ruského plynu se ale neobejde

Konec sledování růstu ekonomiky! Klima a inflace jsou dvě nové priority trhů

Hospodářské noviny se před dvěma lety zeptaly na energetickou chudobu tuzemských výrobců a distributorů energií, z jejich reakcí vyplynulo, že je problém nijak netrápí. Podle několika vyjádření je totiž elektřin v Česku ve srovnání s Evropou levná.

Navíc většina lidí využívá k vytápění plyn nebo systémy centrálního vytápění a na elektřinu spoléhá jen zlomek. Obecně se se podle nich týká problém jen malého množství lidí, uvedly HN.

Energetická chudoby se tedy týká i Česka a to i v době koronavirové. Tuzemské uhelné regiony se aktuálně musí vypořádávat jak s energetickou chudobou, tak s dopady odstavování uhelných dolů a elektráren.

Pomůže EU?

Zatímco náklady spojené s dekarbonizací by měly z velké míry pokrýt dotace z evropských fondů – konkrétně z Modernizačního fondu a Fondu spravedlivé transformace – financování boje proti energetické chudobě zatím vyřešeno není.

„V zásadě lze předpokládat, že s decentralizací energetiky se navíc bude problém energetické chudoby jen zvyšovat. Je proto třeba ze strany státu alespoň jasně definovat postup pro energetické společnosti pro případy, kdy se domácnosti ocitnou v takové platební neschopnosti, že již nebudou schopny platit za energie,“ dodávají Českéstavby.cz.

Navíc energetickou chudobu nevyřeší pouze přísun dostatečného množství financí postiženým domácnostem. Roli hraje také nedostatečné zateplení budov, slabá izolace, zastaralost zdrojů vytápění, ale také špatné návyky při vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů.

„V souhrnu se situace se zateplením a izolací budov díky příslušným rekonstrukcím a výstavbě nových nemovitostí v posledních patnácti letech v Česka zlepšila, stejně jako lidé postupně modernizují vybavení svých domácností. To jsou klíčové důvody, proč u nás klesá podíl lidí žijících bez adekvátního vytápění,“ dodal Kovanda.

Článek, který původně vyšel na serveru HlídacíPes.org a čerpal z příspěvku serveru Euroactiv, byl redakčně upraven a doplněn.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr