Pobaltská štika prohání velmoci. Litva je vycházející fintechovou hvězdou

Malá pobaltská země se může pyšnit jedním z nejrozvinutějších startupových prostředí nejen v evropském, ale i mezinárodním měřítku. Navzdory turbulentní době a měnící se globální ekonomice tak zůstává Litva i nadále jednou z hlavní destinací pro fintech společnosti, které chtějí expandovat na jednotný evropský trh.

Faktory jako prozíravá centrální banka, příznivé podnikatelské prostředí nebo rozvinutý technologický ekosystém učinily z hlavní litevské metropole jednu z nejatraktivnějších evropských fintechových destinací.

Vilnius – magnet na fintechy

Brexit byl pro Unii šokem. Řada států ale viděla jedinečnou šanci. Zatímco známá evropská finanční centra jako Paříž, Frankfurt nebo Amsterdam sázela na exodus britského fintech ekosystému v hodnotě přesahující šest miliard liber do jiných částí Evropy, Vilnius začal hrát do karet rovnou globálním fintech společnostem.

Strategie se vyplatila a Litva si rychle získala pověst světového lídra v oblasti finančních
technologií. Obrovský skok dokládají čísla. V roce 2014 sídlilo v Litvě pouze 55 fintechů. Dnes už je to 265 fintech startupů a pobaltský stát je největším fintech centrem Evropské unie (EU) z hlediska počtu licencovaných společností.

Litevský startupový ekosystém zažívá v posledních letech rekordní růst. Rozhodně není náhodou, že se země v roce 2020 umístila na čtvrtém místě mezinárodního hodnocení Global Fintech Index, který hodnotí nejlepší podmínky pro startupové prostředí a předběhla tak mnohem větší ekonomické velmoci jako Švýcarsko, Kanada, Švédsko nebo Austrálie.

Celkově v zemi působí 1021 startupů, čím Litva překonala své pobaltské sousedy Estonsko (1017) a Lotyšsko (352). Země má momentálně tři zástupce v prestižním klubu startupových jednorožců (Vinted, BCG, Nord Security) a dalších pět společností se k nim v blízké době nejspíš přidá (kevin., Argyle, CityBee, TransferGo a PV Case).

Mezi lety 2017 a 2022 zaznamenaly litevské startupy dokonce 16,8násobný nárůst hodnoty (z 0,6 miliardy eur na 9,5 miliardy eur). Díky tomu je Litva vůbec nejrychleji rostoucím startupovým centrem střední a východní Evropy, kde byl průměrný růst pouze  čtyřnásobek hodnoty společností.

V případě České republiky byl růst mezi lety 2017 až 2022 skoro šestinásobný.

Na prvním místě platby

Vedoucí úlohu litevského startupového ekosystému hrají finančně-technologické společnosti, následované oblastí cybersecurity. Ve fintechu působí momentálně 265 společností, což je více než dvojnásobný počet oproti Česku (přibližně 100 fintechů).

Ještě v roce 2017 zaměstnával litevský fintech sektor inovací skoro dva tisíce lidí. V letošním roce už je to sedm tisíc lidí. Litevskému fintech sektoru tradičně dominuje oblast plateb, která tvoří třetinu celého sektoru a každoročně do ní směřuje nejvíce investicí.

Číslo, na které jsou v Litvě obzvláště hrdí, je počet fintech startupů s licencí pro platební služby. Celkově má země 147 společností. Počet je zdaleka nejvyšší v EU. Francie, která je druhém místě, má pouze 90 fintechů s licencí pro poskytování platebních služeb.

Česká republika má poté 16 společností s touto licencí. Litva jde také proti proudu v trendu celosvětového poklesu investic do fintechu. V roce 2022 totiž lokální fintechy získaly rekordních 68 milionů eur (2015 – 15,5 milionu eur, 2021 – 65,5 milionu eur). Snížil se sice počet obchodů, ale celková částka financování šla opět nahoru.

Pod skvělý výsledek se výrazně podepsala i naše TechFin společnost kevin. V minulém roce jsme totiž získali jednu z nejvyšších investic na litevské fintechové scéně ve výši 61,6 milionu eur od předního světového VC fondu Accel.

Správné místo, správný čas

Ve finančním světě existuje něco jako „the late-mover advantage“. Litva budovala svůj bankovní a finanční před 25 lety prakticky od nuly. Díky tomu je tamější soukromý a veřejný sektor schopen mnohem rychleji a efektivněji implementovat nejmodernější technologie.

Úspěch největšího pobaltského státu rozhodně není náhodou, ale souhrou promyšlených kroků a jasného cíle – stát se evropským centrem finančních technologií. O tom, že Vilnius dokázal příležitost Brexitu naplno využít, svědčí skutečnost, že k největšímu nárůstu fintech startupů došlo dva roky po odchodu Británie z Unie.

Přitom litevský startupový systém před deseti lety sotva existoval. Na začátku tak malá pobaltská země, která má přibližně tolik obyvatel, co třetina Londýna, rozhodně nepatřila k favoritům na příští fintechové centrum v Evropě.

Frankfurt byl na evropské scéně dlouho dobu na druhém místě za Londýnem. Německé město se tak zdálo logickým místem pro přesun fintechových společností z britského hlavního města. Amsterdam a Paříž zase spoléhaly na dlouhou tradici bankovnictví a finančních služeb.

Francie dala navíc jasně najevo, že je pro ni přilákání londýnského finančního sektoru strategickým cílem a slíbila, že daně pro expaty žijící ve Francii zůstanou nejpříznivější v Evropě.

Ostatní budou následovat

Litva zahájila horkou část kampaně k přilákání fintechových firem začátkem roku 2016 v naději, že zlepší konkurenci svého bankovního sektoru, vyrovná se silnějším regionálním sousedům a stane se finančním centrem v Pobaltí a Skandinávii.

Hlavními konkurenty byli Estonsko a Švédsko. Do čela změn se kromě vlády postavila hlavně Litevská národní banka a další regulační orgány. Bývalý člen představenstva Marius Jurgilas veřejně uvedl, že se jde země chopit příležitosti brexitu a hlavním úkolem je přilákat britské fintechy do Litvy.

První velkou rybou, kterou se podařilo přilákat, byl gigant Revolut. V rychlém sledu následovala další velká fintechová jména jako TransferGo. A rozhodně nezůstalo jen u fintech startupů. V zemi s přezdívkou baltský tygr otevřely své kanceláře další velká jména jako Uber nebo Western Union.

Bankovní gigant Barclays pak v hlavním litevském městě Vilnius dokonce provozoval své inovační centrum. Litva je totiž přitažlivá pro firmy napříč technologickými odvětvími, které sázejí na dobré IT zázemí a relativně nízké náklady v porovnání se západní Evropu.

Vstřícná regulace

Jak se říká, kde je vůle, je i cesta. V případě největší pobaltské země to platí dvojnásob. Litevská centrální banka hned na začátku hledala oblasti, které by mohly být největší překážkou pro zakládání fintechů v zemi, a poté rychle vytvořila infrastrukturu, která tento problém vyřeší.

Regulace finančních operací sice podléhají jednotné unijní legislativě. Výklady a aplikace norem se však v jednotlivých zemích liší. Jednotný evropský trh v tomto případě není úplně jednotný a fintechové služby se často vyvíjejí pro daný stát zvlášť. Klíčovou roli tak hraje konkrétní regulátor v dané zemi.

Banka tak například zkrátila proces udělování licencí na pouhé tři měsíce a umožnila podat žádost na dálku. V Česku naproti tomu trvá její vyřízení nejdéle v rámci všech zemí EU, což značně brzdí rozvoj tuzemského fintech ekosystému. Průměrná délka vyřízení licenčního řízení v Česku trvá 13–15 měsíců a to je skoro dvakrát tak dlouho, jako je evropský průměr.

Pomalé Česko

Největším problémem ve fintechovém světě je čas. Při rozhodování je to většinou právě faktor délky poskytnutí bankovní licence, který vychyluje misky vah k jednomu nebo druhému fintech ekosystému. Často nehrají hlavní roli peněžní náklady nebo regulační zátěž, ale to, kolik času musí startup investovat, aby získal rozhodnutí.

Pokud se bavíte se zástupcem české fintechové scény, je právě zdlouhavé licenční řízení v kombinaci s chybějícím výkladem předpisů jedním z hlavních problémů. Česká národní banka (ČNB) zkrátka razí velice konzervativní přístup, který nejde úplně naproti finančním inovacím.

Z vlastní zkušenosti vím, že společnosti nejvíce oceňují právě přívětivý přístup hlavního litevského regulátora. Finanční sektor je jedním z nejvíce regulovaných odvětví. Pochopení všech regulačních a administrativních procesů je pro začínající fintechy obrovskou zátěží.

Mnoho founderů napříč Evropou mi narovinu řeklo, že právě kvůli transparentnímu legislativnímu prostředí a vstřícnějšímu přístupu regulátora zvažují založení či přesunutí hlavního sídla do Litvy.

Důvod je jasný. Rychlejší získání licence za podstatně nižší náklady. Licence udělená Litevskou národní bankou navíc startupům umožňuje působit kdekoliv v Evropské unii. O tom, že regulační orgány odvádějí dobrou práci, svědčí také fakt, že podle Basilejského indexu proti praní špinavých peněz je Litva osmou nejnižší rizikovou zemí na světě a
předběhla tak země jako Dánsko, Velká Británie, USA, Francie nebo Norsko.

Centrální banka také uznala, že pro nebankovní subjekty je obtížné získat přístup do finančního systému bez dalšího partnera. Zřídila proto platební systém CENTROlink, který umožňuje všem úvěrovým institucím a platebním institucím s licencí EHP stát se účastníky SEPA (Single Euro Payments Area).

Jedná se o skupinu zemí, mezi kterými můžete převádět platby v eurech rychle a levně. Kromě toho se na fintechy nevztahují regulační sankce během jejich prvního roku působení v Litvě. Regulace také umožňuje firmám, které nemají sídlo v Litvě, otevřít si v zemi účet, aniž by musely být fyzicky přítomny.