Mohlo by vás také zajímat
Místo pořádných reforem zkouší Německo jít naproti investorům. Kdo mu uvěří?
Jan Bureš 21. července 2026Německá ekonomika potřebuje reformy. Důvod je jasně vidět. Tamní průmysl už osmým rokem marně snaží zvrátit svůj sestup. Ten zasáhl…
Tykač rozšiřuje aktivity za mořem; o vládní dluhopisy je rvačka a do čela Fedu jde Warsh aneb souhrn ekonomických událostí 20.a 21. týdne 2026
Libor Akrman 22. května 2026Němci schválili VRTku na své straně; ČEZ poprvé nabídl zelené dluhopisy; rodičovská poroste; ekonomický výhled EU i ČR horší; nová…
Přehlížený problém českých firem: jak zajistit pracovní výkon svých lidí bez jejich přetížení
Libor Akrman 12. května 2026Firmy dnes často chtějí vysoký výkon, ale méně už sledují, za jakou cenu vzniká. Přetížení přitom nebývá jen problém jednotlivce.…
- KOMENTÁŘ
Odliv mozků od velkých firem do fintechů? Logický krok i kvůli větší flexibilitě
Podle průzkumu agentury Bloomberg vzrostl od začátku pandemie počet zaměstnanců největších technologických firem a investičních bank, kteří přecházejí do fintech startupů, o 75 procent. A není to nic překvapivého – z mého pohledu jde o cyklický trend, který pandemie pouze akcelerovala. Podobný odliv probíhá už celá léta – v těch největších tech firmách se vždycky […]
Start-upy lákají lidi při náboru hlavně na firemní kulturu a konečnou vizi svého produktu či služby. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Podle průzkumu agentury Bloomberg vzrostl od začátku pandemie počet zaměstnanců největších technologických firem a investičních bank, kteří přecházejí do fintech startupů, o 75 procent. A není to nic překvapivého – z mého pohledu jde o cyklický trend, který pandemie pouze akcelerovala.
Podobný odliv probíhá už celá léta – v těch největších tech firmách se vždycky najdou lidé, kterým vyhovuje zlatá klec. Anebo naopak mají tendenci růst a dále se učit v menších start-upech. Těm na druhou stranu mohou předat spoustu cenných zkušeností z fungování korporátu, consultingu nebo investiční banky.
Sám jsem to zažil, když jsem odcházel z Googlu do Dropboxu (ve fázi, kdy globálně měl cca 500 lidí, v Evropě pak kolem 30). Důležitý byl growth mindset a přístup k práci. Firma nehledala experty v tom, co dělají, ale lidi, kteří jsou schopni hledat cesty a jsou tzv. doers (lidé činu, pozn. red.).
Big tech versus start-upy a fintechy
Díky tomu, že mám srovnání v práci pro velký technologický koncern, rychle rostoucí scale up, řadu start-upů a teď i rychle rostoucí fintech start-up – často dostávám otázku, jaké jsou největší rozdíly? Jsou fintechy opravdu tak rozdílné od jiných startupů? Jsou i nejsou.
Hlavní rozdíl v práci pro fintech i start-up z jiného oboru spočívá v tom, že se ve většině případů pohybujete v regulovaném prostředí. S tím souvisí spousta věcí jak na produktové, tak i komerční straně. Jinak jde ve spoustě ohledů o start-up jako každý jiný a velké rozdíly jsou pak závislé na tom, v jaké fázi se firma nachází.
Zatímco v malém start-upu budete spíš v pozici, kdy řešíte celou řadu věcí a všechny jsou důležité pro budoucnost firmy, ve velkém korporátu budete spíše nosič vody, který má zanedbatelný vliv na chod věcí.
U start-upů lákáte lidi při náboru hlavně na firemní kulturu a vizi (a taky je extrémně důležité najít lidi, kteří dokonale zapadnou). Oproti tomu u velkých tech firem je to spíše o zázemí, benefitech a silném jménu na CV.
Moloch vs. hřiště možností
Pokud bych měl srovnat své působení v technologických gigantech Google, Dropbox a start-upu kevin., jdou tyto rozdíly krásně vidět.
Google už byl moloch, kde byl člověk opravdu kapkou v moři, ale dobře zajištěnou. Dropbox jsem zažil v přerodu ze scale-upu směrem k veřejně obchodované firmě. Bylo zajímavé zažít, jak se u takové firmy postupně mění firemní kultura a jak jeden, dva klíčoví lidé dokážou vše změnit.
A kevin., potažmo menší start-upy celkově (sami se vnímáme spíše jako technologickou firmu v platbách než fintech) představují hřiště, kde se můžete realizovat s novými nápady, pokud skutečně chcete.
Odliv do fintechu
Zpátky k současnému odlivu a otázce proč zrovna fintech? Fintechy obecně v posledních letech výrazně rostou. Společně s rostoucími investicemi a valuacemi roste i počet start-upů v oboru.
Postupně se více přesouváme z fintechů zaměřených na koncové zákazníky do těch infrastrukturních (kam patří třeba i kevin.). A ty samozřejmě loví talenty jak ve větších start-upech, tak v korporacích či investičních bankách.
Vzhledem k tomu, že start-upy mohou být obecně flexibilnější, a často fungují například na dálku, byly v daleko lepší pozici na začátku pandemie. Velké tech firmy v té době teprve začínaly hledat cestu, jak k práci na dálku přistoupit.
A právě tento typ práce je hlavním motorem současného „odlivu mozků,“ kdy většina velkých firem (ale i start-upů) nutí lidi se vracet zpět do kanceláří. Lidé ale už pochopili výhodu toho, že nemusí trávit hodinu denně dojížděním k tomu, aby odvedli dobrý pracovní výkon.
Další významné výhody fintechů
Kromě flexibility ale fintechy nabízí spoustu dalších výhod. Většinou je poměrně snadno vysvětlitelné, co konkrétní firma dělá (i když upřímně, kdo z lidí pracujících ve start-upech neměl problém vysvětlit rodičům a známým, co že ho vlastně živí…).
Lidem, které start-upy „uloví“ ve velkých firmách, umožňují získat větší roli s větší zodpovědností. Tím pádem mohou rychleji získávat zkušenosti.
A nezapomínejme ani na finanční stránku. Výrazné investice směrem do fintechů a nafukující se valuace s sebou přináší i vidinu příjemného exitu a finančního zabezpečení. (i když asi při vyšším podnikatelském riziku, než u zaběhlého korporátu.)
Co dává smysl
Z vlastní zkušenosti se stavěním týmů v posledních měsících vidím, že kandidátů z těchto “dream” firem máme poměrně hodně. Často se opakuje ta samá motivace – chuť dělat něco, co dává smysl, nebýt nosičem kapek vody v oceánu, nemuset se vracet zpátky do kanceláře…
Tohle všechno jsou věci, kterým se budou velké tech firmy těžko bránit – uvidíme ale, jak s kartami zamíchá současná ekonomická situace a nejistota. Už v tuto chvíli můžeme vidět první fintechy, kterým padá astronomická valuace výrazně dolů. Podle deníku Financial Times bylo v roce 2022 vymazáno z ocenění fintechových společností téměř bilion dolarů.
Lze (podobně jako u všech start-upů) očekávat, že fintechy, které nemají silný byznysový fundament, současná situace hodně potrápí a výrazně zpomalí jejich růst.
Jedno je ale jisté – inovace se nezastaví a po kvalitních lidech, ať už z velkých tech firem nebo investment bankingu, poptávka bude stále…