Norsko schválilo těžbu nerostů z mořského dna. Firmy se těší na „nový byznys“

Skandinávská země proslulá nádhernou přírodou s hlubokými fjordy, ale i těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři, se jako první na světě rozhodla umožnit soukromým těžařům těžit i nerosty z mořského dna (nejméně dotčené oblasti planety Země), která ve světě vzbuzuje značné kontroverze, jak napsal web BBC.

Má to ale háček. Firmy, jež mají o nové dobrodružství ale i potenciální zisky zájem, musí značně investovat do podmořského průzkumu ložisek nerostných surovin. Na druhou stranu i roboti, kteří budou průzkum provádět, mohou nenávratně podmořský ekosystém narušit.

Jednou z firem, která o těžbu pod hladinou stojí, je norská Loke Marine Minerals. Je favoritem na to, aby se stala jedním z pionýrů podmořské těžby v arktické oblasti. Firmy mohou prozkoumávat mořské dno o velikosti Itálie (zhruba 280 tisíc kilometrů čtverečních). A cílem je těžit suroviny nezbytné pro výrobu akumulátorů, elektromobilů a solárních panelů.

Nutnost financí i technologií

Generální ředitel společnosti Loke Walter Sognnes tvrdí, že nově schválenou legislativu vnímá tak, že firmy musí prokázat, že mají dostatek financí a pokročilých technologií. Tím by měly zaručit, že dokážou těžit na mořském dně bez větších dopadů na životní prostředí.

Pokud to zvládnou, dostanou nakonec zelenou i pro samotnou komerční těžbu. Jejím cílem je nakonec těžit manganové konkrece, jež jsou bohaté na přítomnost kobaltu, mědi, niklu a pochopitelně i manganu.

Rozhodnutí norského parlamentu na druhou stranu vyvolalo zděšení u řady mořských biologů a ekologů. Ti tvrdí, že stále víme málo, jak podmořský život u dna oceánů funguje. Obávají se, že i průzkum může napáchat dost škody na mořském dnu.

Norský Institute of Marine Research doporučil dalších pět až deset let výzkumu, než se s začne s průzkumem potenciální těžby.

VÍCE K TÉMATU:

Závod o nerosty se v Africe vyostřuje. Zatím vítězí Čína a Rusko, Západ tahá za kratší konec

Rusko tiše závidí. Aljaška se může stát záchranou Západu

Američané rekordně těží ropu. Za posledních pět let zvýšili produkci o pětinu

„Máme představu o tom, jaké druhy organismů tam dole jsou. Ale nevíme, jak budou reagovat na těžbu,“ zdůraznil Steffen Leth Jørgensen, ředitel hlubokomořského centra na norské univerzitě v Bergenu. Zejména se obává dopadu na podmořské korály a houby.

V Norsku nyní existují tři společnosti, o nichž se předpokládá, že požádají o licenci pro zahájení průzkumu. Jedná se o startupy, které vznikly po roce 2019.

Obavy z negativní publicity

Přitom ve světě se velké zavedené společnosti podílů ve firmách, které chtějí těžit na dně moří, spíše zbavují. Dánský námořní přepravce Maersk prodal podíl v kanadské společnosti The Metals Company (TMC), jež má ambice zahájit hlubokomořskou těžbu v mezinárodních vodách u ostrova Nauru nedaleko Austrálie. Také americká zbrojní firmy Lockheed Martin vystoupila z firmy UK Seabed Resources.

Zavedení hráči se totiž obávají rostoucí kritiky aktivistů a ochránců přírody. Rozpoutání negativní publicity by mělo dopady i na jejich hlavní byznys. Například německá automobilka BMW se už zavázala, že nebude ve svých autech používat žádné komponenty, které by byly vyrobeny ze surovin, jež pocházejí ze dna moří.

Také některé státy přistupují k závazku, že nebudou těžit suroviny na dně svých vod. Je to Spojené království, Kanada nebo Nový Zéland. Vlády těchto zemí vyzvaly také ostatní, ať zatím tento záměr pozastaví. Alespoň do doby, dokud nebude jasné, jaké dopady hlubinná těžba může mít na mořské ekosystémy.

Nejistota ohledně budoucnosti tohoto oboru pak odrazuje i velké institucionální investory. „Mohlo by to skončit tak, že se z toho vůbec nestane komerčně fungující odvětví, protože na dně moří není dostatek surovin nebo technologie těžby není dost dobrá,“ varoval mluvčí průmyslové skupiny Offshore Norway Håkon Knudsen Toven.

Podobné technologie, jako mají těžaři ropy a plynu

I proto zatím vážně uvažují o těžbě jen malé a mladé firmy. Jednou z nich je také norská Green Minerals. Její ředitel Ståle Monstad hovoří o možnosti těžit měď z ložisek sulfidů na mořském dně. Nacházejí se v hloubce tří kilometrů. Chce využívat podobné technologie, které mají k dispozici těžaři ropy a zemního plynu.

Podle něj je reálné začít s pilotní těžbou už v roce 2028. Zálusk si dělá na průzkum oblasti známé jako Mohns Ridge, která se nachází mezi Norskem a Grónskem.

Ochránci životního prostředí naopak požadují, aby průzkum dna dělaly nezávislé norské instituce, protože nemají komerční zájem na těžbě. Potenciální těžaři zase tvrdí, že podrobný podmořský průzkum je natolik finančně náročný, že jej státní vědecké instituce nejsou schopny financovat. „Nemáme v úmyslu něco skrývat nebo dělat s daty něco neetického,“ zdůraznil šéf Green Minerals.

Budoucnost hlubinné podmořské těžby nyní závisí na tom, zda komerční subjekty dokážou přesvědčit Norsko, ale i zbytek světa, že se dá těžba nerostů nad hladinou dělat šetrně k podmořskému životu.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr