Závod o nerosty se v Africe vyostřuje. Zatím vítězí Čína a Rusko, Západ tahá za kratší konec

Schůzka ruského diktátora Vladimira Putina v Kremlu se zástupci 17 afrických zemí (původně ale mělo přijet 43 šéfů států) na konci července ukazuje, že se Rusko snaží udržet a posílit vliv na africkém kontinentu. Putin africkým lídrům nasliboval odpuštění dluhů a krátkodobé dodávky obilí zdarma.

Podle reakce jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy je ale patrné, že Afričané nechtějí milodary, ale hlavně obnovení obilné dohody mezi Ruskem, Ukrajinou a OSN.

Je to důkaz toho, že zástupci afrických států jsou mnohem sebevědomější než dříve. Sami si diktují podmínky pro uzavírání obchodních smluv. Vyhrává ten, kdo nabídne lepší podmínky a více peněz. I proto západní země stále častěji „odcházejí s prázdnou“, všiml si německý Der Spiegel.

I když se Spojené státy i Evropská unie snaží udržet si vliv na černém kontinentu, příliš se to nedaří. Afričtí politici Západu nedůvěřují hlavně kvůli koloniální minulosti. Bez ohledu na válku na Ukrajině je africké nerostné bohatství stále žádanější na celém světě. Nejdále je v tomto směru zatím asi Čína, která svůj vliv buduje už roky prostřednictvím půjček a budování infrastrukturních projektů.

Kongo a lithium

Že západní země tahají často za kratší konec, se ukazuje hlavně v politicky nestabilních zemích, které ale mají velké zásoby nerostného bohatství.

Typickým příkladem je Kongo (Demokratická republika Kongo), jež je po Alžírsku druhým největším státem Afriky. Disponuje bohatými nalezišti lithia, kobaltu, mědi, cínu, uranu, tantalu, zlata i diamantů. Dlouholetá občanská válka ale vedla k rozvratu ekonomiky.

MAPA: Doly a naleziště lithia ve světě
Stav ke konci roku 2021.

Zdroj: British Geological Survey

O ovládnutí dolů na lithium v oblasti města Manono mezi sebou soupeří australská těžařská společnost AVZ Minerals a čínské státní společnosti. O lithiu se hovoří jako o zlatě budoucnosti, protože je nezbytné pro výrobu akumulátorů. Geologové věří, že jde o jedno z největších nalezišť na světě, které se nachází pod třistatisícovým městem.

„Manono může hrát významnou roli při uspokojování světové poptávky po lithiu,“ je přesvědčen generální ředitel AVZ Minerals Nigel Ferguson. Kdo bude ovládat těžbu v Kongu, ten může ovlivňovat i světové ceny žádaného kovu.

Čínské ambice a nechuť EU investovat v nestabilní zemi

Australané se snaží získat povolení k těžbě už od roku 2018, ale spojili se s partnerem, ve kterém má podíl čínský gigant na výrobu akumulátorů CATL. Ve společném podniku Dathcom má CATL ovládat čtvrtinový podíl. Navíc se další čínský investor pokusil získat akcie Dathcomu proti vůli australské AVZ.

Ferguson tvrdí, že se firmy z Ameriky nebo Evropy obávají investovat v nestabilním Kongu, proto musí spolupracovat s Číňany. V praxi to vypadá tak, že většina exportu surovin z Konga ovládá právě komunistický Peking.

VÍCE K TÉMATU:

Rusko prohrálo energetickou válku o Evropu. Vítězem se stala hlavně Amerika

Byznys se těší na dobytí Měsíce. Stále více firem projevuje zájem o „měsíční ekonomiku“

Lithiová horečka je opět na scéně. Fiala podepsal dohodu v Sasku, otazníky zůstávají

Čínský prezident Si Ťin-pching vydal nařízení, aby firmy získaly za každou cenu lukrativní oblasti těžby v Africe, připomíná komunistickou strategii šéf australské těžařské firmy.

Čínské společnosti těží z dobrých kontaktů na politiky v hlavním městě Kinshase. Panují obavy, že zdržování vlády ohledně udělení licence na těžbu australským těžařům má otevřít dveře čínským firmám na ovládnutí podniku, i když místní lidé zatím preferují AVZ Minerals.

Rusko posiluje vliv přes žoldnéře z Vagnerovy skupiny

Naopak příkladem ruského vlivu je situace v Mali a Středoafrické republice, kde se angažují vagnerovci Jevgenije Prigožina. Také zde jde o lukrativní těžbu vzácných nerostů, hlavně zlata.

V Mali se v roce 2021 dostala k moci vojenská junta, což nakonec vedlo v roce 2022 ke stažení francouzských vojáků a celé mise EU včetně 150 českých vojáků. Od konce roku 2021 tu ale už operují i vagnerovci.

Znamená to hlavně prohru EU a Francie, která v Mali od roku 2013 bojovala proti islámským teroristům. Zatímco se Evropané ze země stáhli, Rusové naopak cítí příležitost na posílení a upevnění vlivu. Nyní je v zemi 1600 ruských žoldnéřů a další mají – i přes nepovedený puč Prigožina na Kreml – přibývat.

Vagnerovci se nechvalně proslavili ve Středoafrické republice. Jsou zde obviněni z masových poprav, vyhlazování vesnic, znásilňování a dalších válečných zločinů. Ovládají tu lukrativní byznys s prodejem dřeva a zlata. Poradce středoafrického prezidenta vysvětlil, proč vláda podporuje Vagnerovy žoldáky: „Chceme soupeře úplně vymazat. Nechceme vězně. Chceme, aby to bylo co nejbrutálnější.“

Vagnerova skupina má nicméně vliv i v Libyi, kde podporuje vojenského velitele Chalífu Haftara, v Súdánu zase provozují zlaté doly. Nově podporují i převrat v Nigeru. Vagnerovci tak mají mít dohromady vliv nejméně na desítku afrických zemí.

Kreml posiluje v Africe protizápadní propagandu

Rusko je také největším dodavatelem zbraní do subsaharské Afriky. Kreml podporuje protizápadní propagandu, že státy, jako je Francie, mají zájem pouze vykořisťovat celý kontinent a fakticky obnovit koloniální panství v Africe.

Rusové ale propagandisticky tvrdí, že jsou jiní a podporují jednotlivé africké země v jejich právech na sebeurčení a spravedlivé využívání přírodních zdrojů. „Vagnerovci jsou velmi dobří v propagaci autokracie a propagaci Ruska jako značky na kontinentu,“ popsal Samuel Ramani z britského think tanku RUSI jejich působení na kontinentu, kde žije 1,4 miliardy lidí.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr