Neroste vám plat? Může za to pokles vlivu odborů, tvrdí studie

Americké ekonomice se v některých ukazatelích daří výborně. Například v růstu HDP nebo v míře nezaměstnanosti, ne vše je ale tak skvělé. Například růst platů. Za posledních 40 let většině Američanů mzdy nerostou tak rychle jako manažerům.

Zatímco mezi lety 2016 až 2017 platy u běžných zaměstnanců v Americe vzrostly o 0,3 procenta, šéfové firem si polepšili ve stejném období v průměru o 17,6 procenta, uvedla ve své studii organizace Economic Policy Institute.

Odměna pro ředitele firmy byla podle těchto dat 312krát vyšší než plat běžného zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před 50 lety došlo k velkému nárůstu. V roce 1965 to totiž bylo jen 25krát více.

Hybatel platového vývoje: odbory

Jedním z významných faktorů nárůstu mezery mezi platy je i úpadek vlivu odborových hnutí.

Odbory byly ve Spojených státech nejsilnější v šedesátých letech 20. století a pomáhaly snižovat mezeru mezi platy řadových zaměstnanců i odměny pro vedoucí pracovníky.

Tlačily na to, aby platy pracovníků v jejich uniích rostly rychleji a zaměstnanci měli přístup k lepší zdravotní péči. Působení odborů mělo dopad i na to, že platy rostly také zaměstnancům, kteří v odborech nejsou organizováni.

GRAF: Síla odborů ve vybraných zemích OECD

Podíl zaměstnanců organizovaných v odborových hnutích na celkovém počtu zaměstnanců v roce 2016, v procentech* Data jsou za rok 2001. ** Data jsou za rok 2015. *** Data jsou za rok 2016. Zdroj dat: OECD

Pozvolný úpadek odborů?

Podle dat OECD podíl zaměstnanců, kteří jsou organizováni v odborech, klesá. To ostatně můžeme vidět i v případě České republiky, kde došlo k výraznému odlivu lidí v odborech. V roce 2000 bylo v odborech 27,2 procenta zaměstnanců, v roce 2016 to bylo jen 10,5 procenta.

Podobná situace panuje ve Spojených státech. V roce 2016 tu bylo organizováno v odborech 10,3 procenta zaměstnanců. Pozvolný odliv zaznamenávají všechny země.

Nicméně i přes pokles členů jsou určité země nadále odborům zaslíbené. Jde především o severské země. Ve Švédsku, Finsku i Dánsku je nad 60 procenty, v Norsku pak těsně nad polovinou.

V nové studii sociolog Tom VanHeuvelen z University of Illinois prokázal, že odborové svazy zvyšují příjmy všem běžným pracovníkům.

Pokles jejich vlivu stojí za tím, že zaměstnavatelé platy nezvyšují tak rychle, jako tomu bylo v éře, kdy měly odbory ve společnosti větší váhu.

Vliv na kariéry jednotlivců

VanHeuvelen se zaměřil na růst platů individuálních pracovníků v období let 1973 až 2015. Využíval data pro příjmy domácností.

„Zjistil jsem, že snížení vlivu odborů má silný přímý i nepřímý vliv, když sledujete vývoj kariéry jednotlivých lidí. Znamená to, že pokud by odborové organizace zůstaly silné, je pravděpodobné, že běžný plat lidí by byl vyšší. Výše platů by byla také více předvídatelná a docházelo by k menším výkyvům,“ tvrdí americký sociolog.

Odbory jsou podle VanHeuvelena důležité pro rozšiřování norem pro rovnoprávnost ve společnosti.

„Odborové organizace vytvářejí dialog o tématech, jako jsou práva pracovníků a sociální politika, jež jsou prospěšná pro všechny pracující lidi,“ zdůraznil. Vliv odborů se pozitivně odráží na vývoji kariéry mnoha profesí. Naopak jejich absence vytváří větší překážky pro úspěch na osobní úrovni.

Půlstoletí sbírání dat

Sociolog VanHeuvelen opírá svoje poznatky o analýzu panelové studie o příjmové dynamice, která zahrnuje 18 tisíc osob ve více než pěti tisících rodinách. Tato studie Michiganské univerzity začala v roce 1968 a je nejdéle probíhající studií na světě.

Sbírá data o vybraných jednotlivcích a jejich potomcích, která se týkají zaměstnanosti, příjmů, bohatství, výdajů, ale i dalších faktorů, jako je vzdělání, zdraví, počet dětí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Studie: Děti, které se pravidelně hýbou, mají bystřejší mozek

Lejstra místo výroby či inovací. Stát chce 1 493 informačních povinností po podnikatelích

Je ekonomická svoboda Západu v ohrožení?

VanHeulen naopak vylučuje námitku mnoha ekonomů, že růst platu je závislý spíše na vzdělání, pohlaví, geografické poloze nebo průmyslovém odvětví než na tom, jak silné jsou odbory.

„Obvykle slyšíte mnohé lidi říkat, že výhody, jako je rychlejší růst mzdy, nejsou výsledkem
činnosti odborů. Že to jsou lidské schopnosti a demografické faktory. Pokud byste je mohli
měřit, zjistíte, že vliv odborů je malý nebo žádný. Tento předpoklad se ale nepotvrdil,“
zdůraznil sociolog.

Členství v oborech zajistí spolehlivější růst platu

Například v americkém stavebnictví a dopravě se podíl členství v odborech snížil z 80 procent v padesátých letech na méně než 20 procent v dnešní době.

„Můj výzkum naznačuje, že pro lidi, kteří pracují v tomto sektoru, by byl růst mezd spolehlivější a platy stálejší, kdyby nedošlo k výraznému poklesu členství v odborech,“ vysvětlil VanHeuvelen.

Výhody pak zahrnují v daném sektoru i ty zaměstnance, kteří v odborech nejsou. VanHeuvelen dospěl ke zjištění, že členové odborů mají lepší plat podle různých demografických kritérií o tři až 12,5 procenta. Podle odborářů to může být až o 20 procent více.

„Pokud se podíváte na typickou dělnickou rodinu, musí se daleko více než dříve starat o témata, jako je ekonomická nejistota. Není schopna plánovat do budoucna a nemá dostatek peněz na bankovním účtu, které může použít k překonání negativních životních událostí,“ tvrdí sociolog.

S tím, jak upadá význam odborových organizací, klesá i institucionální ochrana zaměstnanců. To podle něj zvyšuje ekonomickou nestabilitu a zvyšuje úzkost ve společnosti.