Nejbohatší Ukrajinec přišel kvůli Kremlu o polovinu majetku

Nejbohatší ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov je těžce poškozen válkou Kremlu proti své domovině. Po osmi měsících válčení jeho majetek splaskl na polovinu. Agentura Bloomberg, jež sestavuje vlastní index dolarových miliardářů, jej ke konci října odhadovala na 5,4 miliardy dolarů, což znamená pokles o 52 procent oproti období před válkou.

Ze 134. místa nejbohatších lidí na světě se propadl až na 412. místo. Časopis Forbes výši jmění vyčíslil ještě níže, na 4,3 miliardy dolarů.

Seznam bolestných ztrát zahrnuje i legendární ocelárnu Azovstal, kde se dlouhé týdny bránili ruské přesile i ukrajinští vojáci. Ruská agrese jednu z největších evropských oceláren proměnila jen v hromadu sutin a šrotu.

Celkově bylo na Ukrajině zničeno nebo zásadně poškozeno sedm desítek jeho průmyslových nebo energetických podniků, jež spadají do konglomerátu SCM Holdings.

Provoz musel zastavit i Metinvest, jeden z největších evropských dodavatelů železné rudy, který má tři závody na zpracování železné rudy v Dněpropetrovské oblasti. Částečně se jedná o důsledek logistických komplikací kvůli ruské blokádě Černého moře.

Okupanti kradou vše: Ocel i obilí

Také agroholding HarvEast, který působí hlavně v Doněcké oblasti, byl tvrdě válkou postižen, protože většina půdy byla obsazena ruskými okupanty. Od začátku války ztratila firma kontrolu nad 90 tisíci hektarů zemědělské půdy, což znamená sedmdesát procent celkové výměry společnosti.

Šestapadesátiletý Achmetov, syn horníka, si už v létě stěžoval, že Rusové cíleně na Ukrajině kradou obilí i ocel. V září se mělo jednat o 52 tisíc tun zemědělských produktů holdingu a 200 tisíc tun kovů v hodnotě 170 milionů dolarů. Celkem hodnota uloupeného zboží přesahuje hodnotu jedné miliardy dolarů, tvrdí.

OBRÁZEK: Oslavy se Šachtarem Doněck v roce 2002
Rinat Achmetov vlastní i ukrajinský klub FC Šachtar Doněck

Zdroj: Anastasia Fedorenková/CC BY-SA 3.0

Citelné ztráty počítá i energetická skupina DTEK, která je největší soukromou energetickou společností na Ukrajině a spadá pod holding SCM. Před válkou ovládala třetinu ukrajinského trhu s energiemi a těžila 90 procent uhlí v zemi. Hodnota firmy ale během války klesla o dvě třetiny.

Ničení elektráren

Už na začátku okupace ztratila společnost kontrolu nad luhanskou tepelnou elektrárnou, jež zásobuje elektřinou milion lidí v Luhanské oblasti. Ztrátu vyčíslil šéf DTEK Maxim Timčenko na 180 milionů dolarů. Rusové pak obsadili i ukrajinskou největší tepelnou elektrárnu v Enerhodaru v Záporoží o výkonu 2850 megawattů.

Od elektřiny bylo odpojeno až na 2,5 milionu obyvatel na okupovaných územích. Nově se Kreml zaměřil na cílené ničení energetické infrastruktury, Kyjev hovoří před nadcházející zimou dokonce o genocidě. Podle Ženevských konvencí se jedná o válečné zločiny.

Společnost DTEK stále častěji musí řešit výpadky dodávek elektřiny po útocích sebevražedných dronů. Pracovníci energetické firmy nicméně varují před tím, že jim už docházejí síly i vybavení na neustálé odstraňování škod. Ty jdou do výše miliard dolarů. Největší ztráty jsou ale lidské. Už v polovině října bylo zabito 85 zaměstnanců DTEK, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.

Ukrajina kvůli válce přišla také o většinu obnovitelných zdrojů, které na začátku roku vyráběly přes osm procent elektřiny v zemi. Ministr energetiky Herman Haluščenko prohlásil, že na okupovaných územích přišla Ukrajina o 90 procent větrných turbín a polovinu fotovoltaiky. Buď byly zničeny, poškozeny nebo obsazeny Ruskem. Polovina ze zelených zdrojů připadá také na konglomerát Achmetova.

Banky přicházejí o pobočky i bankomaty

Zasažen byl i oligarchův bankovní sektor. První ukrajinská mezinárodní banka přišla o každou osmou pobočku v zemi, celkem o 31. Jen v Mariupolu, který byl silně bombardován, bylo zničeno 95 bankomatů a 16 poboček. Zisk banky se mezi lednem a srpnem meziročně propadl patnáctkrát a činil pouze šest milionů dolarů.

VÍCE K TÉMATU:

Zase sankce? Belgie nechce přijít o byznys s ruskými „krvavými“ diamanty

Kdo poškodil plynovody Nord Stream: Rusko, nebo USA?

Izrael „vstupuje“ do války Ukrajiny s Ruskem. Pomáhá v ničení íránských dronů

Achmetov se snaží ztrátu majetku vymáhat po Kremlu. Už v létě oznámil, že bude od Ruska požadovat odškodnění za „pošlapání jeho vlastnických práv“ u Evropskému soudu pro lidská práva. Má se řádově jednat o reparace ve výši desítek miliard dolarů. Jen zničení Azovstalu a železáren Iljič vyčíslila skupina SCM na 17 až 20 miliard dolarů.

„Neoprávněná a brutální agrese Ruska proti Ukrajině položila klíčovou otázku pro světové společenství: soudržnost, spravedlnost a účinnost globálního právního systému vytvořeného po druhé světové válce,“ zdůraznil Achmetov. Timčenko ze společnosti DTEK navíc tvrdí, že Rusko musí zaplatit i veškeré škody, které způsobilo na východní Ukrajině od roku 2014.