Nejbohatší lidé světa? Hlavy ropných států, třeba Vladimir Putin

Znárodněné části ekonomiky nevyhnutelně vytvářejí v čele některých zemí oligarchy, kteří mají obří zisky díky přírodním zdrojům, jež tyto země vlastní. A jde hlavně o ropu.

Asi nebude překvapením, že největší energetické společnosti na světě jsou ve vlastnictví státu: saúdskoarabská společnost Saudi Aramco, ruský Gazprom, čínská China National Petroleum Corporation (CNPC), íránská National Iranian Oil Company (NIO), venezuelská Petróleos de Venezuela, brazilský Petrobras nebo také malajsijský Petronas.

Podle toho, jak si jednotlivé země i státní firmy vedou, jejich příjmy končí různě v kapsách tamních politických lídrů.

Leckomu se z poslední doby vybaví korupční skandál brazilského Petrobrasu, který mířil až do nejvyšších politických pater. Mezi obviněnými jsou i exprezident Luiz da Silva a jeho následovnice, nyní již také bývalá prezidentka Dilma Rousseffová.

Je ale pár dalších státních koncernů, díky nimž se mohou političtí vůdci daných zemí pyšnit obrovským bohatstvím, uvádí server oilprice.com. Slouží jim k tomu různé holdingové struktury, kvůli kterým je obtížné bohatství těchto vůdců vystopovat. Jako třeba v případě Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina.

Kromě Ruska skýtají zajímavé ropné příběhy vedoucí k bohatství národních lídrů třeba země jako Ázerbájdžán, Angola, Kazachstán nebo Brunej.

Putin: Možná nejbohatší člověk na světě

Odhadnout, jak velký je majetek ruského prezidenta Vladimira Putina, je velmi obtížné. Většina jeho peněz je ukryta v „offshore“ společnostech a on sám o svém bohatství víceméně nikdy nemluví.

V knize Stevena Lee Myerse s názvem Nový car sám Putin říká, že se jeho bohatství neměří v penězích. „Jsem nejbohatší člověk, a to nejen v Evropě, ale na celém světě, protože sbírám emoce. Jsem bohatý, protože mi ruský lid dvakrát projevil důvěru a svěřil vedení tak skvělého národa. Věřím, že toto je mé největší bohatství,“ tvrdí Putin. Těžko říci, zda tomu věří, jeho voliči ovšem zřejmě ano.

O jeho materiálním bohatství se každopádně lze pouze dohadovat. Bývalý poradce z Kremlu Stanislav Belkovský v roce 2007 odhadl, že velikost Putinova majetku může být kolem 40 miliard dolarů. Později svůj odhad navýšil na 70 miliard dolarů.

V tom případě by se Putin dostal do žebříčku deseti nejbohatších lidí na světě magazínu Forbes (mimochodem nejbohatší dle Forbesu je Bill Gates se zhruba 86 miliardami dolarů). Jenže právě proto, že Putinův majetek nelze ověřit, nemůže být do seznamu nejbohatších zařazen.

Deset let po Belkovském odhadl letos v únoru Putinovo bohatství magazín International Business Times (IBT). S odkazem na Billa Browdera, zakladatele a manažera fondu v Rusku, odhaduje bohatství ruského prezidenta na 200 miliard dolarů. To by ho pasovalo na nejbohatšího člověka světa.

Většina Putinova bohatství podle IBT pochází z ropného průmyslu – údajně vlastní 37 procent společnosti Surgutněftěgaz a 4,5 procenta Gazpromu.

Putinovo bohatství lze částečně vyčíst i z jeho hmotného majetku, i když v porovnání s celkovými odhady jde o „drobné“. Třeba palác v hodnotě jedné miliardy dolarů na pobřeží Černého moře s „velkolepou sloupovou fasádou připomínající paláce ruských carů postavené v 18. století“, jak uvedla pro příklad britská BBC. Podle stanice existují důkazy, že stavbu paláce financovala skupina oligarchů prostřednictvím zvláštního tajného fondu (server Wikipedia dokonce nabízí schéma toků peněz při stavbě paláce).

Je jasné, že podobný životní styl si nemůže dovolit člověk, který oficiálně ročně vydělává 140 tisíc dolarů. V roce 2012 bývalý vicepremiér Boris Němcov tvrdil, že ruský prezident vlastní celkem 20 paláců, čtyři jachty a 58 letadel (v únoru 2015 byl Němcov zavražděn, pozn. red.).

„V zemi, kde má 20 milionů lidí problém vyjít s penězi, je luxus okolo prezidenta drzou a cynickou fackou lidu,“ uvedl tehdy Němcov pro The Telegraph.

Ázerbájdžánský rodinný podnik

Když byl v roce 2003 zvolen prezidentem Ázerbájdžánu Ilham Alijev, přísahal, že bude věrně sloužit svému lidu. Už v té době se ale rozběhla mašinerie, která měla za cíl ovládnout důležité podniky v zemi jeho rodinou.

O třináct let později se jeho jméno objevilo v kauze Panama Papers, ve které šlo o masivní únik finančních dokumentů z interní databáze panamské právní firmy Mossack Fonseca, jež odhalila tajné finanční operace některých nejmocnějších politických osobností světa.

Z dokumentů například vyplynulo, že ještě před volbami začal Fazil Mammadov, ministr daní, vytvářet konglomerát AtaHolding. Ten drží významné vlastnické podíly v telekomunikacích, stavebnictví, těžbě ropy a zemního plynu v celkové hodnotě 490 milionů dolarů.

Podle uniklých panamských listin byla Alijevova žena Mehriban Alijevová v roce 2005 jmenována manažerkou panamské offshore společnosti, která získala kontrolu právě nad AtaHolding. Nemluvě o tom, že to není ani měsíc, co byla jmenována do funkce viceprezidentky země, tedy de facto do role následníka Alijevova „trůnu“.

Zkrátka nepřišly ani diktátorovy dcery Lejla a Arzu. Kauza Panama Papers dokládá, že disponují 56procentním podílem v konsorciu pro rozvoj zlatých dolů Čovdar, přičemž hodnota tamních rezerv byla v lednu odhadována na 2,5 miliardy dolarů.

Ázerbájdžán je malá postsovětská republika bohatá na nerostné suroviny, z nichž pramení její největší bohatství. Kolik z něj drží první rodina, ale nelze určit, každopádně za zmínku to stojí.

Změna klimatu v Angole?

Příkladem státu jako „dojné krávy“ pro lídry může být i Angola. I když zde se může již brzy vše změnit. Tamní prezident José Eduardo dos Santos nedávno prohlásil, že po desítkách let u moci plánuje odstoupit (vládnout začal v září 1979, pozn. red.). Nehodlá ani kandidovat v srpnových prezidentských volbách, nicméně i nadále chce mít vliv na vládnoucí stranu.

Když přejdeme k otázce bohatství, musíme mluvit hlavně o ropné společnosti Sonangol, která kontroluje těžbu ropy a zemního plynu. Paradoxní je, že dos Santos jmenoval svoji dceru do čela této státní ropné společnosti. Ještě předtím, než Isabel dos Santos stanula v čele Sonangolu, odhadoval magazín Forbes výši jejího bohatství na 3,4 miliardy dolarů, což z ní dělalo nejbohatší ženu v Africe.

Ačkoli má Angola obrovské ropné bohatství, většina z 22 milionů tamních obyvatel žije v chudobě. Kritici tvrdí, že země nedokáže toto bohatství řídit a dos Santos vytvořil elitu, která se z velké části skládá z členů jeho bohaté rodiny.

Bohatý na doživotí

Problém s politickými vůdci, kteří jsou napojeni na příjmy z ropného bohatství, je ten, že jsou téměř nedotknutelní. Musela by přijít událost tak veliká, jako bylo třeba svrhnutí Kaddáfího režimu v Libyi (jehož jmění se odhadovalo na 200 miliard dolarů), aby došlo k nějaké změně.

Většina „ropných vůdců“ plánuje vládnout nekonečně dlouho, případně předat moc svým nástupcům. Ať už jde třeba o Ázerbájdžán, nebo Kazachstán s prezidentem Nazarbájevem. V Rusku, na které byly uvaleny sankce, se jejich dopad projevil jen u Putinových lidí, ale jemu samému zřejmě výrazně neublížily.

„Putin je nejbohatším člověkem na světě, dokud je u moci,“ tvrdí Sergej Pugačev, ruský byznysmen a prezidentův bývalý přítel.