Mohlo by vás také zajímat
Šance pro zdravotnické start-upy? Cestu k úspěchu chce podporovat i farmaceutický koncern Pfizer
Redakce 6. října 2021Společnost Pfizer patří mezi farmaceutickými společnostmi v oblasti inovací ke špičce. Začínajícím firmám a start-upům v Česku, které se zaměřují na technologie v…
Tomáš Jelínek (CENTURY 21): Vadí mi nálepkování, že za růst cen nemovitostí mohou spekulanti
Libor Akrman 8. září 2021Realitní kanceláře mají v posledních měsících napilno. Pandemie covidu loni přibrzdila celou řadu transakcí a zároveň zvýšila zájem Čechů o rekreační objekty. "Rozhodně…
Retailové parky v Česku přibývají. Zajímají investory, developery i obchodníky
Libor Akrman 31. srpna 2021Retailové parky jsou v současnosti pro developery, investory i obchodníky atraktivním konceptem. Celkově Česko nyní disponuje více než 250 nákupními parky o celkové…
- ČLÁNEK
Nedostatek ampulí. Překvapivá překážka v závodu o vakcínu proti covidu-19
V závodu o vakcínu proti koronaviru se vynořila nečekaná překážka. I když se podaří očkovací látku rychle vyvinout, hrozí nedostatek skla pro výrobu miliard ampulí potřebných k proočkování světové populace.
Lékařské ampule se vyrábí z recyklovaného skla. Pandemie ovšem ukázala, že lidé mají v době krize jiné priority, než třídit odpad. Zdroj: Shutterstock
Celosvětová pandemie koronaviru způsobila, že se vědecké týmy a farmaceutické firmy v různých zemích snaží co nejdříve vyvinout a dostat na trh vakcínu, která bude účinná pro zastavení nemoci covid-19. Nečekaným problémem ale může být při masivním očkování světové populace nedostatek skla, jež bude nezbytné pro výrobu miliard ampulí s očkovací látkou. Přitom už nyní totiž mají farmaceutické firmy nedostatek skla pro jejich výrobu.
Jistou výhodou je, že ampule mohou být vyrobeny i z recyklovaného skla. Výrobci skleněných obalů dokonce raději používají recyklovaný materiál, protože výroba je energeticky méně náročná, potvrdil Randy Burns, viceprezident amerického výrobce O-I Glass, který je největším výrobcem skleněných obalů na světě. (mj. má dva závody i v Česku, pozn. red.) Jenže i toho je ale v současné době málo. Bez stálých dodávek recyklovaného skla tak vzniká farmaceutickým firmám problém.
Recyklace vázne
Například v Americe během karanténních opatření míra recyklace výrazně klesla, omezení dopadla i na pracovníky recyklačních závodů. I když jsou omezení dočasná, mohou se dlouhodobě projevit v nedostatku skla, protože mnoho lahví skončí místo v recyklačních linkách na skládkách, varoval web Fast Company.
„Můžete samozřejmě používat i původní suroviny pro výrobu skla, ale výroba je nastavena na recyklovaný materiál, proto produkce bude nižší. Konfigurace výroby není optimalizována na tyto vstupy,“ vysvětlil Burns.
GRAF: Celosvětová proočkovanost některých nemocí u jednoročních dětí
Jde o údaje za rok 2019, v procentech.
Zdroj: WHO
Recyklovat se bude méně
Sklo je přitom jedno z nejlépe recyklovatelných materiálů, jež lze využívat stále dokola. O-I Glass, v jejímž produktovém portfoliu dominují lahve na pivo, víno a destiláty (loni to byly zhruba dvě třetiny produkce), používá recyklát při výrobě průměrně z 38 procent, u některých výrobků to je až 70 procent.
Společnost, která loni utržila 6,7 miliard dolarů, evidovala v květnu pokles dodávek recyklovaného skla o 30 až 40 procent. V některých státech, jako je New York nebo New Jersey, se dokonce dodávky recyklovaného materiálu pro výrobce skleněných obalů snížily v dubnu o více než 60 procent oproti lednovým hodnotám.
Nicméně v rámci výsledků za 2. čtvrtletí již firma informovala, že se situace postupně lepší, samozřejmě v závislosti na vývoji pandemické situace v regionech, kde působí.
Města budou šetřit – i na recyklaci
Burns varoval před dalším aspektem. Řada měst i států bude muset z ekonomických důvodů šetřit a škrtat zbytné výdaje. Jako první mohou přijít na řadu právě recyklační centra.
Mění se rovněž chování spotřebitelů, kteří mají v době pandemie a následných ekonomických těžkostech jiné priority než třídění odpadů.
Závod o vakcínu proti covidu-19 může zbrzdit nedostatek lékařských ampulí. Foto: Pixabay
Může to trvat několik let
Bývalý šéf amerického úřadu pro biomedicínský výzkum a vývoj Rick Bright už varoval, že vyrobit dostatek skleněných ampulí může trvat dokonce dva roky.
| Hrozí další mutace chřipky? |
| Čínští vědci objevili u prasat nový typ viru, který má všechny charakteristiky nutné k tomu, aby v budoucnu vyvolal pandemii. Píše se to ve studii, která byla na konci června otištěna ve sborníku americké akademie věd (PNAS). Vědci virus označili jako G4 s tím, že je geneticky příbuzný s virem H1N1, který vyvolal v roce 2009 pandemii prasečí chřipky a zabil na 18 000 lidí. |
Na toto „úzké hrdlo“ při masové výrobě a rozšířeném použití vakcín upozornil také spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates, který je jedním z nejbohatších lidí světa. Gates se dlouhodobě věnuje propagaci a dostupnosti očkování ve světě.
Navíc bude stoupat i poptávka po vakcínách proti chřipce a dalších nemocech. V případě dvou dávek by to pak znamenalo 14 miliard skleněných ampulí.
Burns přitom tvrdí, že budoucí obrovská poptávka po tomto druhu skla by mohla být příležitostí i pro americký recyklační sektor.
„Je to zdroj domácích materiálů, které můžeme použít k výrobě našich produktů každý den. Podpora tohoto druhu infrastruktury by byla vynikající myšlenkou,“ nabádá politiky.
NAPSALI JSME PRO VÁS:
Andrea Doležalová (mcePharma): Pandemie může urychlit naši expanzi
Z demontáže mořských větrných turbín se stává lukrativní byznys
Pozadí kauzy zmizelých miliard německé Wirecard? Auditoři neustále čelí morálnímu dilematu
Sklo pro vakcíny musí splňovat speciální kritéria. Musí dobře snášet nízké teploty a být dostatečně odolné pro transport.
Ampule mají většinou velikost 45 milimetrů na výšku a 11,5 milimetru na šířku. Časově nejnáročnější je ale jejich plnění, které se musí fyzicky zkontrolovat, zda je preparát v ampulce obsažen.
Miliardy vakcín ale dosud nikdo nevyráběl. Proto si bývalý viceprezident výzkumu firmy Sanofi a profesor na Oxfordské univerzitě Jeffrey Almond neumí nyní představit, že obalů pro potenciální vakcínu bude dostatek.
Na vakcíně pracuje 140 týmů
O prvenství získání vakcíny proti koronaviru soutěží celosvětově na 140 vědeckých týmů, často v rámci biotechnologických nebo farmaceutických společností.
Jen dvacítka z nich postoupila do klinických testů, které probíhají na tři etapy. Ve třetí jsou zatím dva týmy. Nejdál je farmaceutická firma AstraZeneca, jež na vývoji spolupracuje s odborníky z Oxfordské univerzity.
Zdroj: nytimes.com
Preparát se v tomto stadiu už zkouší na více než tisícovce dobrovolníků a výsledek se porovnává s pacienty, kteří dostali pouze placebo. Pokud vše proběhne podle plánů, tak by vakcína mohla být na trhu podle optimistického scénáře už v říjnu.
Na skladě je jen 200 milionů ampulí
Profesor lékařství na stejné univerzitě John Bell pro Business Insider uvedl, že „skladové zásoby“ ampulí pro vakcínu jsou celosvětově na úrovni 200 milionů.
Firma Janssen, jež je divizí společnosti Johnson & Johnson, přitom plánuje vyrobit až miliardu očkovacích dávek. Počítá s tím, že by jedna ampulka obsahovala dávku pro pět lidí, aby se ušetřila spotřeba skla.
Zástupci velkých farmaceutických firem, jež produkují očkovací látky – GlaxoSmithKline, Merck, Sanofi a Pfizer – údajně už nyní mají těžkou hlavu z toho, kde získají dostatečný počet ampulí. Přitom tato čtyřka produkuje v současnosti 90 procent očkovacích látek pro globální trh.
Marc Koska, který vynalezl jednorázovou injekční stříkačku, zdůraznil, že i když výrobci vakcíny budou nyní poptávat výrobu v Číně, nebo kdekoliv jinde, bude to trvat řadu měsíců, možná i let, než se potřebné kapacity pro výrobu miliard ampulí vytvoří.
| Vakcína pro devět procent |
| Epidemiolog Roman Prymula, jenž se proslavil během jarních opatřeních proti šíření pandemie, uvedl, že na podzim nebude mít Česko dostatek vakcín pro plošné očkování proti chřipce. Celkem by jich mělo být k dispozici 900 tisíc, to znamená, že by proočkovanost byla 9 procent. Doporučuje se ale až do výše 75 procent. Souběh epidemie běžné chřipky a zároveň covidu-19 může být pro část populace velmi nebezpečná a náročná i pro zdravotnický systém. V Česku na chřipku každým rokem umírá asi 1500 lidí, na virus z Wu-chanu to bylo zatím 349 obětí. |
Kolik očkovacích dávek bude potřeba?
Další problematickou otázkou může být i to, kolikrát bude třeba očkování opakovat, než se v těle vytvoří dostatek protilátek. Na to nyní nikdo nezná odpověď, protože zatím vakcína proti covidu-19 neexistuje.
Imunolog Robin Shatlock z Královské univerzity v Londýně nevyloučil, že očkování bude nutné opakovat každý rok, podobně jako je tomu v případě vakcíny proti chřipce.
Profesor Almond se domnívá, že pravděpodobně budou potřeba dvě dávky s dvouměsíčním rozestupem. To samozřejmě zvýší pravděpodobnost nedostatku skleněných ampulí.
Biochemik a imunolog Paul McKay, kolega Shatlocka z londýnské univerzity, přitom upozorňuje na další aspekt. I kdyby výrobci dokázali alespoň částečně uspokojit „uměle“ navýšenou poptávku po ampulích kvůli očkování proti koronaviru, tak lidstvo ohrožují i další nemoci.
Proto bude podle něj třeba mít také dostatečnou zásobu vakcín i pro jiné nemoci, než je nyní „mediálně“ nejznámější covid-19. Například pro vakcíny proti břišnímu tyfu nebo meningitidě, které jsou také rozšířené. To znamená další stovky milionů ampulí ročně. I proto bude velmi obtížné stávající kapacity výroby skleněných ampulí navyšovat.
