Co nás čeká na trzích s elektřinou a její cenou?

Na úvod je třeba se ohlédnout a tak trochu rekapitulovat uplynulých dvanáct měsíců. Rok 2016 byl z pohledu cenového vývoje energetických komodit velmi zajímavý.

V řadě komodit, nejen energetických, byly dosaženy „hraniční“ hodnoty, které jsme již delší dobu nezaznamenali. A trendy loňského roku byly samozřejmě klíčové i pro současné nastavení cen.

Francie ovlivňovala cenu elektřiny

Cena elektřiny na následující rok BL CAL-17 na pražské burze PXE byla loni nejnižší (21,45 eura za MWh) 17. února 2016, tj. ve stejný den jako uhlí a po velkém propadu cen povolenek CO₂.

Následně cena elektřiny pozvolna rostla a korelovala s ostatními energetickými komoditami přibližně do poloviny září.

Pak začala rychle růst cena uhlí a elektřiny hlavně ve Francii u produktů na následující zimu. Objevily se totiž informace od některých meteorologů, že se očekává studenější zima než obvykle. Vliv měly i zprávy o tom, že ve Francii se budou na žádost francouzského jaderného dozoru ASN odstavovat vybrané bloky jaderných elektráren kvůli pochybnostem o kvalitě některých použitých součástek.

Cena elektřiny se potom na spotovém trhu ve Francii pohybovala i přes 100 eur za MWh při hodinových maximech přes 850 eur za MWh. Dopad tohoto vývoje pociťujeme i nyní, protože tyto ceny měly razantní vliv na produkty obchodované na burzách na zimní měsíce a první čtvrtletí roku 2017. Cena elektřiny ve Francii se později znovu snížila na hodnotu okolo 35 eur za MWh (k 8. prosinci).

GRAF: Vývoj cen elektřiny u BL CAL-17
Za rok 2016, v eurech za megawatthodinu

Zdroj: PXE

Tento vývoj samozřejmě ovlivnil cenové úrovně dalších zemí, včetně ceny na pražské burze PXE. Je však potřeba si také uvědomit, že existuji maximální limity přenosových linek, a tím i možnost ovlivnění Evropy cenami ve Francii.

Česká závislost na Německu

Na PXE bylo maxima dosaženo 3. listopadu úrovní 35,7 eura za MWh. Český trh s elektřinou na PXE je velmi těsně svázán s trhem německým, ale cenový rozdíl mezi nimi („spread“) se v čase mění více, než tomu bylo v nedávné minulosti.

Při nízkých cenách v první polovině loňského roku dosahoval spread hodnot okolo jednoho eura (česká elektřina tedy byla zhruba o jedno euro dražší) a v období nejvyšších cen jen okolo 25 centů.

Na závěr roku 2016 se BL CAL-17 na PXE dostal na cenovou úroveň 34,25 eura za MWh a BL CAL-18 končil na 31,50 eura za MWh. Právě prosincový vývoj byl zajímavý tím, že došlo k vystřídání vlivu nestability francouzských jaderných zdrojů kvůli počasí.

GRAF: Vývoj cen elektřiny u BL CAL-18
V eurech za megawatthodinu

Zdroj: PXE

V průběhu ledna zaznamenala Evropa po delší době skutečně očekávané období silných mrazů, kdy tzv. plynový teplotní průměr za leden poklesl o 3,7 °C oproti normálu a ceny vystoupaly na rekordní úroveň (u nás 54,27 eura za MWh). Začátkem února díky výraznému oteplení cena sklouzla na aktuální úroveň 41,11 eura za MWh.

Francie hráčem i pro letošní rok

Co tento cenový vývoj udělá s očekávanou průměrnou cenou za rok 2017, lze jen těžko odhadnout.

Aktuální hodnoty se pohybují kolem 36 eur za MWh, ale vzhledem k tomu, že máme za sebou jen necelé dva měsíce, je možné, že finálová průměrná cena za rok 2017 se přiblíží více k hodnotě 30 eur za MWh.

Co tomu může stát v cestě (z toho, co je známo), jsou například obnovené problémy s jadernými zdroji ve Francii. Zde je ve hře především otazník nad tím, zda dojde k zavření nejstarší francouzské jaderné elektrárny Fessenheim.

V roce, který je pro Francouze rokem volebním, hraje jádro důležitou roli. V posledních letech totiž obliba jaderných elektráren u francouzské veřejnosti klesá. Štěpení atomu podporuje méně než 50 procent Francouzů. A prezident François Hollande i socialisté slibovali, že do roku 2025 zavřou téměř polovinu atomových elektráren v zemi, konkrétně 24 nejstarších.