Letiště budoucnosti? Místo rovné ranveje se bude přistávat do zatáčky

Vypadá to trochu jako nápad z dílny českého génia Járy Cimrmana, nemluvě o tom, že první zmínky se objevily na začátku minulého století.

Za pár let by se ale z dnešního nápadu mohla stát běžná realita letecké dopravy, jež by nejen pomohla ušetřit peníze, ale také by zvýšila bezpečnost.

Představte si přistávací leteckou dráhu, která nebude rovná. Místo toho bude jedním obřím okruhem…

Nekonečná dráha

Kulaté letiště má podle jeho autorů spoustu předností, od vyšší kapacity přes úsporu nákladů až po bezpečnost, i když u ní zůstávají otazníky.

Říkají mu nekonečná přistávací a startovací dráha, tedy endless runway, a vidí v něm budoucnost letecké dopravy.

Nejde o bláznivý nápad nějakých excentriků. Vizionářský koncept zkoumá již několik let v nizozemském leteckém centru skupina evropských odborníků. Projekt podporuje i Evropská unie.

„Nedostatek kapacity letišť je hlavní důvod, který omezuje růst letecké dopravy,“ uvádí se na stránkách tohoto výzkumného projektu. Vede ho Hans Hesselink, jenž je pevně přesvědčen, že současné problémy by mohla vyřešit právě kruhová letiště.

VIDEO: O kruhové ranveji nedávno vysílala pořad i BBC

Zdroj: BBC

Nákladnější, ale levnější

Hesselinkův tým se zabýval i nákladovou stránkou kruhového letiště, kterou porovnával s náklady standardního stávajícího letiště.

Schéma přistávání a vzletů letadel na Endless Runway. Zdroj: www.endlessrunway-project.eu

Celkem odhaduje, že náklady na vybudování letiště by se měly pohybovat okolo dvou miliard eur (více než 50 miliard korun), podle nejhoršího scénáře by to byly necelé tři miliardy eur (jen pro srovnání, odhadované náklady na novou ruzyňskou ranvej se  pohybují kolem devíti miliard korun, pozn. red.).

Z nákladové analýzy vychází to, co sám Hesselink uvádí ve své zprávě: „náklady endless runway se zdají být 1,1krát až 1,6krát vyšší než standardní letiště. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu benefity v podobě kompaktnější infrastruktury“.

Podle něj by taková infrastruktura byla zhruba třetinová ve srovnání s pařížským Letištěm Charlese de Gaulla. Do toho je třeba zahrnout i nižší tranzitní náklady vyplývající z kratších časů letadel i taxíků a také nižší náklady, které přinese efektivnější řízení letadel a úspora paliva.

Proti větru a bezpečně

„Endless runway je radikální a nový letištní koncept, který využívá kruhovou startovací a přistávací dráhu,“ vysvětluje s tím, že hlavní výhodou takového řešení je fakt, že letadla mohou vždy startovat proti větru. To je ekonomicky výhodnější i bezpečnější než nevyzpytatelné boční proudění větru, jemuž se nedá na tradičních letištích vyhnout.

Další bonus by navíc poznali i lidé, kteří žijí v okolí letišť: letadlo se díky startu proti větru dostane rychleji do vyšší výšky a díky tomu podle Hesselinka a jeho týmu vytváří menší hluk.

Projekce detailu pohybu letadla po nakloněné kruhové letištní dráze. www.endlessrunway-project.eu

Podle současného návrhu by moderní letiště bylo nejen efektivnější, ale zabíralo by celkově mnohem méně místa, než je zapotřebí dnes. Dráha pro letadla by měřila celkem zhruba deset kilometrů a široká by byla 140 metrů.

Podobně jako třeba plochá dráha by byla mírně nakloněná k vnitřní straně. Kruh, který by opisovala, by měl průměr tří kilometrů. Díky tomu by v prostoru uvnitř dráhy vznikl dostatek místa pro letištní budovy, odbavování i další potřebné zázemí.

Kapacita klíčem k rozvoji

Hlavní pozitivum a motivace pro rozpracování tohoto vizionářského konceptu je ale zejména v možnosti navýšení kapacit letecké dopravy. Ta v posledních letech vytrvale roste a mnohá letiště bojují s dovršením svých možností (nebo i jejich překročením).

Pokud by chtěla přijmout a odbavit ještě víc letadel, musela by nejen zvětšit haly pro cestující, ale vystavět i nové startovací a přistávací dráhy (své o tom ví i Praha, jejíž ruzyňské Letiště Václava Havla se chystá stavět novou ranvej, která by mohla první letadla přijmout v roce 2025, pozn. red.).

Oproti tomu na kruhové dráze můžou zároveň startovat či vzlétat až čtyři letadla zároveň, což odpovídá kapacitě dnešních letišť se čtyřmi drahami.

Hesselink se svým týmem nyní testuje tento model prostřednictvím počítačových simulací, chystají ale i zkušební testy s využitím dronů.

Sto let stará myšlenka

Jak upozornil německý deník Sueddeutsche Zeitung, úplně nový Hesselinkův projekt není.

Historická vize kruhového letiště na střechách mrakodrapů v New Yorku. Zdroj: www.endlessrunway-project.eu

Už v roce 1919 přišel časopis Popular Science s návrhem kulaté přistávací dráhy, která by byla na střechách newyorských mrakodrapů. A nezůstalo jen u obrázků.

„V letech 1964 a 1965 testovala americká armáda v Mese v Arizoně kulatou startovací a přistávací dráhu. Piloti uváděli, že nejprve bylo těžké najít správný úhel pro přistání, po několika pokusech se ale zlepšili,“ uvádí deník s tím, že nakonec piloti chválili, jak jisté je přistání díky absenci větru ze stran. Kvůli nákladům ale zůstalo jen u pokusu.

Sporná bezpečnost

Projekt nicméně má i svoje mouchy, na které poukazují letečtí odborníci. Zaprvé za proudovými letadly vznikají vzdušné turbulence, podle nichž dispečinky na letištích řídí rozestupy mezi letadly. V případě kruhové ranveje by byl problém s určením správných rozestupů.

Druhým problémem je snížená viditelnost, jež často dočasně vyřadí „ze hry“ i současná letiště. Nemluvě o tom, že déšť či sníh by na nakloněné kruhové ranveji byly pro letadla významným rizikovým faktorem.

Projekt kruhové ranveje je sice originální, ale počet problematických detailů v současnosti převládá nad skutečným řešením. Je však možné, že v souvislosti s vývojem tvaru letiště dojde i k vývoji samotných letadel, takže se oba hlavní díly „skládačky“ v letecké dopravě nakonec potkají.

Hesselinkova studie počítá, že k realizaci z hlediska času dojde nejdříve v roce 2050, spíše ale později. „S tím, jakou pozornost si ale v poslední době projekt získal, věřím, že to půjde rychleji. Můj optimistický odhad je 20 let.“