Laciné maso v supermarketech trápí německé farmáře i řezníky. Zasáhne vláda?

Maso v supermarketech a diskontních řetězcích je často tak levné, že to začíná ohrožovat tradiční drobné zemědělce a německé řezníky, kteří se zaměřují na kvalitu svých výrobků.

„Je to jako boj Davida s Goliášem,“ řekla ministryně zemědělství Julia Klöcknerová z vládní CDU k tomu, že zemědělci svádějí nerovný boj při vyjednávání o cenách se zástupci mocných diskontních řetězců, jako je Lidl, Aldi, Netto nebo Penny.

Protesty zemědělců

V posledních měsících už dokonce došlo kvůli cenám k několika protestům německých zemědělců. Po vládě žádají větší legislativní ochranu a také garanci vyšších výkupních cen. Klöcknerová tvrdí, že je třeba farmářům pomoci.

Producenti masa a masných výrobků navazují na podobné protesty výrobců mléka. Farmáři tvrdí, že jejich marže nemohou pokrýt náklady spojené s chovem hospodářských zvířat.

Německá ministryně plánuje problém „zemědělci versus diskonty“ vyřešit přísnější legislativou, jež má zamezit cenovému dumpingu v zemědělském a potravinářském sektoru. Legislativní úpravy chce navíc prezentovat i na úrovni Evropské unie.

Problém nízké kvality

Vláda kancléřky Angely Merkelové se chce zaměřit na problém nízké kvality masa i masných výrobků na německém trhu a podpořit kvalitní masné výrobky. S tím souvisí ale i cena těchto produktů.

Problém je v tom, jak „zlomit“ vliv čtyř největších diskontů, které ovládají 85 procent trhu s potravinami. Navíc 70 procent masa, které zákazníkům nabízejí, je prodáváno v akcích za nižší cenu.

Zvyšování cen masa ale odmítají organizace hájící slabší sociální skupiny a také vládní SPD. Zdražení masa a mléčných výrobků by se nejvíce negativně dotklo nejchudších rodin, namítá Ulrich Schneider z organizace Der Paritätische Gesamtverband, jež zastřešuje organizace ze sociální a zdravotní oblasti.

Poslanec SPD Matthias Miersch zase upozornil na to, že zvýšení ceny u vybraných potravin nebude znamenat, že zemědělci automaticky dostanou víc peněz. Podle něj tři čtvrtiny ceny masných a mléčných výrobků končí u velkých zpracovatelů a prodejců masa a mléka.

GRAF: Roční spotřeba masa na obyvatele vybraných zemí EU
(v kilogramech, data z roku 2013 )

Zdroj: FAO

Trh za 675 miliard korun

V roce 2018 činil v Německu trh s masem a masnými výrobky 27 miliard eur (675 miliard korun). Chovatelé dobytka, ale i zaměstnanci jatek přitom bojují s nízkými příjmy a platy. Zástupci ochránců práv zvířat zase upozorňují na špatné podmínky v chovech i během porážek.

Trend nízkých cen v supermarketech se projevuje i tím, že Němci utrácejí za jídlo stále méně peněz, i když spotřeba jídla roste. Přitom maso z biochovů je násobně dražší než běžné maso prodávané v supermarketech.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Jak řešit klimatickou nouzi: méně dětí, méně masa, zrušit HDP

Včely umírají po miliardách, americký byznys s mandlemi je v ohrožení

Důkaz dobrých investic? V Německu roste počet rentiérů, je jich už přes 600 tisíc

U řezníka je maso dražší až pětkrát

Berlínský řezník Jörg Erchinger prodává kvalitní maso od místních dodavatelů. Kilo slepice na polévku ale u něj stojí 15 až 16 eur, v supermarketech je k sehnání pětkrát levnější za 2,99 eura. Proto maso prodává jen specifické a bohaté klientele.

„Naši klienti už dopředu vědí, co si chtějí koupit. V jaké kvalitě a za jakou cenu,“ vysvětlil Erchinger rozdíl mezi „uvědomělým“ zákazníkem a běžným nakupujícím, jenž se v diskontních řetězcích orientuje hlavně podle akčních slev.

Nakupující v jeho řeznictví dávají přednost kvalitnímu masu, které ale nejedí každý den. „Měli bychom politikům ukázat, že mají jít cestou obrany našich zájmů v Německu a v Evropě. Bohužel lobbismus mezinárodního masného průmyslu je obrovský, proto politici spíše hájí jejich zájmy než naše,“ míní berlínský řezník.

GRAFIKA: Mapa průměrné spotřeby masa v jednotlivých zemích světa
(v kilogramech na osobu, data z roku 2013)

Roční spotřeba masa v Česku se pohybuje kolem 70 kilogramů ročně. Australané, Novozélanďané, ale také obyvatelé některých zemí Severní i Jižní Ameriky zkonzumují i dvojnásobné množství. Do průměru není započítána konzumace ryb a plodů moře.

Zdroj: UN Food and Agriculture Organization (FAO)

Kvalita jen na Vánoce

Také vedoucí berlínského cechu řezníků Klaus Gerlach potvrdil, že malá řeznictví nabízející kvalitní masné výrobky od regionálních dodavatelů mají jen málo šancí uspět proti laciné nabídce velkých diskontů.

Němečtí zákazníci jsou za lepší maso ochotni zaplatit o něco více jen na Vánoce, připustil. A malí producenti masa jsou tak podle Gerlacha z trhu úplně vytlačováni agresivní cenovou politikou řetězců.

Dalším problémem je i to, že menší obchody v centrech měst nemají možnost vlastního parkování, proto lidé raději nakupují v supermarketech. Počet členů berlínského cechu řezníků se za posledních několik let snížil ze sta na dvacet.

Zvýšení sazby DPH na maso

Jedním z navrhovaných řešení současného neuspokojivého stavu je zvýšení DPH u masa ze sedmi procent na 19 procent. To by mělo vést ke zvýšení výběru daně o 3,5 miliardy eur (87 miliard korun) ročně. Peníze mají směřovat na zlepšení podmínek chovů zvířat.

Organizace Greenpeace navrhuje zavedení speciální daně pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Mělo by jít až o 50 centů (12,50 koruny) na kilogram masa. Zvýšení cen by se mělo dotknout i mléka a mléčných výrobků.

Od takové daně by měli být osvobozeni biofarmáři, kteří již nyní splňují kritéria udržitelné živočišné produkce. „Daně by měly poskytnout pobídku k ukončení nadměrné spotřeby potravin, jež negativně ovlivňují klima a životní prostředí,“ vysvětlil odborník na zemědělství v německé pobočce Greenpeace Martin Hofstetter.