Mohlo by vás také zajímat
Většina Čechů prý žije v krizi; tloustnoucí Číňané hrozbou pro ekonomiku a půl miliardy pro ovocnáře za mráz aneb souhrn ekonomických událostí 36. týdne 2024
Libor Akrman 6. září 2024Nový šéf českého Googlu; průměrná mzda v Česku zase stoupla; ČEZ od nového roku zlevní plyn i elektřinu; vodíkové BMW…
Ruským firmám se v Česku líbí. Máme jich nejvíc v celé unii
Robert Břešťan 6. září 2024Téměř třetina všech firem v Evropské unii, v nichž mají nejméně 40procentní podíl lidé s ruským občanstvím či jiné ruské…
Bilionový Buffett; stížnosti na jaderný tendr a zaostřeno na NVidii aneb souhrn ekonomických událostí 35. týdne 2024
Libor Akrman 30. srpna 2024Na jaderný tendr si stěžuje u ÚOHS Westinghouse i EDF; Berkshire Hathaway překonala bilionovou valuaci; americká ekonomika zrychluje; Balíkovna se…
- KOMENTÁŘ
Koruna vládne měnám střední Evropě. Má se obávat horší cenové konkurenceschopnosti?
Koruna se drží na velmi dobré úrovni vůči euru díky úrokovému diferenciálu a změněným náladám na mezinárodních trzích. Silnější koruna je pozitivním faktorem pro další vývoj inflace, kterou by snížení dovozních cen mohlo srazit dolů rychleji. Jak je na tom koruna v porovnání s dalšími měnami v středoevropském regionu?
Koruna se díky náladě na globálních trzích pohybuje od začátku roku 2023 na lehce silnějších úrovních, zejména ve srovnání s dalšími středoevropskými měnami. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Koruna vládne střední Evropě. I když pozitivní globální sentiment spojený se slabším dolarem a teplejší zimou hraje do karet všem středoevropským měnám, koruna zůstává ve zdaleka nejlepší kondici.
Oproti úrovním před pandemií COVID 19 je v rámci střední Evropy koruna zdaleka nejsilnější – vzhledem k průměru roku 2019 je česká měna více jak 7 procent v plusu, zatímco polský zlotý 8,5 procent v mínusu a maďarský forint dokonce ztrácí oproti roku 2019 přes 18 procent.
ILUSTRAČNÍ GRAF: Srovnání vývoje kurzu středoevropských měn vůči euru
Jde o srovnání od půli roku 2021 do současnosti, koruna (modrá čára), polský zlotý (oranžová) a maďarský forint (zelená).
Zdroj: tradingeconomics.com
V pozadí síly koruny jsou bezesporu masivní devizové rezervy (stále okolo 50 procent HDP). A také ochota České národní banky (ČNB) (ve starém i v novém složení) rezervy aktivně používat na obranu české měny.
Svoji roli sehrávala i ochota ČNB jít s odezníváním pandemie s úrokovými sazbami včas a dostatečně agresivně vzhůru. Na rozdíl od sousedních měn na korunu nikdy nedoléhaly tolik specifické rizikové faktory (jako nejistota spojená s čerpáním fondů v případě Maďarska).
VÍCE K TÉMATU:
Mračna nad střední Evropou se rozplynula. I proto je koruna rekordně silná
Investičním ternem se stane Asie, přebírá hospodářské otěže nad globální ekonomikou
Českou ekonomiku sužuje leccos, ale měnová krize jí nehrozí, shodují se odborníci
Cenová konkurenceschopnost horší
Relativní změny v cenové konkurenceschopnosti ovšem zatím nejsou tak velké, jak by na první pohled naznačoval pohyb nominálního kurzu EUR/CZK.
A to proto, že v Polsku i v Maďarsku pozorujeme zejména v posledních dvou letech rychlejší růst mezd. Jednotkové náklady práce (podíl mezd a produktivity práce) tak vzrostly v obou zemích výrazněji než v Česku. Rozdíly však nejsou tak velké, jako u pohybu kurzu – jednotkové náklady práce jsou v Česku oproti roku 2019 výše zhruba o 14 procent, zatímco v Polsku o 20 procent a v Maďarsku o 22 procent.
Celková cenová konkurenceschopnost (měřená například reálnými efektivními měnovými kurzy na základě jednotkových pracovních nákladů) se tak v Česku zhoršila.
Zdá se však, že to zatím, alespoň podle posledních čísel, není pro české podniky v průměru velký problém. Dynamika zisků podniků ve třetím kvartále roku 2022 viditelně zrychlila (přes 15 procent meziročně) a viditelně překonávala dynamiku mezd.
Výrazně tak stoupla míra zisku, která nyní dosahuje 46,6 procenta (podíl zisku na přidané hodnotě). To nejsou úrovně, na kterých by se Česko muselo bát odlivu kapitálu do zahraničí….