Mohlo by vás také zajímat
Miliarda papírových účtenek v koši. Vytlačí je z obchodů elektronické náhrady poslané do našich mobilů?
Marcel Gajdoš 8. června 2021Umíte si představit nakupování bez papírových účtenek? Řešením může být jejich elektronická podoba integrovaná přímo do bankovních aplikací. Přečtěte si, jak může taková…
Firmy budoucnosti se bez technologií neobejdou. Jak je ovlivní edge computing?
Nick Offin 4. června 2021Mnoho výrobců hledá optimální řešení digitalizace společnosti. Jednou z možností je edge computing, který umožňuje nasazení technologií využívajících velké množství zařízení umístěných na…
Anatomie neúspěchu. Pandemie otestovala připravenost Česka na nečekané ohrožení
Ivan Gabal 24. května 2021Český pandemický debakl. Nad tím, jak se z Česka stala laboratoř na testování politických experimentů a měření důsledků chybných řešení, se zamýšlí sociolog…
- KOMENTÁŘ
Koronavirus a sucho drtí české zemědělce. Pomoci má digitalizace
Celé Česko v současné době řeší koronavirovou epidemii, která ochromila společnost i tuzemské hospodářství, a to včetně zemědělství. Farmářům chybí brigádníci z východní Evropy. K tomu se přidaly březnové mrazíky a dubnové sucho. Koktejl problémů nutí sektor hledat cesty ke zefektivnění práce. A tak i v zemědělství rezonuje pojem digitalizace. Ukazuje se, že práce s daty je totiž poměrně účinnou zbraní v boji proti vrtochům přírody.
V zemědělství se čím dál více prosazuje digitalizace a datová analytika. Zdroj: archiv
Letošní jaro není pro zemědělce žádným ternem. Farmáři totiž musí řešit akutní nedostatek sezónních pracovníků, který se snaží kompenzovat například zapojením studentů zemědělských vysokých škol. Kvůli současnému nouzovému stavu se do Česka nedostanou tradiční brigádníci ze zemí východní Evropy.
Zemědělci tak jen složitě zakládají výsadby plodin jako je například paprika na jižní Moravě či chmel v okolí Žatecka a Lounska.
Sucho, sucho, sucho!
| Nejhorší za 500 let |
| Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho nejhorší za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961 až 2000, byl by jich potřeba dvojnásobek. Současná suchá epizoda podle klimatologické vodní bilance, tedy rozdílu mezi úhrnem srážek a výparem, nejhůře vychází v nejsušších oblastech Česka – na jižní Moravě a v severozápadních Čechách. Ministr životního prostředí Richard Brabec prohlásil, že zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je podle něj katastrofická. |
Mezi další evergreeny patří především vrtkavé počasí. Chladnější konec března a výrazně suchý duben jsou pro zemědělce rovněž velkým problémem.
Mohou však zemědělci s klimatickými změnami něco dělat?
Mají na výběr ze dvou možností. Mohou zásadně proměnit své portfolio plodin, tj. začít pěstovat takové, které jsou lépe přizpůsobené na současné podmínky v Evropě.
Tak například k současným klimatickým změnám přistupují vinaři. Vysazují odolnější odrůdy hroznů, které se lépe adaptují na sucho a rozdíly v teplotách.
Výběr vhodné plodiny pro dané klima je zásadní, avšak počasí se neustále mění a farmáři tak na něj musí reagovat nepřetržitě. Krásným příkladem z našich končin je pak pěstování vojtěšky, která se každoročně vysazuje ve stále vyšších nadmořských výškách, aby měla optimální podmínky pro růst.
Rozmach digitalizace
Druhou možností je digitalizace. Tím, že svojí práci aspoň částečně zdigitalizují samozřejmě neovlivní klimatické podmínky, ale mohou svojí práci více zefektivnit.
Díky zapojení moderních technologií farmáři mají přehled například o tom, jak se vyvíjí teploty a hodnota srážek v jejich sadech či na poli. Mohou tak pružně reagovat na změny, které by jinak museli složitě zjišťovat mechanicky.
To se odráží na samotné výsadbě, která může být přesně naplánovaná podle stavu vláhy v půdě. I díky tomu se podle našich propočtů zvýší úrodnost plodin o více než 10 procent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Katie Hoardová (AB InBev): Digitalizace v zemědělství láká. I plodiny lze pěstovat „smart“
Zemědělství 4.0: Jak digitální farmy změní budoucnost pěstování
Konec vesnických obchodů? Možná budeme mít lepší potraviny, ale nebude kde je koupit
Data jako “zbraň”
Často se říká, že hlavní zbraní jsou v dnešní době informace. A přesně ty digitalizace zemědělcům dodává.
Pokud se výrazně ochladí, ví o tom a mohou například ovocné stromy přikrýt, aby nezmrzly. S tím se farmáři potýkali především na konci března, kdy se nástup jarních teplot poněkud opozdil a ve velké části země často ještě mrzlo.
Další kapitolou je vlhkost půdy. Farmáři momentálně bojují s dlouhým obdobím bez souvislého deště a úroda bohužel usychá. Pokud by však využívali senzory, tak by měli přesné informace o stavu půdy ještě rychleji, než by se to projevilo na samotné úrodě.
Moderní senzorika je jedním z největších pomocníků současného zemědělce. Díky ní má přehled o skutečném stavu půdy v reálném čase na obrazovce chytrého telefonu či tabletu. Rozdíl mezi tím, kdy sucho zaregistruje farmář využívající moderní technologie a farmář spoléhající na intuici a zkušenosti je zásadní.
Lepší připravenost a rychlost
Digitalizující zemědělec může rychleji reagovat na nenadálé změny a neriskuje, že mu úroda uschne.
Zapojení moderních technologií českého zemědělce rozhodně před výkyvy počasí nespasí, ale díky nim bude připravenější a bude moci práci na poli či v sadu efektivněji uzpůsobit aktuálním podmínkám.
Paradoxně sucho, koronavirová epidemie a s tím související nouzový stav mohou digitalizaci z zemědělství uspíšit. Nedostatek pracovníků a nepředvídatelné klimatické podmínky budou farmáře nutit do stále většího zefektivňování práce. Aby nepřišli o úrodu a byli stále konkurenceschopní, budou muset své procesy zjednodušit a zrychlit.
Pokud začnou digitalizovat a využijí senzory či chytrou telematiku, tak budou mít víc času na samotnou práci, nebudou trávit dlouhé hodiny v kanceláři a budou mít detailní přehled o tom, v jaké kondici se jejich farma nachází.
Proto si myslím, že se do zpreciznění českého zemědělství letos zapojí více než pětina aktivních zemědělců, kteří zkrátka nemají na výběr. V Česku moderní technologie máme, tak proč je nevyužít?
/autorem komentáře je Jiří Musil, CEO českého agrotech startupu Agdata /
Nevím, který farmář by si nechal radit od člověka, který sází vojtěšku…
Bože, to jsou plky … 🙁