Katie Hoardová (AB InBev): Digitalizace v zemědělství láká. I plodiny lze pěstovat „smart“

Přední pivovarnická skupina na světě AB InBev vidí v datové analýze velkou příležitost. Vývojáři koncernu proto v roce 2013 spustili globální platformu SmartBarley, která umožňuje pěstitelům sladovnického ječmene vzájemné porovnání výsledků sklizně, pěstitelských postupů i výnosů. Datová analýza slouží k odhalení a odstranění produkčních „mezer“ a v konečném důsledku vede ke zvýšení kvality surovin a produktivity jednotlivých farem.

„Bez ječmene není pivo. Bez kvalitního ječmene pak není kvalitní pivo, o které nám v AB InBev jde především. Na vstupních surovinách velmi záleží, proto jsou důležitou součástí naší iniciativy SmartBarley a vlastně celého našeho byznysu. Víme, že vyšší kvality a výnosu sladovnického ječmene lze docílit za přispění datové analýzy, poznatků zemědělského výzkumu a zaváděním inovativních technologií do zemědělské praxe,“ říká Katie Hoardová, globální ředitelka zemědělských inovací v AB InBev.

Katie Hoardová

Je globální ředitelkou zemědělských inovací v největší pivovarnické skupině světa AB InBev. V koncernu je zodpovědná za rozvíjení vztahů s pěstiteli sladovnického ječmene. Řídí celosvětovou iniciativu SmartBarley, která pomáhá pěstitelům za pomoci analýzy velkých dat, moderních technologií a prověřených postupů zlepšovat jejich produktivitu, životní úroveň i jejich postoj k ochraně životního prostředí. Podporuje iniciativu AB InBev Better World, podporující myšlenku trvale udržitelného rozvoje. Absolvovala bakalářské studium mezinárodních financí na univerzitě v Arkansasu. Magisterský titul z politologie poté získala na London School of Economics a titul MBA na Columbia Business School v New Yorku. Je dcerou farmáře. Má české kořeny, její dědeček byl Čech.

Češi se rádi pyšní tím, že dělají nejlepší pivo na světě, i tím, že se u nás pěstuje nejkvalitnější chmel. Přicházíte školit „sebevědomé experty“ v tom, jak správně pěstovat ječmen. Hádám, že to nebude úplně jednoduchý úkol…

Primárně chceme s pěstiteli navázat partnerství. Oni jsou odborníci. Nejsme tu od toho, abychom je učili, jak správně farmařit. Sama jsem dcerou zemědělce a nikdy by mě nenapadlo svému otci mluvit do řemesla. Našim cílem je se zemědělci spolupracovat a poskytnout nástroje a informace, které jim při práci pomáhají činit lepší, erudovanější rozhodnutí. Data přeměněná v poznatky umožňují pěstitelům vylepšit jejich produktivitu, výnos, hospodaření i nakládání s přírodními zdroji.

Jak program SmartBarley funguje?

Začíná sběrem dat o řízení zemědělské produkce přímo u pěstitele. Shromažďujeme více než 40 komplexních metrik, od výnosu polí, data setí i sklizně, přes typ půdy, hnojiva, jeho aplikace až po účinnost závlahy. Údaje se ukládají do databáze, kde je software vyhodnocuje. Výsledky datové analýzy poté interpretuje náš tým více než stovky agronomů. Ti odhalují nedostatky a navrhují řešení ke zvýšení produkce, výnosnosti, zlepšení ekonomiky pěstování ječmene i k lepší ochraně zdrojů.

Jak konkrétně přispívá datová analýza k větší ochraně životního prostředí?

Pomáhá odhalit například užívání většího nežli optimálního množství hnojiv, což nejenže zemědělce stojí zbytečné peníze, ale má to i negativní dopad na životní prostředí. Díky této znalosti pak můžeme v dané oblasti například vyvíjet aktivity na podporu méně intenzivního hnojení. Získaná data využívají i naši výzkumníci z řad šlechtitelů, genetiků a datových vědců nejen při vývoji prediktivních modelů výnosů a produkce, ale třeba i v otázce výskytu nejrůznějších chorob této plodiny. Zkoumáme také nová místa, která mají velký potenciál pro produkci ječmene.

Proč by se měli zemědělci zapojit, jaké výhody jim účast v programu přináší?

Projekt primárně poskytuje interaktivní přehled, který umožňuje registrovaným pěstitelům anonymně porovnávat jejich pěstitelské postupy a výsledky s ostatními lokálními pěstiteli nebo klidně i s těmi z druhého konce světa. Data, která se dají nejrůznějšími způsoby filtrovat (například porovnat výnosy podle typu odrůdy, druhu půdy a další), mnohé odhalí. Můžeme najít příčinu rozdílných výnosu stejné odrůdy plodiny místních farmářů, kteří ječmen pěstují v téměř identických podmínkách. Rozhodující může být datum jeho setí nebo třeba to, kdy bylo aplikováno hnojivo. Zemědělci si pak mohou vypracovat postupy, kdy, kde, co, v jaké půdě zasít a kdy plodinu pohnojit, aby maximalizovali její výnos a optimalizovali náklady.

Digitalizace hraje nezastupitelnou roli v podpoře zemědělství, zatraktivňuje ho. Díky moderním nástrojům, technologiím a inovacím se mladá generace vrací zpět „k půdě“.

Kolik pěstitelů ječmene je celosvětově do vašeho programu zapojeno? Jsou mezi nimi už i Češi?

Celosvětově pracujeme s více než 20 tisíci pěstiteli ječmene v zemích jako je Argentina, Brazílie, Kanada, Čína, Mexiko, Rusko, USA, Velká Británie nebo třeba i Uruguay. Napřímo je do programu SmartBarley zapojeno více než 4 500 zemědělců. Na konci letošního roku by to mohlo být už kolem šesti tisíc. Za Českou republiku ještě žádná data nemáme, ale to se doufám brzy změní.

Musí zemědělci za účast v programu SmartBarley něco platit?

Ne, služba je zdarma a osobní data uchováváme anonymně, nejsou s nikým dalším sdíleny.

Spíš než zadáváním dat do počítače tráví farmáři svůj čas na poli…

Ano, to je častá kritika programu, proto vyvíjíme mobilní aplikaci, která nejenže umožní přístup do databáze, ale nabídne i další funkcionality, například předpovědi počasí. Ty bude sumarizovat z více zdrojů, protože žádný farmář nedůvěřuje jen jednomu. V aplikaci budou i aktuální přehledy tržních cen plodin, a to světových i lokálních a další funkce. Představit bychom ji měli už příští rok.

Co z toho máte vy jako skupina AB InBev?

Potřebujeme kvalitní ječmen, abychom mohli vařit kvalitní pivo. Ječmen je rizikový produkt, jehož kvalita kolísá. My chceme získat spolehlivé zdroje vysoce kvalitního ječmene. Proto předáváme zemědělcům poznatky o jeho pěstování.

Pijete pivo? Jaký typ nebo značku máte nejraději?

Ano, mám ráda pivo. Je ale tolik značek, že nemohu vybrat jedinou.

Myslíte si stejně jako většina Čechů, že se u nás vaří nejlepší pivo na světě?

Oh, man! Vy mě chcete dostat do problému. (smích). Můžu říct, že v Česku máte velmi typickou a speciální chuť piva, která je fantastická. České pivo mám moc ráda a při každé návštěvě ho ráda ochutnám.

Velké české pivovary už vlastně nejsou moc české, vlastní je nadnárodní skupiny. Bude podle vás trend konsolidace trhu dál pokračovat?

Nevím, ale konsolidace může pokračovat jen do určitého bodu. Mnohem důležitější je, aby zůstal zachovaný místní charakter a identita piva, které místní pivovary mají. Je to odvozeno ze surovin, které se lokálně produkují, jako je ječmen nebo chmel.

Takže podle vás nesklouzáváme do pivní monokultury „europiv“, že se chutě jednotlivých piv k sobě přibližují?

Ne, to si vůbec nemyslím. Různé odrůdy ječmene jsou spojeny s různou nezaměnitelnou chutí piva. Je nutné udržovat různorodost druhů surovin a jejich určitý profil kvality, což pak vede k nezaměnitelné chuti.

V Česku se rozmáhá kultura minipivovarů, jsou jich u nás stovky. Vnímáte je jako takové koření nebo doplněk trhu, nebo jsou pro velké koncerny třeba i inspirací?

Myslím si, že minipivovary jsou takovým okořeněním trhu. Dodávají regionu kolorit a místní identitu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Unikátní pivovody zachraňují pivovar v Bruggách i metalový festival

Výroba piva v Česku roste hlavně díky exportu. Které exportní trhy, kde se teprve rozmáhá pivní kultura, považujete za nejvíce perspektivní?

Za nové trhy považuji třeba Asii a Afriku, kam je tendence dodávat pivo z oblastí, jež se historicky na výrobu piva zaměřovaly. Na těchto trzích proto vidím velkou příležitost k exportu a podpoře i českých tradičních značek.

Pivo se po staletí vyrábí a chutná stejně. Jak do tak tradičního odvětví zasáhne současný trend digitalizace a automatizace, tedy Průmyslu 4.0?

Digitalizace hraje nezastupitelnou roli v podpoře zemědělství, zatraktivňuje ho. Díky moderním nástrojům, technologiím a inovacím se mladá generace vrací zpět „k půdě“. Díky analýze velkých dat můžeme dnes vyzkoumat, které oblasti jsou pro pěstování určitých plodin nejhodnější, snížit rizika ztrát nebo úbytků na kvalitě plodin, optimalizovat výrobu, spotřebu vody, hnojiv a dalších vstupů a lépe tak chránit životní prostředí.

Jakým dalším výzvám se musí zemědělci postavit, myšleno právě v kontextu světového nedostatku pitné vody nebo zamořování půdy?

Ekologie a ochrana životního prostředí jde ruku v ruce s ekonomikou zemědělců. Farmáře chceme příklady dobré praxe motivovat k optimalizaci zdrojů, což má nejen pozitivní ekonomický ale i ekologický dopad na jejich hospodaření.

Jak se daří v AB InBev tyto výzvy překovávat? Jakým dalším projektům podporujícím myšlenku trvale udržitelného rozvoje se věnujete?

SmartBarley je v jistém slova smyslu nadřazený projekt, ale máme i další dílčí projekty, které se týkají například zavlažování, respektive snížení množství použité vody pro zavlažovaní, projekty na řízení vstupů, zdrojů i projekty zaměřené na výzkum půdy. K tomu, abychom mohli přispět k trvale udržitelnému rozvoji, je musíme všechny propojit.