Konec ruské kultury i byznysu ve Finsku. Putinova agrese na Ukrajině tradiční vazby zničila

Ruská invaze na Ukrajinu má zásadní geopolitické dopady na celý svět. Kromě vlivu na ceny energetických komodit a přesměrování exportu ruské ropy a plynu z evropských trhů na asijské, se jedná také o zásadní posun v bezpečnostní politice Západu.

Dosud neutrální státy Skandinávie – Švédsko a Finsko – chtějí urychleně vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO), aby si zajistily větší bezpečností záruky před nevyzpytatelným režimem v Kremlu.

Pro řadu obyvatel na severu Evropy to znamená konec dlouholeté éry, kdy se neutrální státy snažily být mostem mezi Západem a Východem. Bolestně do doléhá zejména na Finy, kteří mají s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů.

Poslední socha Lenina zmizela

Jedním z důkazů, že už nic nebude jako dříve, je odstranění sochy Lenina v jihofinském městečku Kotka. Mohutná busta revolucionáře a zakladatele Sovětského svazu tu v místním parku stála 43 let.

Místní zastupitelé už řadu let debatovali o tom, zda je vhodné, aby byl předchůdce Stalina nadále vystaven na očích veřejnosti. Sochu nainstalovali v roce 1979 jako symbol sovětsko-finského přátelství. Letos v říjnu ji konečně odstranili. Lenin zmizel i z města Turku, odstranili i sovětský pomník v Helsinkách.

Posun v evropské bezpečnostní architektuře lapidárně popsal americký prezident Joe Biden: „Putin hledal finlandizaci Evropy. Dosáhne NATOizace Evropy.“ Vstupem Finska a Švédska se Baltské moře stane prakticky výlučnou zónou zemí NATO, což je další z „proher“ Putina.

Ruští turisté chybí

I když mají Finové už od přepadení Sovětským svazem v roce 1939 k Rusům opatrný postoj, přeci jenom byli ruští turisté zejména v příhraničních oblastech vítanými zákazníky. Ale i to se změnilo.

Od konce září se z rušného přechodu Vaalimaa stalo místo duchů. Už tu nestojí kolony ruských aut a kamionů a tisíce ruských turistů, kteří jezdili do Finska nakupovat. Do Finska mohou Rusové jen za svými příbuznými nebo v případě, že mají dlouhodobá víza.

Před čtyřmi lety tu vzniklo obchodní centrum Zsar Outlet Village, kde si Rusové mohli dopřát nákupy v „carském duchu“. Většina obchodů ale od září zavřela a centrum vyhlásilo bankrot. Místní pohraničník Pekka Aho byl jedním z posledních zákazníků, ještě tu nakoupil pro své syny boty. V příhraniční vesničce není mnoho jiných pracovních příležitostí.

„Posledních 20 let bylo dobrých,“ přiznal pro německý týdeník Der Spiegel Aho. Ruská střední třída bohatla a rostl počet turistů, otevíraly se nové restaurace a obchody. Napadení Ukrajiny ale tento trend zničilo, optimismus minulých let se vytratil.

Nyní musí dospělí Finové vysvětlovat svým dětem, zda na ně Rusko nezaútočí. I proto chtějí do NATO, aby Kreml od potenciálního útoku odradili.

Zároveň Finové pro jistotu budují opevnění v blízkosti ruských hranic. Chtějí být připraveni na všechny možnosti. Celkem chtějí opevnit přes 200 kilometrů z více než tisíc kilometrů dlouhé hranice za 380 milionů eur.

Ztráta milion eur denně

Na kolaps vztahů mezi Ruskem a Finskem doplácí i ve městě Lappeenranta, jen tři desítky kilometrů od hranic. Místostarosta města Tuomo Sallinen by si před invazí na Ukrajinu nikdy nepomyslel, že budou muset s Ruskem zpřetrhat veškeré vazby.

Sedmdesátitisícové město ekonomicky těžilo z blízkosti velkého souseda, mělo své zastoupení i v nedalekém Petrohradu. Uzavření hranic ale znamená pro město ztrátu milion eur denně. Řada místních podnikatelů žila z ruských turistů, kromě restaurací a obchodů tu bohatí Rusové kupovali luxusní domy.

„Myslel jsem si, že jen naše ekonomické propojení znemožňuje jakoukoli válku. Mýlil jsem se,“ vysvětlil Sallinen. Má přátele v Rusku, ale důvěra k velkému agresivnímu státu se navždy vytratila. Finové už nemohou Moskvu brát jako „normálního souseda.“

Finsko přitom mělo i v minulosti k Rusku pragmatický přístup. Nezrušilo povinnou vojenskou službu a na armádu vydává přes dvě procenta svého HDP.

Umět ochránit své hranice

I když je neutrální zemí, vždy si uvědomovalo, že musí umět své hranice ochránit. Radnice v Lappeenrantě například pravidelně pořádá cvičení, jak udržet město v chodu v případě výpadku elektřiny, nebo když město zasáhne rozsáhlý požár.

Ve městě existuje i několik rusko-finských škol, o politice se ale Rusové s Finy nebaví. Řada z nich se ale po začátku války na Ukrajině do jižního Finska přestěhovala.

Přicházejí ale také ukrajinští uprchlíci. Pro děti z Ukrajiny je snazší chodit do školy, kde se hovoří rusky.

VÍCE K TÉMATU:

Co kdyby Rusko chtělo napadnout Evropu? Pro přesuny vojsk by nám chyběly silnice a železnice

Maverick by žasl: Američané odhalili „tajný“ bombardér. Jasný vzkaz pro Čínu a Rusko

Kdo poškodil plynovody Nord Stream: Rusko, nebo USA?

Finové také udržují živé vzpomínky na Zimní válku, když je přepadl v roce 1939 Sovětský svaz bez vyhlášení války. Připomíná to letošní přepadení Ukrajiny ruskou armádou. Z konfliktu vyšli Finové jako vojenští vítězové a to jim dává sebevědomí i do dnešních časů. „Od roku 1939 víme, že jeden finský voják je silný jako 10 Rusů,“ tvrdí muži z Lappeenranty.

Putin je zrádce

Proti Putinovi v současnosti vystupují i finští komunisté, jako je Esa Lassi, který byl šéfem místní komunistické buňky v městečku Kotka. Sice protestoval proti odstranění busty Lenina, pro Putina má ale pouze slova pohrdání.

„Putin je zrádce,“ má jasno. Podle něj ruský diktátor, který chce obnovit Sovětský svaz, pošpinil ideály komunismu i soudržnosti sovětských národů. Finsko přitom k ruské říši patřilo až do roku 1917, kdy vyhlásilo nezávislost.

Finská premiérka Sanna Marinová zdůraznila, že současná Evropa není dostatečně silná, aby sama mohla čelit vojenské síle Ruska. I proto země vstupuje do NATO, kde hrají prim Spojené státy. V novém průzkumu s členstvím ve vojenské alianci souhlasí 78 procent finských obyvatel. Před pěti lety souhlas vyslovilo jen 21 procent.

Z neutrální země, která nechce zbytečně provokovat Putina a spol., se po agresi na Ukrajině stala hrdá země. Taková, která se navíc stane velkou posilou NATO přímo na hranici s Ruskem. Stále se ale čeká na ratifikaci od Maďarska a Turecka.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr