Jiří Hub (Asseco Solutions): Nejkonzervativnější zákazníci nesmějí brzdit ty inovativní

Společnost Asseco Solutions více než 30 let vyvíjí podnikové informační systémy HELIOS (ERP systémy, pozn. red.). Na českém a slovenském trhu patří mezi největší producenty podnikových softwarů. „Chceme ušetřit lidi našim zákazníkům a průmyslovým podnikům, aby se stejnými kapacitami byli schopni produkovat více nebo rychleji,“ říká v exkluzivním rozhovoru Jiří Hub, který společnost řídí.

Produktové portfolio Asseco Solutions zahrnuje informační systémy pro podniky zabývající se výrobou, obchodem či službami. Firma se ale zabývá rovněž vývojem produktů pro oblast veřejné správy. „Plány státu na digitalizaci jsou nastaveny dobře, teď bude záležet na jejich realizaci. Doufám, že se tohle hodně pohne kupředu. Nicméně jsem více zastáncem toho, že za člověka hovoří činy, a ne slova, a to bude platit i o digitalizaci veřejné správy,“ podotýká Hub.

Hlavní část zakázek však Asseco Solutions získává od středních a malých podniků (SME). „Když vezmeme více než pětitisícové portfolio našich SME zákazníků, tak z jejich strany přichází obrovská síla poptávky a velké množství požadavků, které musíme uspokojit,“ dodává Hub s tím, že SME navíc investovaly i v době covidu, která přitom ekonomiku částečně utlumila a ovlivňuje dodnes.

Jak covid ovlivňuje Asseco Solutions v Česku, potažmo celou skupinu?

Strašně, je to v podstatě náš každodenní chléb hlavně z hlediska opatření. Letos na podzim se zvýšily počty lidí, kteří jsou buď pozitivně testováni, nebo kteří jsou trasováni. My si trasování děláme sami, nespoléháme na hygienu, máme svůj systém, jak lidi trasovat a posílat je na home office, do dočasné karantény. Myslím, že to děláme sofistikovaněji, důkladněji a hlavně daleko rychleji než hygiena.

Jiří Hub (51)

Je absolventem Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se specializoval na zahraniční obchod. Ještě před dokončením vysokoškolského studia působil v LCS International v oddělení marketingu, kde postupně vytvořil plnohodnotný tým marketingových specialistů. V roce 2000 vedl vyjednávací tým během akvizice společnosti Softprofes. V následujících letech byl jmenován ředitelem marketingu a později též ředitelem finanční divize. Ve stejnou dobu se stal členem představenstva společnosti LCS. Po integraci do nadnárodní Asseco Group se společnost přejmenovala na Asseco Solutions. Jiří Hub je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje rodině a motosportu a je též sběratelem vína.

A z hlediska hospodářských výsledků?

Tam to nevidím až tak tragicky. Liší se to po segmentech. My obsluhujeme tři segmenty. Základní segment jsou malé a střední firmy s větším podílem těch středních, což tvoří zhruba 45 procent produkce. Dalšímu segmentu říkáme Enterprise, tedy velké podniky, což je dalších 30 procent. Minoritní část, asi 10 procent, tvoří veřejná správa a zbytek jsou další produkty, které máme.

S prvním přitlumením se zejména SME firmy nadechly a jako správní hospodáři začaly investovat. Skoro bych řekl, že se to rozjelo víc než před covidem. Investovaly jak do IT, tak do posilování svých IT oddělení. Oproti tomu velké podniky v první fázi covidu investice úplně zastavily – říkám tomu systém padajícího rozkazu, kde někdo v nadnárodní firmě řekne: zastavte všechny investice. Byly daleko konzervativnější, každý se bál, že za nějaké rozhodnutí může být popotahován, tak to uvolnění šlo velmi, velmi pomalu. A třetí část – veřejná správa, to snad ani nebudu komentovat, ta ještě pracovat nezačala.

SME: správní hospodáři

Jak jste se zachovali z hlediska investic vy v Assecu?

Když rozložím covidovou událost na tři fáze. Loni na jaře nikdo z nás nevěděl, co se bude dít, všichni jsme si mysleli, že umřeme. Pak podzim, zima, kdy přišla druhá vlna a třetí potom letos. V té první vlně se vše přitlumilo. I my jsme poslali 50 procent lidí na home office, abychom ochránili prioritně zdraví našich lidí, a tam se to přitlumilo v podstatě celé.

Investovali jsme do našich prostor v pražské centrále a do všech našich poboček. Začali jsme se více starat o lidi, aby prostory vyhovovaly jak pracovnímu, tak z poloviny pracovnímu životu. Ne všichni chtějí být doma, máme tady plno lidí, kteří už po první vlně chtěli zpátky mezi lidi. Do kanceláře nebo k zákazníkům. A první, kam se začalo jezdit, byly právě SME.

Vrátím se k vašim slovům, že SME se ve vztahu k produktům Asseca zachovaly jako správní hospodáři. Rozšiřovaly systémy, které už od vás měly? Nebo přišli i noví zákazníci?

Jen vysvětlím, co vnímám pod souslovím správný hospodář. Taková firma či podnikatel nehledí na výkyvy ekonomiky a investuje průběžně. Z toho titulu slova investice v rámci účetnictví znamená – něco zainvestuji a pak to nějakou dobu odepisuji. Můj názor je ten, že když jeden rok vynechám, nebo i dva tři roky, tak pak budu pak dohánět tu neučiněnou investici mnoho let. To SME neudělaly, za to bych je velmi pochválil.

A dostávám se k vašemu dotazu. Ano, část SME rozšiřovala systémy, pořizovala nové verze a moduly. Hlavně však firmy přemýšlely a řešily, jestli to, co mají teď, jim bude vyhovovat za dalších pět – sedm let. Pochválil bych majitele a manažery těchto menších a středních firem, protože uvažují jako skuteční podnikatelé.

Došlo v důsledku zvýšeného zájmu k posunu jejich poptávky po ERP systémech?

Musíme víc myslet na digitalizaci a automatizaci. Kdybychom to chtěli říct polopaticky, tak jdeme cestou snížení zásahu lidské ruky, investujeme proto do vývoje umělé inteligence a strojového učení. Do jisté míry to souvisí i se situací v ekonomice, zejména s tím, jak se vyvíjí nezaměstnanost. Sice posledních pět let vévodíme žebříčku EU v nejnižší nezaměstnanosti, ale z mého pohledu to je peklo. Hodně nás ovlivňuje nedostatek lidí, který je patrný právě zejména v IT.

Stoupla i obecná úroveň IT u zákazníků a u firem? Když se podíváte na mladší generaci z pohledu vzdělání? Dlouho se hovoří o tom, že vzdělání v rámci průmyslu není závratné. 

Rozhodně daleko větší problém ohledně vzdělávání vidím u učebních profesí, protože do nich vůbec neinvestujeme. Takže v konečném důsledku nám budou chybět spíše lidé v průmyslových podnicích než digitální experti. Generace, která v příštím desetiletí přijde, tak bude přirozeně digitálně vzdělaná. Už dnes běžně mladí se svými vrstevníky komunikují na nějaké cloudové platformě a setkávají se minoritně. Už jsou v digitálním světě jako ryby ve vodě. Ale budou nám chybět nástrojaři, zámečníci, soustružníci a další podobné profese.

Německo nám ujíždí

Nedávno jsem zaznamenal průzkum k situaci práce v IT sektoru. Mimo jiné z něj vycházelo, že podle platových podmínek Česko vycházelo ve srovnání se střední a východní Evropou jako nejdražší. To mi potvrdíte?

V této oblasti to určitě platí, pokud vynecháme Německo, které nám stále ujíždí mílovými kroky. Já v rámci naší skupiny asi nejvíc dokážu srovnávat Česko, Slovensko, Rakousko, Německo, možná vidím trošku do Polska a zčásti na Maďarsko. V rámci středo- a východoevropské skupiny určitě platí, že Česko je nejdražší. Rakousko nám neujíždí o mílovou délku, ale Německo „o parník“ určitě.

Čím to je, že nám Německo tak ujíždí?

Němci jsou na tom s nezaměstnaností velice podobně jako my – dlouhodobě jsou v nezaměstnanosti v rámci EU na pozici číslo dvě, což tlačí platové podmínky logicky vzhůru u nich i u nás. Podstatnější ale je, že rozvoj IT sektoru a digitalizace běží rychleji. I proto poptávka po odbornících v IT tam bude ještě vyšší než u nás. A třetí věc je, že Německo jako stát podporuje digitalizaci, v tomto směru jsou výkladní skříní průmyslu 4.0.

…Česko chce také podporovat digitalizaci.

A to je ono, my o tom strašně dlouho mluvíme. My chceme a snažíme se, ale Němci tak opravdu činí. Neříkám ale, že neinvestujeme vůbec. Dokonce si myslím, že díky tomu, že jsme s Německem sousedé, jsme součástí EU, naše ekonomiky jsou velmi propojené, tak to má pozitivní vliv. Jestli říkám, že Německo je výkladní skříní průmyslu 4.0, tak tím nemyslím, že by Česko bylo nějak výrazně pozadu, naopak digitalizace – zejména v průmyslových podnicích – běží dobře. U státu je to bohužel výrazně pomalejší, ale české podniky digitalizují relativně rychle.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Digitalizace veřejné správy je nezbytná. Má však i spoustu specifik

Petr Loužecký (Algotech): Bez cloudu by se svět IT zastavil

Petr Koutný (BSC): Digitalizace dala klientům silné nástroje, bankám ale způsobila vrásky na čele

Je to právě kvůli té ekonomické závislosti a provázanosti? 

Zčásti, obchodní vazby jsou velmi propojené a pokud nebudete stíhat, tak s vámi nebudou spolupracovat. To je jednoduchá matematika. Pokud se vrátím ještě k té státní agendě, velice si vážím Vlada Dzurilly (vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, pozn. red.), označil bych ho za velkého bojovníka za digitalizaci, ale myslím, že to má někdy opravdu těžké. Až bych někdy řekl, že bojuje s větrnými mlýny. Každopádně plány na digitalizaci jsou velmi dobře nastaveny. Jak moc velká vůle je ze strany vlády, to netuším, a vláda se hlavně teď mění. Doufám, že se tohle hodně pohne kupředu. Nicméně stále jsem více zastáncem toho, že za člověka hovoří činy, a ne slova. Až se to stane nebo začne dít, budu klidnější.

Chceme šetřit lidi

Když se vrátíme k Asseco Solutions a k rozvoji průmyslu 4.0, automatizaci, umělé inteligenci, můžete být konkrétnější, jakým směrem se budete ubírat?

Nepůjdu do úplného detailu z hlediska produktů, protože to považuji za naše obchodní tajemství. Před necelými dvěma lety jsme ale založili oddělení, které jsme nenazvali R&D, ale specificky „Inovace, rozvoj produktů.“ Nabrali jsme tam lidi, kteří se budou zabývat aplikací strojového učení do našich systémů, potažmo umělou inteligencí, i když v našem případě to je možná trochu nadsazený pojem.

V podstatě se snažíme zautomatizovat procesy tak, aby uměly posbírat data. A podle toho, jak ta data budou dobře posbíraná, tak dobře bude provedena predikce a další automatizace. Řekl bych, že chceme ušetřit lidi našim zákazníkům a průmyslovým podnikům, aby se stejnými kapacitami byli schopni produkovat více nebo rychleji.

Nejjednodušší je digitalizace dokumentů?

Krásný příklad je digitalizace faktury v ISDOCU, na kterou nesáhne lidská ruka, jen je pak potřeba „dvoufaktorově“ ověřit její správnost. Ale už může připlout v digitální podobě, proletí celou firmou v digitální podobě a v digitální podobě, tedy automatizovaně je i uhrazena.

Daleko zajímavější je digitalizace výroby, kde nákup materiálu se dá celý také zautomatizovat na základě algoritmů. Kolik toho vyprodukuji, v jakém množství, a to i regionálně.

Máte více než 15 tisíc firem jako zákazníků, tedy i spoustu ERP systémů. To znamená obrovskou roztříštěnost, nebo se trh pootáčí ke konsolidaci do společných standardů?

Nastupoval jsem do firmy skoro před 30 lety a začínal jsem marketingovým průzkumem trhu. Firem s různými systémy byly stovky, napočítal jsem jich určitě okolo 500. I dnes je na můj vkus stále mnoho dodavatelů, ale když se budeme bavit o klíčových dodavatelích, tak se bavíme maximálně o stovce. Trh se tedy určitě konsoliduje. Jeden příklad za všechny – Solitea – skupina, která zkonsolidovala několik takových firem dohromady a není ojedinělým příkladem. My se po konsolidacích díváme taky, ale děláme to trochu jinak.

Jak?

Nekupujeme firmy, které dělají to samé co my, sice bychom tím získali tržní podíl, ale ne konkurenční výhodu. Proto se díváme spíše po firmách, které mají buď komplementární produkty s našimi, nebo mají nějakou inovaci, která se u nás může dál rozvíjet.

Misionáři zákaznické osvěty

Jak v rámci života ERP, který je dlouhodobý, funguje rozvoj? Jak přesvědčujete zákazníky, že už je čas se posunout, že by měli investovat do rozvoje?

Někdy to jde opravdu ztuha. Když už si na některé procesy zákazník najede a je na ně léta zvyklý, tak každá změna ERP vždy bolí. Pokud má být posun silně inovativní, tak dojde ke změně konzumace softwaru, jiné ovládání, jiný vzhled. A to zákazníci většinou nevidí moc rádi, jsou konzervativní. Někdy si připadáme jako misionáři šířící i určitou osvětu. Nejkonzervativnější zákazníci nemohou brzdit ty inovativní. Systémy se musí vyvíjet kupředu.

Jak moc se ochrana a bezpečnost dat a systémů stávají klíčovým faktorem než kdy dříve?

Výrazně a určitě to ještě stoupne s rozšířením digitalizace a cloudových platforem.

Bezpečnost a ochrana musí být nedílnou součástí i vašich produktů. Tyto security nástroje si vytváříte sami, nebo používáte nástroje třetích stran?

Téma security je i pro nás velmi aktuální. Právě zakládáme tým, který pomáhá nastavovat security našim zákazníkům. Jinak ale využíváme produkty třetích stran, jsme experti na ERP a držíme se toho, co umíme. Nepokoušíme se rozšiřovat portfolio směrem, který nám není vlastní.

Budeme časem mít všechna data jen v cloudu? A nehrozí, že když se všechno vypne, tak bude vlastně všechno v ohrožení?

Bohužel ano. Nemyslím, že je to zcela dobře. Podle mě by měla existovat rozumná kombinace veřejného a privátního cloudu. Pokud my sami teď zakládáme a investujeme do nové platformy, tak více sázíme na privátní cloud. Musíme být připraveni na případné výpadky, nechci říct přímo blackout.

Assecovská federace

Působí české Asseco Solutions jen v rámci lokálního prostředí, nebo fungují synergie v rámci skupiny?

Jsou projekty, na kterých pracujeme společně. Teď zrovna jsme rozjeli mezi Českem a Slovenskem jeden inovativní projekt, vytváříme novou cloudovou platformu pro budoucí systémy. Uvažujeme o tom, jestli nevytvoříme větší mezinárodní tým vývojářů, abychom vše sdíleli mezi sebou. Nicméně Asseco skupinu bych spíše označil za federaci, nikdo nepřikazuje, jaké produkty máme vytvářet. V tom jsme hodně autonomní.

Kdybyste si mohl zavěštit do budoucna, kam se posune Asseco Solutions?

Kdybych si zavěštil hodně do budoucna, tak není nereálné být bez účetních. Myslím, že bychom toho do dvou dekád měli být schopni dosáhnout. Když si vezmu automatizaci, digitalizaci a umělou inteligenci, tak v účetnictví jde v celé řadě případů o rutinní postupy, na které by mohl člověk určitým způsobem jen dohlížet, než by je musel sám vytvářet. To je asi nejzazší budoucnost. Nemyslím, že by stroje měly lidi nahradit, ale měly by dosáhnout vyšší produktivity.

I v Asseco Solutions se musíme ubírat tímto směrem. Máme každý rok naplánováno, že přijmeme 15 až 20 procent nových lidí do firmy. Za poslední dva tři roky se nám to ale bohužel nedaří. Nyní máme necelých 350 lidí. Rádi bychom rostli o 30 až 50 lidí ročně, ale stěží se dostaneme na úroveň tak jedné třetiny. A to je také trend, na který si budeme muset zvyknout. Přitom bychom měli být takovou výkladní skříní pro naše zákazníky, tedy se stejným počtem lidí vyprodukovat více.

A co jsou důvody tohoto růstu? Přibývají zákazníci, chcete více lidí do vývoje, rozšiřují se zákaznické potřeby?

Zákazníci stále přibývají, ale ne mílovými kroky. Hodně se zvyšují a rozšiřují jejich potřeby. Když vezmeme patnáctitisícové portfolio našich zákazníků, tak tam už je obrovská síla poptávky a od ní přichází velké množství požadavků, které musíme uspokojit. To je pro nás dlouhodobě velký a důležitý závazek.