Investoři na trzích věří, že vlády dělají pro restart ekonomiky velké věci. A mají částečně pravdu.
Deficity veřejných financí v největších evropských ekonomikách, podobně jako v Česku, se mohou letos pohybovat okolo 10 procent HDP. Problém je, že za velkou částí deficitů bude stát čistě propad daňových příjmů nebo opatření udržující dočasně “nezaměstnané zaměstnance” v práci – chytřejší dávky v nezaměstnanosti.
Ne, že by se tato opatření nepočítala. Naopak, jsou velice důležitá – je správné, pokud stát zabraňuje masivnímu propouštění, vykrývá výpadky likvidity v podnikovém sektoru. A zároveň sám dál utrácí, jako by žádné výpadky příjmů neměl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Proč Česko čeká větší ekonomický propad než Německo?
Nespěchejte s navyšováním schodku rozpočtu na půl bilionu korun, varuje rozpočtová rada
Sousedská pomoc
Jen se nedá na dnešní deficit dívat jako na velkou “bazuku” masivně restartující poptávku, ale spíše jako na velkou “záplatu”, zabraňující její masivní sebedestrukci.
I proto budou čím dál víc důležitější sledovat nejen “záplaty”, ale i chytrou stimulaci nové poptávky v rozmrzajících ekonomikách. V případě malých otevřených ekonomik jako Česka půjde nejen o nás, ale i o to, co dělají naši sousedi.
Dobrou zprávou je, že Německo přijalo v posledním měsíci rozpočtové balíky zaměřené na podporu domácí poptávky (přesahující 130 miliard eur). Špatnou zprávou, že míří více na spotřebu (skrze dočasné snížení daní) než na investice.
Investic mohlo být víc
Naše analýzy ukazují, že vyšší německé investice pomáhají Česku výrazněji než vyšší německá spotřeba.
A důležité je si uvědomit, že ještě více pomůže českým výrobcům restart poptávky ve zbytku střední Evropy – každé euro proinvestované na Slovensku, v Polsku nebo v Maďarsku se promítne do výroby v Česku ještě výrazněji než eura utracená v Německu.
To jen podtrhuje známou skutečnost, že Česko kriticky závisí na dalším hladkém fungování evropského vnitřního trhu, a to zejména s nejbližšími sousedy.