Mohlo by vás také zajímat
Mléko za 6 korun, levnější než voda, je skvělá reklama. Česko ale nakonec může vyjít až příliš draho
Lukáš Kovanda 10. srpna 2026Ceny mléka se meziročně propadly o 24,3 procenta. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q činila deset korun. Nicméně v…
Madurem to začalo. Jaké mohou nastat tři scénáře vývoje ekonomik v Latinské Americe?
Libor Akrman 26. ledna 2026Po zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami Spojených států Washington potvrdil aktivaci „Trumpova dodatku“ k Monroeově doktríně. Co to však v…
Jan Palaščák: Závod s časem prohráváme. Klimatická konference COP nepřinesla přelom
Jan Palaščák 24. listopadu 2025V sobotu s v Brazílii konala klimatická konference COP30. I když delegáti ztrojnásobili objem peněz jakožto podporu na boj s…
Jak dopadne Amazonie? Nový prezident Brazílie zásadně ovlivní „plíce planety“
Brazílie si vybírá nového prezidenta. Hrozí, že masivní těžba v amazonských pralesech bude pokračovat a povede to k nevratným změnám, obávají se klimatologové opětovného zvolení Jaira Bolsonara.
Příslušníci brazilských indiánů kmene Guajajara. Původní obyvatelé jsou kácením deštných pralesů přímo ohroženi. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Přes 200 milionů Brazilců si vybírá novou hlavu státu. Největším tématem voleb, který se dotýká celé planety, je další osud Amazonie.
Za pravicového populisty Jaira Bolsonara, kterému se přezdívá „brazilský Donald Trump“, se zásadně zvýšilo tempo odlesňování největších pralesů na světě, které zabírají zhruba 5,5 milionu kilometrů čtverečních plochy. Jen za poslední rok byl vykácen milion hektarů lesa (v přepočtu tedy 10 tisíc km2, pozn. red.)
Druhé kolo voleb, ve kterém se rozhodne mezi Bolsonarem a levicovým Luizem Ináciem Lulou da Silva, se koná 30. října.
S Bolsonarem bude destrukce pokračovat
Klimatologové se obávají, že v případě pokračování vlády Bolsonara bude pokračovat i kácení a destrukce amazonských pralesů. Může dojít k nevratným procesům v celém jihoamerickém ekosystému. Naopak Lula, který už prezidentem v minulosti byl, má být zárukou, že tempo odlesňování zásadně zpomalí, mohlo by se snížit o 90 procent.
Amazonský deštný prales podle vědců hraje v globálním klimatu zásadní roli, protože je obrovským rezervoárem oxidu uhličitého. Kácení stromů a jejich spalování pak vede k tomu, že se uhlík desítky let ukládaný do dřevní hmoty, opět dostane do atmosféry.
Nedávné studie zdůrazňují, že se v posledních letech v Amazonii více uhlíku uvolňuje, než lesy absorbují.
Produkce uhlíku jako celé Japonsko
Mohou za to rozsáhlé požáry, které zemědělci používají, aby rozšířili pastviny a zemědělskou půdu. Podle studie zveřejněné loni v červenci se ročně uvolní do atmosféry kvůli vypalování ekvivalent 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého, prales přitom absorbuje ale jen třetinu. To znamená, že Amazonie v posledních letech produkuje stejně skleníkových plynů jako celé Japonsko.
| Jair Bolsonaro |
| Sedmašedesátiletý Bolsonaro je vnímán jako krajně pravicový politik. Je často označován za nacionalistu a populistu. Svými postoji si u médií získal přezdívku „brazilský Trump“, také pro svou politiku podporující posílení brazilsko-amerických vztahů. Během své politické kariéry se několikrát pochvalně vyjádřil o vojenské diktatuře, vládnoucí v Brazílii mezi lety 1964 a 1985 a podporované Spojenými státy. Tuto dobu popsal jako „dvacet let pořádku a pokroku“. Kromě tuzemské junty také obhajoval vládu Alberta Fujimoriho v Peru a Augusta Pinocheta v Chile. Přesto se považuje za sympatizanta západní demokracie. Je odpůrcem mezinárodní politiky Číny, o které tvrdí, že si chce „koupit“ Brazílii. Bolsonaro má nepříznivé vztahy se socialistickým režimem ve Venezuele. Oznámil, že by podporoval otevření americké vojenské základny v Brazílii jako protiváhu proti údajnému ruskému vlivu ve Venezuele. Ve funkci prezidenta je od 1. ledna 2019. V prvním kole voleb získal 43,2 procenta hlasů. (Zdroj: wikipedia) |
Navíc se podle vědců stav Amazonie dostává do „bodu zlomu“. Pokud nedojde k zastavení odlesňování, bude to mít hluboké důsledky pro globální klima a biologickou rozmanitost, uvedli vědci letos v březnu.
„Naše studie poskytuje zásadní empirický důkaz, že se k tomuto bodu blížíme,“ prohlásil profesor klimatologie Niklas Boers z Technické univerzity v Mnichově.
Počet požárů se zvyšuje
Bolsonaro se stal prezidentem na začátku roku 2019 a začal v Brazílii omezovat ochranu životního prostředí. Naopak podpořil nároky zemědělců a těžařů dřeva. Za poslední rok díky tomu vypálili až milion hektarů deštného pralesa.
Letos v září se dokonce rozsah požárů v Amazonii dostal na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Brazilská kosmická agentura(INPE) vydala během září 36 850 varování před požáry, což znamená meziročně nárůst o 120 procent.
Může to být způsobeno tím, že se farmáři snaží ještě na poslední chvíli před volbami získat co nejvíce nové zemědělské půdy. Podle údajů INPE od srpna 2020 do července 2021 prales přišel o více než 13 tisíc kilometrů čtverečních své plochy, nejvíce za posledních 15 let.
Období Divokého západu je zpět
„Bolsonaro zatáhl Brazílii zpět do období Divokého západu, o kterém jsme si mysleli, že už je za námi,“ postěžovala si Adriana Ramosová z brazilského Instituto Socioambiental, jenž se zaměřuje na ochranu místních indiánů a jejich původního domova.
Výsledek voleb je podle Ramosové zásadní pro další osud největšího deštného pralesa na světě. Pokud Bolsonaro prohraje, zůstává naděje, že se jej podaří uchovat i pro následující generace.
Před začátkem Bolsonarova mandátu v lednu 2019 nezaznamenala brazilská Amazonie meziroční úbytek lesů přesahující 10 tisíc kilometrů čtverečních, připomněla už dříve agentura AP. V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 km2.
V posledních letech také rostou násilné střety mezi indiány a jejich ochránci z řad neziskových organizací na jedné straně a nelegálními těžaři na straně druhé. Nedávno například došlo k vraždě novináře a aktivisty Bruna Pereiry.
Erika Berenguerová, která se zaměřuje na problematiku odlesňování Amazonie na Oxfordské univerzitě, je rovněž přesvědčena, že výsledek nadcházejících voleb je naprosto zásadní pro další osud největšího deštného pralesa na světě.
Emise jsou dvojnásobné
Luciana Gattiová z Brazilské kosmické agentury (INPE), jež zkoumá i stav atmosféry, dospěla k závěru, že se za vlády Bolsonara objem emisí oxidu uhličitého, který se uvolňuje v Amazonii, oproti období 2010 až 2018 zdvojnásobil. Struktura pralesa se dramaticky mění. „Jde o velké riziko nejen pro Brazílii, ale pro celou planetu,“ řekla.
| Luiz Inácio Lula da Silva |
| Šestasedmdesátiletý Luiz Inácio Lula da Silva zastával prezidentskou funkci v letech 2003 až 2011. Před vstupem do politiky byl šéfem ocelářských odborů. Jeho politiku označují experti jako umírněně levicovou, během svých dvou mandátů zahájil řadu sociálních reforem. V březnu 2016 ho zadržela brazilská policie pro podezření z korupce. Vyšetřování se týká úplatků v souvislosti s ropnou společností Petrobras, jejíž manažeři záměrně předražovali zakázky, přičemž část peněz plynula předním brazilským politikům. Podle policie měl konečné slovo při jmenování manažerů firmy Petrobras a byl jednou z hlavních osob, které z těchto zločinů těžily. Lula měl podle policie peníze použít pro osobní obohacení a k financování volební kampaně. V první polovině července roku 2017 byl Lula nepravomocně odsouzen v první z pěti kauz ke trestu 9,5 roků odnětí svobody za korupci a praní špinavých peněz. V lednu 2018 soud jednomyslně zamítl odvolání da Silvy a zvýšil mu trest z devíti na 12 let. 8. listopadu 2019 byl Lula z vězení po 580 dnech propuštěn a 8. března 2021 byl Nejvyšším federálním soudem všech obvinění zproštěn s odkazem na to, že soudce, který dohlížel na Lulův proces, byl proti němu zaujatý. V prvním kole voleb získal 48,4 procenta hlasů a je považován za favorita na znovuzvolení. (Zdroj: wikipedia) |
Legislativa a ochrana lesů se stala za éry bývalého armádního důstojníka prakticky nevymahatelnou a stále častěji dochází z „ekologickým zločinům“.
Místo aby brazilské pralesy globální oteplování zpomalovaly, masivním odlesňováním dochází k opačnému procesu a oteplování Země se urychluje.
Místo stromů hovězí maso a sója
Odlesňování vyvolává zejména tlak na stále vyšší produkci hovězího masa a pěstování sóji pro krmné účely.
„Amazonská oblast se nebezpečně blíží k rozhodujícímu bodu zvratu, který by mohl zaznamenat přeměnu velkých oblastí z odolného vlhkého deštného pralesa na suchý, požárem zpustošený a nevratně degradovaný stav,“ varoval Mike Barrett ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Angela Kuczachová z Národní sítě pro chráněná území v Brazílii je přesvědčena, že už nyní dochází v přímém přenosu ke konci současné Amazonie. Odlesněná území se časem přemění v poušť a zmizí také ceněná biodiverzita deštných pralesů.
Bolsonaro: Je to kampaň
Bolsonaro kritiku odmítá. V OSN tvrdil, že jsou dvě třetiny brazilského území nedotčeny civilizací a jsou ve stejném stavu, jako v roce 1500 před kolonizací Evropany. „V brazilské Amazonii zůstává více než 80 procent pralesa nedotčeno, na rozdíl od toho, co uvádí hlavní národní a mezinárodní média,“ stěžoval si.
Jeho protivník ve volbách, jímž je levicový kandidát Lula, v předvolební kampani slíbil, že zruší změny, které Bolsonaro zavedl. A také, že se vrátí k přísné ochraně přírody a nelegální těžaře z Amazonie vyžene. V letech 2004 až 2016, kdy vládla jeho levicová Strana práce, kleslo odlesňování o 72 procent.
Zvrátit současný stav bude ale náročné, obávají se ochránci přírody. Gattiová dodala, že je nutné, aby v těchto snahách pomohli země a spotřebitelé mimo Brazílii. A to bojkotem produktů, které k ničení přírody vedou. Hlavně se jedná o jihoamerické steaky, případně maso obecně.