Brazílie i přes sliby navyšuje produkci hovězího a kácí pralesy

Záchrana deštných pralesů v Amazonii se stala během voleb v Brazílii jedním ze zásadních témat, kterým se chtěl staronový levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva odlišit od více pravicového Jaira Bolsonara. Toho nakonec loni těsně porazil a převzal moc v zemi.

Vyčítal mu, že nechrání původní domorodé obyvatele a jde na ruku těžařům dřeva. Nicméně nyní se ukazuje, že jedním z hlavních „tahounů“ kácení pralesů jsou i farmáři. Ti totiž chtějí chovat stále více brazilského skotu pro produkci masa, která se poslední roky zvyšuje a Brazílie vyváží stále větší množství hovězích steaků.

Trend souvisí s celosvětovým růstem obliby hovězího masa, i když je jeho konzumace dlouhodobě kritizována ochránci klimatu.

Bojkot hovězího nezabral

V době prezidentování Jaira Bolsonara v letech 2019 až 2022 se brazilské hospodářství vrátilo k mýcení rozsáhlých území cenných lesů, aby se mohly vytvořit nové pastviny.

Bolsonaro také ignoroval kritiku celosvětového společenství v tomto směru, aby extenzivní kácení vzácných porostů alespoň omezil. I proto vznikly výzvy k bojkotu brazilského hovězího masa. V případě německých řetězců s potravinami k bojkotu přistoupila například značka Aldi.

GRAF: Jak postupuje degradace deštných pralesů v Amazonii
Podíly v procentech v jednotlivých zemích.

Zdroj: Amazon Watch/RCraig09/CC BY-SA 4.0

„Jako mezinárodní maloobchodníci s globálními dodavatelskými řetězci chceme sehrát svou roli v převzetí odpovědnosti za boj proti ničení ohrožených lesních oblastí,“ napsala německá maloobchodní skupina před dvěma lety.

A ke kritice se přidaly i další značky, z Německa ještě Metro a Lidl, z Británie Tesco, Sainsbury’s, Asda, Marks & Spencer, Waitrose & Partners, nebo nizozemský Ahold Delhaize.

Brazilské hovězí ovládlo trh

Ale ani protibrazilská kampaň západních značek nezabránila tomu, že brazilské hovězí ovládlo světový trh s masem. Americké ministerstvo zemědělství odhadlo, že letos vývoz masa z jihoamerického státu překročí hranici tří milionů tun. To by znamenalo, že dojde meziročně k nárůstu o čtyři procenta.

Jen brazilský export se tak bude podílet z 25 procent na celosvětovém vývozu hovězího masa. Tato globálně úspěšná politika Bolsonara bude zřejmě pokračovat. Levicově laděný Lula da Silva nechce měnit něco, co ekonomicky funguje a dává práci a peníze brazilské ekonomice.

„Brazílie ukazuje sílu a velikost svého živočišného průmyslu a její globální expanze na trh představuje skvělou příležitost k obnovení růstu v tomto odvětví,“ zdůraznil ministr zemědělství Carlos Favaro, když oznamoval novou obchodní dohodu s Mexikem.

Hovězí maso pocházející z plání v oblasti (nejen) Amazonie je stále více žádané i na čínském trhu. A stejně tak i v arabském světě, poté co pominulo období, kdy došlo k ochlazení poptávky v těchto teritoriích. Její příčinou bylo několik výskytů onemocnění šílených krav mezi brazilskými stády.

Čína omezení už zrušila. Pro brazilské farmáře se jedná o klíčový trh, až 60 procent exportu míří právě na největší asijský trh.

Současná situace je znepokojivá

I když Lula sliboval brazilským voličům upřednostňovat „blaho lidí a přírody“ nad ekonomickými zisky, ekonomická realita se nezměnila.

„Současná situace je znepokojivá a zdaleka není v souladu s vládním cílem nulového odlesňování a jejími závazky v rámci dohod OSN o klimatu a biologické rozmanitosti,“ zlobí se expertka na ochranu deštných pralesů z Greenpeace Brazil ze São Paula Cristiane Mazzettiová.

Rozšiřování pastvin je stále hlavní příčinou zmenšování plochy pralesů v Amazonii, zdůraznila. Podle ní producenti masa i maloobchodní prodejci porušují závazky ohledně zákazu prodeje produktů, které vedou k odlesňování tropických pralesů. Rovněž podotkla, že se míjí s účinkem závazky podrobně informovat o původu masa.

„V praxi jsou hlavně nepřímé dodavatelské řetězce špatně monitorovány. Přitom jsou často spojeny s odlesňováním a porušováním lidských práv,“ doplnila.

Dohoda s EU ochranu Amazonie zhorší

Obává se i toho, že v případě uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a zeměmi Jižní Ameriky sdružených do obchodní zóny Mercosur naopak vzroste ještě další tlak na jihoamerickou přírodu.

Lula, který byl zvolen loni v říjnu a od začátku roku je ve funkci, představil nicméně akční plán boje proti odlesňování v Amazonii. K tomu hodlá zavést systém, který umožní dohledat původ zemědělských produktů. Zůstává ale otázkou, zda a v jaké formě bude realizován v praxi, aby skutečně dokázal ochránit brazilské unikátní ekosystémy.

Zatím veškeré snahy na ochranu amazonských pralesů selhávají. Brazilský deník Folha například přinesl zdokumentovaný případ, že polovina vývozu sóji během roku 2020 do Číny pochází z vymýcené půdy za předchozích pět let a dříve tvořila deštné pralesy.

Tempo odlesňování roste

Tempo odlesňování navíc mělo letos v lednu, kdy Lula vystřídal Bolsonara ve funkci, růst meziročně o 14 procent a také v únoru dosáhlo rekordní výše od roku 2015, kdy k monitoringu dochází.

Z celkové plochy brazilské Amazonie, která měla před rokem 1970 rozlohu 4,1 milionu kilometrů čtverečních, bylo dosud vykáceno zhruba dvacet procent z celkové rozlohy deštných pralesů. Tempo těžby se během éry Bolsonara, ve funkci byl mezi roky 2019 až 2022, zvýšilo.

Zatímco v roce 2018 činilo odlesnění 7 536 kilometrů čtverečních (což zhruba odpovídá desetině rozlohy ČR), v roce 2019 to už bylo 9 762 kilometrů. A v loňském roce dokonce dosáhlo 11 600 kilometrů čtverečních.