Mohlo by vás také zajímat
Boeing se přiznal; inflace u nás už je na 2 % a čínská automobilka BYD zaplaví Evropu vozy z Turecka aneb souhrn ekonomických událostí 28. týdne 2024
Libor Akrman 12. července 2024Pražská burza nejvýše po 16 letech; u Volkswagenu přituhuje, Škoda Auto naopak spokojená; O2 koupí operátora Nordic Telecom Regional; kurýrní…
Průmyslová recese už trvá v Česku dva roky. Proč?
Jan Bureš 3. července 2024Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu zhoršily. Podle aktuálního ukazatele indexu nákupních manažerů (PMI) oslabení sektoru už trvá…
Utažené podmínky v Rusku dělají z rublu nejvíc posilující měnu světa
Lukáš Kovanda 2. července 2024Klíčovým důvodem zpevňování rublu jsou nadále utažené finanční podmínky v Rusku. Takové podmínky – jež se tedy ve výhledu ještě…
- Analýza
Jak dlouho ještě budeme kvůli ČNB platit za euro 27 korun?
K intervenčnímu režimu přikročila Česká národní banka v listopadu roku 2013 jako k jednomu z nástrojů cílování inflace a podpory růstu české ekonomiky. ČNB se zavázala držet hladinu kurzu na úrovni 27 korun za euro. Kdy můžeme čekat, že režim skončí? Již delší dobu se diskutuje o možném termínu ukončení tohoto režimu. Odhadovaných termínů bylo […]
![Ilustrační foto: Budova České národní banky (ČNB). Zdroj: ČNB](https://d2j1fqqektg7qq.cloudfront.net/wp-content/uploads/2016/12/budova_cnb.jpg)
Ilustrační foto: Budova České národní banky (ČNB). Zdroj: ČNB
K intervenčnímu režimu přikročila Česká národní banka v listopadu roku 2013 jako k jednomu z nástrojů cílování inflace a podpory růstu české ekonomiky. ČNB se zavázala držet hladinu kurzu na úrovni 27 korun za euro. Kdy můžeme čekat, že režim skončí?
Již delší dobu se diskutuje o možném termínu ukončení tohoto režimu. Odhadovaných termínů bylo již několik. Co tedy ještě ovlivňuje rozhodování centrálních bankéřů?
Jedním z předpokladů pro ukončení je vývoj inflace, která by se měla blížit střednědobému dvouprocentnímu cíli. Predikce ČNB se ukázaly jako příliš optimistické a nepřesné.
Termín ukončení intervencí se tedy neustále posouval. Důvod nepřesných predikcí ČNB byl ten, že banka v modelech nebrala přílišný důraz na vlivy nízké inflace eurozóny. Ta měla zřejmě na inflaci v České republice mnohem větší vliv, i přes to, že se naše ekonomika vzpamatovávala rychlejším tempem než eurozóna.
Skutečná míra inflace byla tedy téměř vždy o poznání nižší, než ČNB očekávala, což se nakonec projevovalo v posunování konce kurzového závazku o další čtvrtletí.
Konec “přitažené uzdy” nadchází
Nyní je však zřejmé, že se konec kurzového závazku nezadržitelně blíží, ale otázkou je kdy.
Podle růstu HDP je česká ekonomika v dobré kondici. Za rok 2015 růst dokonce překonal úroveň čtyř procent. O takovém růstu si země eurozóny můžou zatím nechat pouze zdát. Je však důležité upozornit na fakt, že tento růst byl značně přiživován obřím čerpáním prostředků z Evropské unie (EU).
GRAF: Vývoj HDP České republiky
Čtvrtletní údaje od roku 2006 do současnosti, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com, ČSÚ
Za rok 2016 by se růst HDP měl pohybovat dle různých odhadů v rozmezí 2,6 – 2,8 procent. Ekonomický růst je tedy stabilní a dostatečný pro opuštění kurzového závazku. Jak je to ale s inflací?
Růst inflace byl od roku 2014 minimální a kolísal mezi 0 – 1 procentem, což je zcela nedostatečná hladina. Pokud se zaměříme na jednotlivé položky spotřebního koše, zjistíme, že cenový růst táhnou především alkoholické nápoje a tabák.
Z dlouhodobého hlediska růst zpomalovala například klesající cena ropy a energií.
Podzimní „splašení“ inflace
V říjnu a listopadu však inflace výrazně překonala očekávání, když vykázala růst 0,8 procent a 1,5 procenta. Nečekaně k tomuto vysokému „skoku“ přispěl růst cen potravin.
V případě růstu cen piva a cen v restauracích se jedná o efekt elektronické evidence tržeb (EET). Několik měsíců dopředu bylo avizováno, že v souvislosti s EET dojde ke zdražení v hospodách a restauracích.
Řada pivovarů byla nucena zdražit díky poklesu odběratelů, kteří ukončili svou činnost. Toto zdražování však nastoupilo postupně v řádech měsíců před startem EET.
Dá se říci, že tento efekt by měl být jednorázový a odeznít v řádu měsíců, což by inflaci mohlo případně zkreslit a ovlivnit tím rozhodování bankovní rady ČNB.
GRAF: Vývoj inflace České republiky
Měsíční údaje od roku 2006 do současnosti, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com, ČSÚ
V dalších měsících by ale inflaci mohla pozitivně ovlivnit také dohoda o ukotvení denního objemu těžby ropy, která byla uzavřena poslední listopadový den na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve Vídni.
Tato dohoda by měla přispět ke snížení denního objemu těžby ropy a tím pádem ke zvýšení cen ropy a ropných výrobků.
(Více jsme o dohodě psali v článku: Konec pochybností. Kartel OPEC sníží těžbu ropy)
Kdy to tedy bude?
Možností je více. Sami centrální bankéři se ve svých výrocích občas liší. Čím více se blíží konec kurzového závazku, tím více bude ČNB pod tlakem útoků spekulantů a bude muset zvyšovat svůj objem intervencí.
GRAF: Vývoj objemu intervencí ČNB
Od začátku intervenčního režimu v listopadu 2013 až do října 2016, v mld. Kč.
Zdroj: ČNB
Jedna možnost je, aby ČNB ukončila intervence dříve, než původně avizovala. Tím by se nejspíše vyhnula části náporu spekulací, ale naopak by tím přišla o svou důvěryhodnost, která je pro takovou instituci zcela zásadní.
Celkový objem intervencí by do konce roku mohl přesáhnou 1 bilion korun. Na druhou stranu banka by měla mít na obranu kurzového závazku dostatek prostředků.
Nejistotu okolo ukončení závazku však ČNB rozšiřuje ráda, a to z toho důvodu, že se jí to hodí. Nelze ani očekávat, že nám sdělí přesné datum a čas, kdy skončí s nákupem eur.
GRAF: Vývoj kurzu korun vůči euru
Od roku 2004 do současnosti (k 14.12.20016), zdroj: tradingview.com
Druhá půle 2017 nejdříve
Guvernér Jiří Rusnok v září připustil, že s největší pravděpodobností ČNB opustí intervenční režim v druhé polovině roku 2017, a to nejdříve v září, protože během letních prázdnin se do takových akcií rozhodně pouštět nebudou.
To však bylo před zveřejnění růstu inflace za říjen a listopad. U exportérů převládá názor, že k opuštění závazku dojde spíše až ke konci roku 2017. Řada z nich je do tohoto termínu také měnově zajištěna.
Ovlivnit rozhodování bankovní rady by mohla také politika Evropské centrální banky (ECB), která se na posledním zasedání odhodlala k mírně překvapivému kroku.
Sice prodloužila program nákupu dluhopisů minimálně do konce příštího roku, zároveň ale od dubna ECB sníží měsíční objem odkupů ze současných 80 na 60 miliard eur.
Záležet tedy bude na dalších datech ohledně cenového růstu, ale není vyloučeno, že ČNB nakonec opustí kurzový závazek ještě v první polovině roku 2017.