Mohlo by vás také zajímat
Peter Bancík (Zeppelin CZ): Data mění stavební stroje
Libor Akrman 9. září 2026Prediktivní datová analýza pomáhá stavebním firmám hlídat prostoje, spotřebu i servis těžké techniky. „Zákazníci mají v jedné aplikaci kompletní přehled…
Vyšší časová prémie u amerického dluhopisu. Dobrá, nebo špatná zpráva pro trhy?
Jan Berka 4. srpna 2026Časová prémie představuje dodatečný výnos, který investoři požadují jako kompenzaci za držení dlouhodobých dluhopisů kvůli nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb…
Češi pracují na svoji nižší východní penzi dlouho jako na západě
Petr Dufek 16. července 2026Aktuálně zveřejněné statistiky Eurostatu ukazují, kolik let obyvatelé jednotlivých zemí v průměru stráví v práci, než se doberou důchodu. A…
- KOMENTÁŘ
Inflace v eurozóně neklesá, naopak je na novém maximu
Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Podporu v Německu hledají více než dva miliony lidí zasažených chudobou. (Ilustrační foto) Zdroj: Christophe Gateau / DPA
Podle nových zveřejněných dat Eurostatu inflace v eurozóně poprvé překonala hranici devíti procent, když v srpnu dosáhla 9,1 procenta.
Na historickém maximu je dokonce i jádrová inflace, která dosáhla 4,3 %, takže ECB by měla mít před zářijovým zasedáním dost argumentů k rázné akci. Otázkou je, zda bude mít i dost odvahy a zvýší sazby o 75 bazických bodů. Jak to dopadne uvidíme už 8. září.
GRAF: Vývoj inflace v eurozóně
Za posledních 24 měsíců, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Drahé energie
Za aktuální inflační vlnou jsou jednoznačně drahé energie, které se některé země v podstatě už začátku roku snažily administrativně krotit a tím i nepřímo udržet inflaci na uzdě. Příkladem budiž Francie, kde se inflace drží pod sedmi procenty, nebo Slovensko s inflaci těsně nad třinácti procenty.
Rekordmany v inflačním klání jsou i nadále pobaltské země, kde se inflace nachází nad dvaceti procenty – v Estonsku už pokořila 25 procent, v Litvě 21 procent a v Lotyšsku se této hranici blíží.
Česká harmonizovaná inflace dosáhla podle statistického úřadu v červenci už 17,3 procenta (srpnová data zatím nejsou k dispozici). Dlužno ovšem dodat, že Česku zatím žádné opatření, které by srazilo ceny energií nepodnikla. Dočasně pouze snížila spotřební daně u PHM.
Problém drahých energií se ovšem i v eurozóně přelévá přes vstupní náklady i do dalších cen zboží a služeb a do inflace se tak vrací třeba skrz zvýšené vedlejší náklady na bydlení nebo dražší potraviny.
Vzhledem k tomu, že i přes určité zklidnění ceny elektřiny na příští rok zůstávají stále velmi vysoko (nad 600 eur/MWh, což je mimochodem více než trojnásobek průměru za první pololetí) je pravděpodobné, že tlak na růst výrobních a posléze spotřebitelských cen hned tak nepoleví…