Hrozba i pro ostatní státy? Tunisko je bez vody. Vláda omezila spotřebu

Lidstvo bude mít stále větší problémy s nedostatkem vody. Černé scénáře předpovídající tento globální problém se už nyní naplňují na severu Afriky. Vláda v Tunisku byla proto donucena po čtyřech letech sucha zatáhnout za záchrannou brzdu. V době mezi devátou hodinou večer až do čtyř ráno na většině území neteče voda z veřejných vodovodů.

Opatření se týká i hlavního města Tunisu. Omezení platí v období mezi dubnem a zářím. Domácnosti se proto musí zásobit balenou vodou, aby se jejich členové mohli umývat, vařit nebo používat toalety.

Rovněž zemědělci nemohou používat pitnou vodu pro zavlažování zemědělské půdy, regulace platí i pro zalévání městských parků a kropení ulic. Ve venkovských oblastech je nicméně dovoleno využívat místní zdroje vody, jako jsou studny, vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Raoudha Dridi.

Minimum vody i v přehradách

Hladiny vody ve více než třiceti tuniských přehradách klesly o desítky procent, v některých případech o více než 80 procent. Voda v přehradě Sidi Salem na severozápadě Tuniska, která zásobuje i dvouapůlmilionovou aglomeraci okolo hlavního města, je na nejnižší úrovni od roku 1981, kdy byla zprovozněna. Je naplněna jen z 16 procent běžného objemu.

VÍCE K TÉMATU:

Evropu loni sužovalo extrémní klima. Zažila historicky nejteplejší léto

Kdo zaplatí za oteplování? Afrika chce peníze po bohatých státech, jako je EU

Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu

„V současné době jsme dosáhli červené linie, nebezpečné linie z hlediska nedostatku vody,“ varoval Aymen Hmem, člen ekologické skupiny v severovýchodním pobřežním městě Menzel Temime, u kterého se nachází velká přehrada. Sucho trápilo Tunisko už v minulosti a zničilo zemědělskou půdu i olivové háje.

Letní teploty v severoafrické zemi běžně přesahují 40 stupňů Celsia, což výrazně zvyšuje poptávku po vodě. Zároveň se množí protesty proti úsporným opatřením. Země se totiž potýká s vleklou hospodářskou a politickou krizí. Míra inflace přesáhla 11 procent a země bojuje také s nedostatkem potravin.

Loni vláda jednala s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce ve výši 1,9 miliardy dolarů. Rozhovory ale byly na konci loňského roku pozastaveny.

GRAF: Vývoj míry inflace v Tunisku
Za posledních pět let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

K omezení spotřeby vody navíc došlo v době, kdy muslimové slaví ramadán a většina aktivit se odehrává večer, kdy se lidé setkávají po celodenním půstu. I proto ve společnosti roste nespokojenost s tímto opatřením.

Komplikace pro turistickou sezonu?

Problémy mohou mít před turistickou sezonou i tuniské hotely, kterých je v zemi okolo 850. Turismus představuje zásadní zdroj příjmů pro státní rozpočet.

Ostatně jako turistická destinace je populární i u Čechů. Z hlediska oblíbenosti je na pátém místě s podílem osm procent; vede Řecko, respektive Kréta s 21 procenty a Egypt s Tureckem (s 14 procenty), vyplývá z údajů cestovní kanceláře Invia.

„Z výsledků je patrné, že Češi si po covidové pauze chtěli opět dopřát zasloužený odpočinek v přímořském letovisku, nejlépe s all inclusive stravou. Zatímco zájem o dovolenou v tuzemsku znatelně klesal, týdenní zájezdy do Řecka, Egypta či Turecka se rychle vyprodávaly,“ zhodnotil na konci loňského října turistickou sezonu obchodní ředitel Invie Radek Šafařík.

Mluvčí tuniského ministerstva zemědělství Dridi nicméně tvrdí, že provoz turistického sektoru či nemocnic nebude narušen. Podle jeho slov si mohou udělat zásoby vody během dne, v době, kdy teče.

Za porušení pokuty i vězení

Regulaci ale doprovázejí i pokuty. Kdo bude pitnou vodu z vodovodu využívat k mytí aut, případně i k jiným zakázaným činnostem, hrozí mu pokuta 60 až 1000 dinárů (420 až 7 000 korun).

Nebo i trest odnětí svobody v rozmezí od šesti dní až po devět měsíců. Domácnosti mohou být i vyškrtnuty z distribučního seznamu vodárenské firmy Sonede.

Radhia Essaminová z organizace Tuniská vodní observatoř prohlásila, že rozhodnutí vlády není překvapením vzhledem k tomu, jaká v zemi panují sucha. Nicméně se podle ní měl problém řešit více dopředu, aby se lidé na omezení dodávek vody mohli lépe připravit.

„Považujeme tato opatření za neúplná. Před přijetím jakýchkoli opatření musí být občan upozorněn na důležitost přídělového systému vody,“ citovala její slova agentura AP.

I dvě hodiny bez vody budou problém

Problémy s dodávkami vody během nočních hodin přiznal i Hajthem Hazel, učitel angličtiny v hlavním městě Tunisu. „Je to alarmující. Ukazuje to, že v Tunisku skutečně máme vodní krizi. Je těžké zůstat bez vody i jen dvě hodiny,“ citoval ho britský deník Guardian.

Země je navíc závislá na zachycování a používání povrchové vody pocházející ze srážek, kterých v posledních letech výrazně ubylo. V oblasti Středomoří během zimních měsíců stále méně prší.

Podle klimatologických projekcí teploty v dvanáctimilionové zemi do roku 2050 stoupnou až o 2,6 stupně Celsia, srážky se sníží o čtyři až necelých sedm procent.

GRAFIKA: Klimatická projekce pro Tunisko k roku 2050

Zdroj: USAID

Další komplikací je i stárnoucí vodovodní infrastruktura. Dochází k velkým a častým únikům vody, kterých je podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) až 30 procent. „Velká část infrastruktury je velmi stará, pochází z 50. let 20. století,“ varoval Imen Rais, manažer programu pro pitnou vodu WWF.

Země nutně potřebuje reformovat ekonomiku

Od arabského jara v roce 2011 prakticky nedošlo k novým investicím. Poslední vlády v zemi pouze slibují nová opatření, ale k nápravě nedochází.

Místní zemědělci, kteří spotřebovávají přes 75 procent vody v zemi, tvrdí, že opatření vlády povede k národní katastrofě.

Úroda obilí by ve srovnání s loňským rokem mohla být pouze třetinová. Vláda byla nucena zavést systém dotací, aby zajistila dostupné ceny pro základní potraviny domácností, jako je chléb a mouka. Země na severu Afriky se navíc potýká s nedostatkem pohonných hmot i potravin.

Už od roku 2013 apeluje Mezinárodní měnový fond na místní vlády, aby začaly tuniské hospodářství reformovat, jinak nemohou počítat s mezinárodní finanční pomocí. Dosud bez hmatatelnějších výsledků.