Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Je to jen pár týdnů, co byla v pražském Dejvickém divadle uvedena hra o českém chemikovi Antonínu Holém, jenž proslavil naši zemi ve světě vědy. Jeho vědeckým triumfem je zejména objev antivirotika, které se dnes využívá při léčbě HIV a hepatitidy typu B.

Bohužel se Holý stal tak trochu obětí své doby. Časově i finančně náročný proces vývoje antivirotických léků totiž v sedmdesátých letech minulého století v bývalé ČSSR nebyla ochotna financovat žádná společnost, a tak vývoj připadl spolupráci s americkou společností Bristol-Myers.

Když byl po několika letech vývoj v této společnosti zastaven, odkoupila patenty v roce 1990 americká farmaceutická společnost Gilead Sciences.

„Svatá trojice“

U ní se pojďme zastavit, neboť zřejmě žádný z léků by nikdy nevznikl, kdyby se nedali dohromady Antonín Holý, belgický biolog Erik De Clerq a právě společnost Gilead Sciences. (Holý přitom začal s De Clerqem spolupracovat v osmdesátých letech, kdy se společně podíleli na výzkumu syntézy látek.)

Když v roce 1990 do spolupráce obou vědců přistoupila i třetí strana trojúhelníku, společnost Gilead Sciences, vznikla tzv. Svatá trojice. Název pramení z návštěvy Olomouce, kde u sloupu Nejsvětější trojice (anglicky Holy trinity) zavtipkoval De Clerq, že Holy trinity je vlastně Holý trinity. Od té doby jim tato přezdívka již zůstala.

O Holém i De Clerqovi se toho ví poměrně dost, pojďme se tedy podívat na „třetího do party“. Farmaceutickou společnost Gilead Sciences založil v roce 1987 teprve 29letý doktor Michael L. Riordan.

Ukázka jedné z laboratoří Gilead Sciences. Zdroj: Gilead Sciences

Od svého vzniku se společnost specializovala na vývoj, výzkum a uvádění na trh antivirotických léků, které se používají zejména k léčbě HIV, hepatitidy, oparů a virové chřipky. Po pěti letech od vzniku vstoupila na burzu NASDAQ.

V té době již firma těžila i ze spolupráce s Holým. Jeho léky totiž patří mezi jedny z nejúspěšnějších a nejvýdělečnějších léků, které Gilead Sciences nabízí. Jen příjmy z prodeje léku Viread ročně přinesou okolo jedné miliardy dolarů.

GRAF: Infografika – léky proti viru HIV

Zdroj dat: Thomson Reuters

Nejnovější lék Antonína Holého nazvaný Atripla, který se používá k léčbě HIV, ročně do firemního rozpočtu přinese okolo 1,8 miliardy dolarů. Komerčně nejprodávanějším lékem pak je lék Harvoni, jenž se používá k léčbě hepatitidy.

Léky zrcadlem akcií

To, jak si společnost Gilead Sciences stojí na burze, je věrným obrazem toho, jak se jí daří uvádět nové revoluční léky na trh.

GRAF: Vývoj akcií Gilead Sciences
Od vstupu na burzu v roce 1992 do současnosti, v USD

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

V roce 2001 bylo poprvé v USA schváleno užívání léku Viread, v roce 2004 uvedla společnost na trh lék Truvadu a vůbec největšího úspěchu se společnost dočkala s léky Sovaldi a Harvoni. Ty byly na trh uvedeny mezi lety 2011–2012. Jedná se o léky, které se využívají v léčbě chronické žloutenky typu B. A jak je vidět na grafu vývoje akcií, firma v té době rostla.

V poslední době klesla cena akcií zejména kvůli zpomalujícím se obratům společnosti a zvyšující se konkurenci, zejména na trhu s léčivy u žloutenky typu B. Zejména obraty u léků Harvoni a Sovaldi meziročně klesají kvůli zvyšující se konkurenci na trhu.

Od roku 2008 do roku 2015 rostly příjmy společnosti, největší skok zažila mezi lety 2008 a 2009, kdy její příjmy vzrostly zhruba o třetinu. I tak byly následující roky růstové, byť tempo se zpomalilo na zhruba 15 procent za rok.

Nicméně od roku 2015 příjmy společnosti klesají, přičemž pokles činí zhruba 20 procent. Důvodem je zmíněný nárůst konkurence na trhu.

GRAF: Vývoj tržeb společnosti Gilead Sciences
Od roku 2008 do roku 2017, v mld. USD

Zdroj: výroční zprávy společnosti

Situace by se mohla obrátit k lepšímu s novým lékem Epclusa, který Gilead představila v roce 2016. Jedná se o další z řady revolučních preparátů k léčbě žloutenky typu B, jenž na rozdíl od ostatních léků může být použit k léčbě všech šesti patogenů žloutenky.

I přes to, že byla společnost Gilead nesčetněkrát kritizována za cenu léčiv, zůstává i nadále lídrem na trhu v léčbě žloutenky B a viru HIV.

Statisícové léky

Jen pro představu – tříměsíční léčebná kúra lékem Epclusa vyjde zhruba na 75 tisíc dolarů. Ještě dražší byla léčba dřívějším nejúspěšnějším lékem Sovaldi, která vyšla za stejnou dobu ještě o devět tisíc dolarů dráže.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Rudolf Matějka (DRFG Medical): Pacienti do lékárny nechodí ušetřit, ale vyléčit se

Marihuana jako výnosný byznys. Jen v USA trh generuje desítky miliard dolarů

Pavel Zavadil (Herbadent): Dokážeme vyrobit cokoliv, ale nejtěžší je to prodat

A Havroni byl, co se ceny léčby týče, rekordmanem. Léčba tímto lékem by pacienta vyšla
na zhruba 95 tisíc dolarů za kvartál. Zda nové léky, jako jsou Epclusa nebo Genvoya, který má být v léčbě HIV dokonce účinnější a šetrnější k pacientovi než Altripla, pomohou Gilead Sciences udržet se na špičce trhu, ukáže až čas.

Nicméně společnost se bude muset vyrovnat s tím, že jí v roce 2018 a 2022 končí několik patentů u HIV léčiv, která by měla být nově nahrazena generiky.

Stamiliony pro Holého ústav

Stejně tak českému Ústavu organické chemie a biochemie na konci roku 2017 skončila patentová smlouva na některé léky Antonína Holého se společností Gilead Sciences. Do pokladny ÚOCHB tak přestaly z této společnosti plynout každoroční (nemalé) příjmy.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v pražských Dejvicích nedávno získal nové prostory. Zdroj: ÚOCHB

Právě díky exkluzivním smlouvám s Američany získal ústav za posledních deset let přibližně 20 miliard korun. To je však již minulost, příjmy klesnou, neboť obě strany se na konci loňského roku smluvně dohodly, že v plodné spolupráci budou pokračovat i nadále, a to prostřednictvím nově vzniklého vědeckého týmu.

Nové smlouvy by měly zaručit příjmy v řádu stovek milionů korun ročně. Zároveň si ústav chce zajistit další peníze do budoucna. Založil proto firmu i&i Prague, jež bude získávat podíly na patentech, projektech nebo firmách, které pomůže vytvořit.