Marihuana jako výnosný byznys. Jen v USA trh generuje desítky miliard dolarů

Dobří lidé marihuanu nekouří. To jsou nedávná slova amerického senátora Jeffa Sessionse, který je v Americe jedním z nejhlasitějších kritiků konopí a bojovníků proti jeho legalizaci. Přitom je to jeden z velmi rychle rostoucích byznysů nejen v USA.

S regulací marihuany se v USA začalo ve třicátých letech minulého století pod nátlakem nově vniklého Federálního úřadu pro narkotika. Tehdy byla dávána do souvislosti s mexickými přistěhovalci a obecně se zvyšující kriminalitou, a proto byla postavena mimo zákon.

Posledních několik desítek let je trend právě opačný. V Kalifornii bylo konopí pro lékařské účely legalizováno již v roce 1996 a loni v listopadu voliči souhlasili i s legalizací pro rekreační užití.

Právě tento způsob užívání je největším trnem v oku kritiků, jako je Sessions, kteří tvrdí, že jde o velmi nebezpečnou drogu. Konopný byznys nicméně roste. Prodej rekreační marihuany je nyní v USA legální celkem v osmi státech.Více na: http://www.euro.cz/politika/americti-priznivci-konopi-se-obavaji-jak-se-trumpuv-muz-postavi-k-legalizaci-1316388#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Jako první ji k tomuto účelu zlegalizoval po velkém mediálním zájmu stát Washington v roce 2012, o rok později vypsal referendum stát Colorado a přidávaly se další a další. Jako poslední se v listopadu minulého roku připojily státy Kalifornie, Massachusetts, Nevada a Maine.

Marihuana jako lék

Lékařská marihuana je v USA legální již ve více než polovině států. Je však třeba brát na zřetel několik možných úrovní legislativy.

Lékařské konopí je využíváno především pro své účinné látky. Nejdůležitější je velmi dobře známá látka tetrahydrocannabinol (THC), druhou látkou je cannabidiol (CBD). Ta nemá na rozdíl od THC psychoaktivní účinky, ale během posledních let se také u ní objevil velmi zajímavý léčebný potenciál.

Pokud tedy některý z amerických států legalizoval lékařskou marihuanu, mohou ji lékaři používat při léčbě závažných nemocí, jakou jsou například rakovina, AIDS, roztroušená skleróza či epilepsie. V některých státech je však zakázáno používat produkty z konopí obsahující psychotropní látky, tedy THC.

Další úrovní je zmíněné povolení marihuany pro rekreační účely. Každý stát si pravidla povoleného množství nastavuje sám. Pro srovnání – ve státě Kalifornie může mít u sebe každý zletilý občan jednu unci marihuany (28,35 gramu), ale ve státě Maine již dvaapůlkrát tolik (70,87 gramu). V obou státech může doma každý zletilý občan pěstovat maximálně šest rostlin.

Mimochodem nedávno oznámila plán na legalizaci pěstování marihuany i kanadská vláda. Podle chystaných pravidel platných od července 2018 by každá domácnost měla smět pěstovat maximálně čtyři rostliny. Další pravidla si pak budou moci stanovit vlády jednotlivých provincií.

Průlom již příští rok

Objem amerického trhu se každým rokem zvětšuje přibližně o čtvrtinu a minulý rok překonal sedm miliard dolarů – jde o marihuanu pro zdravotní a rekreační účely.

Podle odhadů firmy Privateer, která investuje do průmyslu s konopím, přesahuje objem trhu v USA již nyní 50 miliard dolarů, nicméně více než tři čtvrtiny jsou součástí šedé ekonomiky.

Velký průlom je očekáván v oblasti „zeleného byznysu“ v roce 2018. Mají se začít vydávat pěstitelské licence v Kalifornii a odhaduje se, že by trh s legální marihuanou měl vzrůst ještě rychleji. Nejoptimističtější odhady hovoří, že by objem prodejů mohl do roku 2026 překonat 50 miliard dolarů.

Z tohoto růstu mohou těžit také drobní investoři. Například australský hedgeový fond Tribeca Global Natural Resources vykázal především díky legalizaci konopí v USA výnos 145 procent. Celkově tak fond dosáhl zisku 200 milionů dolarů a investice do společností zabývajících se tímto odvětvím se na tom podílela z 22 procent.

Celková tržní kapitalizace společností spadajících do North American Marijuana Index dosahuje 8,81 miliardy dolarů. Do tohoto indexu se řadí 27 společností, jež jsou kótované na burzách cenných papírů v USA a Kanadě.

Celkový počet veřejně obchodovaných společností v Severní Americe, které nejen produkují marihuanu, ale podílejí se na tomto odvětví i jiným způsobem, je 225.

GRAF: Vývoj objemu prodejů marihuany
Jde o marihuanu prodávanou pro lékařské a rekreační účely, od roku 2014 s odhadem až do roku 2020, v mld. USD.

Zdroj: ArcView Market research

Cena legální marihuany

Přestože se jedná o velmi dynamicky se rozvíjející trh, nabídka roste o to rychleji a silně převyšuje poptávku. Důsledkem je tlak na cenu, která klesá. Jen za minulý rok poklesla cena legální marihuany o 60 procent.

Zatímco ještě na podzim roku 2016 stála podle serveru Business Insider s odkazem na platformu Tradiv libra konopí (cca 0,45 kg) kolem 2 500 dolarů, loni již to bylo o tisíc dolarů méně. V přepočtu tedy cena spadla z 5,5 dolaru za gram na něco přes tři dolary.

Nedávná legalizace marihuany však podle dalších zdrojů tuto cenu zvedla. Jak uvádí server CBC, cenu sušeného konopí je obtížné určit, neboť obsah látek v marihuaně se různí. Navíc cena byla doposud hlavně otázkou pro šedou ekonomiku a obtížně se mapuje.

Brad Martin ze společnosti CannStandard z Calgary, který se cenotvorbou konopí zabývá, tvrdí, že gram léčebného konopí stojí kolem devíti amerických dolarů. Cena se ale může lišit stát od státu. Jak uvádí další analytická společnost BDS Analytics z Colorada, letos v lednu stála cena gramu konopí 6,46 dolaru, zatímco v Oregonu byla cena o více než dva dolary vyšší.

GRAF: Odhad vývoje ceny marihuany
Jde o odhad průměrné ceny za jeden gram, od roku 2017 do roku 2026, v USD za gram. Cena na legálním trhu znamená pro lékařské a rekreační účely.

Zdroj: Canaccord Genuity, CBC News

I z výše uvedeného grafu je patrné, že cena bude z dlouhodobějšího hlediska klesat. Příčinou bude nástup velkých hráčů do tohoto odvětví. Příchod farmaceutických firem postupně z trhu vytlačuje malé producenty, kteří nedokážou žít z minimálních marží ani držet krok s investicemi do technologického rozvoje zajišťujícího snižování nákladů.

A i když je trendem podporovat malé lokální řemeslníky, farmáře a podnikatele, kteří třeba u potravin nabízejí většinou kvalitnější, ale také dražší produkty, v případě konopí může dojít k jejich vytěsnění korporacemi.

S klesající cenou sice bude legální marihuana dostupnější, a tím pádem se sníží podíl nelegálních obchodů, ale může to ovlivnit kvalitu produktu. Stát z pozice dohledu by měl na kvalitu legální marihuany dohlížet.

Příchod velkých společností na tento trh by měl mít tedy za následek také zvýšení kvality produktu. Otázkou pak zůstává, jestli zároveň velcí producenti nezlikvidují veškerou konkurenci a po vzoru kartelů skokově nezvýší cenu.

Trump je proti

Zkomplikovat rostoucí byznys by však mohl nový americký prezident Donald Trump. Jeho postoj je poměrně negativní, navíc je obklopen lidmi, kteří veřejně kritizují jakýkoliv další proces legalizace. Ve scénáři jejich boje proti legalizaci je na prvním místě federální nařízení, jež by dosud legální trh s marihuanou (minimálně pro léčebné účely) mohlo zničit.

Například nynější viceprezident Mike Pence se ještě jako guvernér zasadil o jedny z nejpřísnějších zákonných úprav, co se marihuany v jeho státu týče, a ta je zde dosud zcela zakázána.

Přestože legislativní proces upravující marihuanu mají v kompetenci jednotlivé státy, platí federální zákon znemožňující převádění a ukládání finančních prostředků pocházejících z distribuce marihuany v bankách. Což má i opačnou stinnou stránku, že banky se bojí na rozvíjející se druh podnikání poskytovat úvěry.

O změně zákona, jež by mohla „uvolnit bankovní stavidla“, by musel rozhodnout Kongres, ale výsledek by stejně byl nejasný, neboť převahu v něm mají republikáni. Na druhou stranu nedávné neúspěšné zrušení tzv. Obamacare ukazuje, že ani převaha zákonodárců nemusí pro Trumpa znamenat jistotu realizace jeho plánů.

Navíc by mohla zapůsobit i čísla. Byznys s marihuanou totiž negeneruje jen příjmy pro firmy přímo v odvětví, ale i v návazných odvětvích. Každoroční studie Marijuana Business Daily uvádí, že na každý utracený dolar vygeneruje pro danou lokální ekonomiku další tři dolary v celé ekonomice.

Tento efekt souvisí jak se vznikem nových pracovních míst, tak i s rozvojem byznysu a dodavatelských řetězů a třeba i konopného turismu, který s nimi souvisí.

GRAF: Odhadovaný ekonomický dopad konopného průmyslu v USA
Fialové sloupce jsou objemy (a odhady) prodejů marihuany, modré sloupce naznačují navazující ekonomický dopad, údaje jsou v miliardách dolarů.

Zdroj: Theatlas.com, Marijuana Business Daily

„Jsme svědky zrodu byznysu, který může mít širokou ekonomickou působnost. Každý dolar, který utratí ať už pacient, či konzument marihuany, vygeneruje další tři v celé návazné ekonomice,“ tvrdí Chris Walsh, jeden ze spoluautorů ročenky Marijuana Business Daily.

Česká cesta legalizace

V České republice je, podobně jako v řadě evropských zemí, legalizováno konopí pro lékařské účely. Léčivé přípravky jsou běžně k dostání v lékárnách a jsou určeny pro zmírnění zdravotních obtíží u závažných onemocnění.

V rámci legislativy jsou pak stanoveny přísné podmínky pro pěstování lékařského konopí. To mohou pěstovat i soukromé subjekty. Na rozdíl třeba od sousedního Německa, kde od ledna platí legalizace užívání marihuany pro lékařské účely, ale pěstovat konopí bude moci pouze státní agentura.

V případě držení a pěstování marihuany pro rekreační účely byla česká legislativa poměrně dlouho nejednoznačná. Od začátku roku 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník, který upravoval bližší vymezení druhů a množství omamných a psychotropních látek. Termíny jako „větší než malé množství“ působily poměrně zmateně.

V březnu 2014 tak Nejvyšší soud ČR přijal stanovisko, které určuje horní hranici malého množství v případě konopných drog. Za malé množství se tak považuje maximálně deset gramů sušené marihuany a pět gramů hašiše. Vyšší množství by už mělo být bráno jako trestný čin, nižší množství může být vyhodnoceno jako přestupek.

Nejedná se však o oficiální, závazná čísla, ale pouze o určité doporučení pro policejní a justiční orgány. Dost nejednoznačné je to i v případě pěstování konopí pro vlastní potřebu. Záleží nejen na počtu rostlin, ale také na obsahu THC, celkové váze jedné rostliny či třeba na tom, zda se jedná o pěstování za využití speciálních postupů doma či venku.

Podobný přístup jako v USA v našich končinách zřejmě očekávat nelze. Ve státech, které legalizovaly marihuanu pro rekreační účely, žádný rozklad společnosti nenastal a pozitivní efekty ve výběru daní a zaměstnanosti jsou evidentní. Pokud někdo marihuanu užívat chce, stejně si ji sežene na černém trhu a užívat ji bude nehledě na to, jestli je to legální, či nikoliv.