Uplynulý prodloužený víkend potvrdil strategii, s níž se hodlají státy EU-27 rozejít s Velkou Británií v rámci tzv. brexitu.
Poměrně rychle se shodly na tom, že nejprve je třeba dohodnout se na rozchodu s Británií a teprve poté se začít bavit o uspořádání budoucích vztahů.
Dvě navazující akce
Co dojednal víkendový mimořádný summit EU |
Sedmadvacet zemí Evropské unie v sobotu do Londýna vzkázalo, že v jednáních o vystoupení Británie z EU budou postupovat jednotně. Dohodnout se chtějí nejdříve na podobě rozvázání nynějších vztahů. Rozhovory o budoucnosti – včetně nové podoby vzájemného obchodu – jsou tak ještě celé měsíce vzdáleny. Pouhé čtyři minuty stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání.
Na jejich základě nyní Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem. Prioritou je ochrana práv unijních občanů v Británii a těch britských v unii. EU stojí o „účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní“ záruky práv evropských občanů, mezi nimiž nesmí chybět právo získat trvalý pobyt po dosažení pěti let nepřetržitého legálního pobytu v Británii.
Unie také trvá na tom, aby Británie dodržela všechny finanční závazky, které na sebe jako členská země vzala ve stávajícím víceletém finančním období. Odhady hovoří o tom, že tyto závazky dosahují zhruba 60 miliard eur.
Další důležitou věcí pro EU je situace na budoucích hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem.
Zdroj: Evropská komise, Reuters |
Primárně jde tedy o to, přimět odchozí zemi dostát všem jejím závazkům a teprve následně nalajnovat hřiště pro svobodný obchod.
Zda se to takto podaří, není vzhledem k ráznému, až nekompromisnímu postoji Británie, preferující souběžná jednání, vůbec jasné.
Na druhou stranu pokud by Británie měla všem stávajícím závazkům vůči rozpočtu Evropské unie i legislativě dostát, pak by samotný brexit mohl vypadat spíše jako virtuální než skutečný odchod.
Tvrdá plichta
Tvrdý brexit, k němuž vše prozatím směřuje, však nejspíše nebude mít – vzhledem k současné obchodní provázanosti starého kontinentu a Británie – vítěze, i když za delší konec provazu bude tahat Unie.
Tedy za předpokladu, že její jednotný postoj nezačne časem erodovat.
A při odhadování budoucího nastavení vztahů je možná dobré vzít v úvahu nejenom švýcarský nebo norský model, ale i model třetích zemí, zvlášť když nedohoda se jeví také jako reálná varianta.
Brexit čísla zatím neovlivňuje
Na číslech z britské ekonomiky se zatím start procesu brexitu výrazně neprojevuje, ale to rozhodně neznamená, že se tak v poměrně brzké době nestane.
Slabá libra se sice stává konkurenční výhodou na zahraničním i domácím trhu, avšak přijít v krajním případě o přístup na volný trh nemůže být zcela bezbolestné.
Ještě lepších výsledků se tentokrát dočkáme za Německo a eurozónu, jak už ostatně naznačila předběžná data, zveřejněná v polovině dubna.
Příznivě dopadl i český PMI, který by měl potvrdit další růst zakázek v průmyslu a zaměstnanosti. A tyto výsledky může trh ocenit o to více, že na rozdíl od americké ekonomiky se tzv. soft ukazatele na starém kontinentu až tak nerozcházejí s následnými reálnými daty, jež přijdou na řadu už v nejbližších týdnech.