Ďábelská volební účast udělala radost Zemanovi a velkému byznysu

Volební účast na prezidentských volbách, konaných v pátek a sobotu, byla 66,6 procenta. Pro přibližně 48,62 procenta těch, kteří přišli volit, tato hodnota může být opravdu ďábelská.

Jejich kandidát profesor Jiří Drahoš prohrál se stávajícím prezidentem Milošem Zemanem.

TABULKA: Základní fakta o 2. kole přímé prezidentské volby

Pojďme se podívat na podrobnější čísla. Zemanovi se dařilo především v menších okrscích a městech obecně.

Při zveřejnění prvních výsledků se Zemanova převaha pohybovala okolo 58 procent. Jak se však sčítaly větší volební okrsky, náskok Zemana se poměrně rychle snižoval.

Výsledný náskok se zastavil na 151 tisících hlasů. To představuje nějakých 2,72 procenta všech odevzdaných hlasů a 1,81 procenta osob s volebním právem v naší republice. Jedná se tak o velmi malý rozdíl.

Velká města Drahoše nespasila

Ještě zajímavější je pohled na to, jak se hlasovalo ve velkých městech ČR.

Zeman ve většině z největších měst prohrál. Dalo by se tak říct, že v tomto směru připomíná svého oblíbence Donalda Trumpa, který rovněž dopadl katastrofálně v New Yorku, Washingtonu a dalších velkých městech.

GRAF: Volební výsledek Miloše Zemana v největších městech ČR

Zdroj: ČSÚ

V Praze Zeman získal přízeň pouhých 31 % voličů. Přesto mu to stačilo na celkové vítězství.

Díky tomu, že dokázal během svého angažmá na Pražském hradě objezdit celou republiku, posbíral dostatek hlasů právě v menších obcích a opomíjených regionech.

Nutno podotknout, že tak činil za státní peníze a že hospodaření Hradu za jeho vlády bylo dosti problematické.

GRAF: Volební výsledek Miloše Zemana proti celorepublikovému výsledku voleb

Zdroj: ČSÚ

Nadprůměrného výsledku dosáhl Zeman v Ostravě, Olomouci a Ústí nad Labem. V dalších sedmi z deseti největších měst dosáhl podprůměrného výsledku.

Za Drahošem stály osobnosti

Když se podíváme na to, kdo koho podpořil před volbou, všimneme si, že Jiřího Drahoše podporovala celá řada veřejně známých osobností ze světa kultury a sportu.

Můžeme zmínit například Zdeňka Svěráka, Jiřího Lábuse, Aňu Geislerovou, Ivana Trojana, Romana Vaňka, Petra Jandu, Taťánu Kuchařovou nebo Vladimíra Šmicera.

Kromě toho se za něj postavili neúspěšní kandidáti z prvního kola Michal Horáček, Pavel Fischer, Marek Hilšer i Mirek Topolánek. Svou podporu Drahošovi deklarovaly politické strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a rovněž většina zástupců Pirátů.

Drahoš mohl počítat i s podporou celé řady podnikatelů. Asi nejviditelnějšími podporovateli byli Dalibor Dědek, Václav Dejčmar či Miroslav Motejlek.

Za Zemanem byli mocní

Zemanovy celebrity nejsou tak početná skupina. Dokonce se stalo, že Karel Gott, kterého prezident označil za svého podporovatele, tuto informaci popřel. Pobavila nás Olivie Žižková, jež vykopala ze záhrobí žánr popová politická píseň.

Za Zemanem ovšem stály jiné a daleko významnější zájmy. Jedním z největších podporovatelů Zemana je zbrojař Jaroslav Strnad a jeho skupina Czechoslovak Group.

Otevřenou podporu Zemanovi vyjádřil druhý nejbohatší Čech a obviněný premiér v demisi Andrej Babiš. Velmi dobré vztahy má Zeman s čínskou investiční skupinou CEFC, která je v partnerském vztahu se skupinou J&T.

Jak známo, Zeman se těší i z dobrých vztahů s největší podnikatelskou skupinou PPF. Z politické podpory mohl kromě zmíněného Babiše a většiny ANO počítat s podporou KSČM a SPD Tomia Okamury.

Z ostatních významných politiků Zemana podpořili bývalý prezident Václav Klaus i jeho syn Václav Klaus mladší. A pak tu ještě máme onen slavný Spolek přátel Miloše Zemana. Ale to je na déle. Museli bychom tu vést složité úvahy, jak je možné, že si firma, která je v podstatě v krachu, může dovolit dávat významné sponzorské dary.

Souboj médií

Z hlediska podpory médií lze konstatovat, že každý z kandidátů měl na své straně jiná média.

V případě Zemana bychom určitě mohli říct, že mu pomohla podpora ze strany Jaromíra Soukupa a jeho televize Barandov. Velmi vstřícné vůči Zemanovi byly rovněž obě hlavní komerční televize NOVA i Prima, ve kterých dostal velký prostor a kde vůči němu moderátoři byli velmi mírní. TV Prima mu dokonce ušila prezidentskou debatu na míru.

Z ostatních médií mu byly asi nejvíce nakloněny Parlamentní listy, které publikovaly desítky článků na podporu Zemana. Velká bulvární média poměrně elegantně přecházela excesy Miloše Zemana v průběhu celého jeho volebního období.

Trh s bulvárem v ČR ovládá především skupina CNC vlastněná Danielem Křetínským, majoritním vlastníkem EPH, a Patrikem Tkáčem ze skupiny J&T.

Drahošovi byla nakloněná zejména média, která kritizují i Andreje Babiše. Jedná se tak o média ze skupin Economia, Seznam, Echo 24, Forum24, Neovlivní nebo magazín Reportér.

Česká televize dle našeho soudu nestranila nikomu z kandidátů, o čemž svědčí i velmi kvalitně připravená závěrečná debata, kterou moderovala Světlana Witowská.

Co soudit o výsledku?

Dalo se očekávat, že výsledek bude těsný. O tom jsem již psal. Psal jsem ovšem, že těsně zvítězí Drahoš.

VÍCE ZDE: Nevíte, koho volit za prezidenta? Napovíme podle výsledků voleb do sněmovny

Troufám si tvrdit, že po prvním kole volby nebyl ani jeden kandidát favoritem. Vyhrál Zeman, ale kdyby v některém z krajů přišlo o pár lidí více či méně, mohl stejně tak vyhrát Drahoš. Ale nevyhrál.

Zemanovo vítězství je vítězství politického pragmatismu. Dalo by se říct „klauso-zemanismu“ nad „havlismem“, pokud přejmeme slovník našeho bývalého prezidenta. Tento režim se vyznačuje tím, že se pozitivně vymezuje vůči výsledkům voleb a negativně vůči různým nevoleným občanským iniciativám.

Na druhou stranu tento přístup lze označit za přístup zákona džungle. Zeman měl bezesporu obrovskou výhodu proti kterémukoliv ze svých kandidátů. Mohl si dovolit za státní peníze objíždět celou republiku dávno před začátkem volební kampaně.

Měl obrovskou výhodu v tom, že ho zná prakticky každý občan v ČR. Měl neskutečnou pozornost ze strany médií. A díky tomu „nemusel dělat kampaň“, ačkoliv jsme všichni viděli, že ji dělal.

Drahoš nestartoval na stejné startovní čáře. Jistě doběhl se ctí, jenže prohrál. A hlavně věděl, do čeho jde. Na závěr nám ale hezky zazpíval. A slíbil, že bude v politice dál aktivní. S 2,7 milionu lidí v zádech se jistě v nějakých volbách prosadí.

Dopad na další politický vývoj

Zeman jako znovuzvolený prezident, který navíc nemusí brát ohledy na veřejné mínění, s největší pravděpodobností bude dál provokovat své odpůrce. Je však možné, že si začne hrát i se svými neoficiálními koaličními partnery.

A je to právě Miloš Zeman, který s chutí opakuje, že stupňování slova nepřítel je nepřítel, úhlavní nepřítel a koaliční partner.

Na Zemana spoléhají výše zmíněné podnikatelské skupiny, že bude držet kurz zahraniční politiky. A právě zde se může nejvíce střetnout se svým „koaličním partnerem“ Andrejem Babišem.

Tomu, jak známo, neleží na srdci blaho výše zmíněných podnikatelských skupin podporujících Zemana. Naopak si potřebuje držet především dobré vztahy v EU.

Máme se obávat o demokracii?

Odpověď na otázku zní – určitě ne. Zeman prostě vyhrál. To už se tak občas stává, že kandidát, kterého jsme nevolili, vyhraje.

Mně se to vlastně stává celkem pravidelně, takže už jsem zvyklý. Proto mě to tentokrát nerozhodilo. Není třeba se hroutit.

Podstata demokracie je soupeření politických stran a politiků. A toho si nyní užijeme do sytosti. Nikdo ze zúčastněných není natolik silný, aby mohl ovládnout politickou scénu, aniž by na něj ostatní neměli páku.

V Praze sice panuje smutek, ale co mají říkat občané Washingtonu D. C., kde získal Trump jednotky procent? Přežijeme to.