Čekání na Trumpova ekonomická kouzla se prodlužuje

Nastal čas, aby nový americký prezident vyložil karty na stůl. Tento týden Donald Trump poprvé promluvil v Kongresu.

Všeobecně se čekalo, že konečně odtajní své fantastické daňové a výdajové plány. Asi málokdo předpokládal, že se dočkáme úplných detailů, nicméně základní kameny konstrukcí, které budou silně spoluovlivňovat budoucí rozpočty USA, už čekají na položení.

Trumpovo vystoupení bylo v tomto směru zklamáním. Tou trochou z mála odtajněných plánů byly bez bližších detailů záměry investic do infrastruktury, vylepšování komunikace s domácími podniky, aby vytvářely pracovní místa, navýšení výdajů na obranu a snížení daní. Kdo čekal více podrobností, odešel s nepořízenou.

Celé znění projevu Donalda Trumpa v Kongresu si můžete přečíst ZDE

Varování pro Evropu?

Na co by si trhy, podniky a investoři z Evropy měli dát pozor?

V první řadě jde o kontroverzní dovozní daň. Osud daně, která by měla zafungovat jako pobídka exportérům na jedné straně a dodatečné zdanění dovozců na straně druhé, není jasný.

A zůstává nejasný i nadále, protože o ní Trump nemluvil. Možná i proto, že pro tento typ daně nemá podporu v Senátu.

Dodejme, že zavedení daně by teoreticky mělo podpořit dolar (skrze vylepšení obchodní bilance) a dočasně zvýšit inflaci (zřejmě jen o několik desetin).

Čekání na pokles podnikových daní

Druhým důležitým momentem, který zajímal primárně akciové trhy, mělo být eventuální prozrazení detailů ohledně snižování korporátní daně.

USA mají ze zemí OECD nejvyšší sazbu korporátní daně (35 procent), a tak její výrazná redukce (na 20 procent) může atraktivitou země zahýbat a přilákat do země nový kapitál.

TABULKA: Srovnání korporátních daní ve vybraných zemích
Výše daňové sazby je v procentech.

Zdroj: OECD

K tomu však Trump řekl jen tolik, že díky snížení daní bude mnohem jednodušší v USA podnikat a mnohem těžší odtamtud odejít. „Bude to velký, opravdu velký pokles,“ prohlásil Trump.

Bohužel nezazněla ani zmínka ohledně zdanění nerepatriovaných zisků amerických nadnárodních korporací. Jde totiž o dost velké sumy. Pokud by nový prezident ukázal cestu, jak tyto peníze dostat do USA, mohla by to být zajímavá zpráva pro dolar.

Investice do infrastruktury

Důležitou zprávou Trumpova vystoupení mělo být, jak si představuje investice do infrastruktury. Zda nepůjde jen o to, jak by tyto dodatečné výdaje nafoukly rozpočtový deficit (což může zajímat dluhopisy), ale jestli s ohledem na silný multiplikační efekt těchto výdajů půjde i o důležitou informaci pro Fed.

V tomto směru ale prezident jen řekl, že Kongres hodlá požádat o schválení ambiciózního plánu na zlepšení americké infrastruktury. Náklady ve výši jednoho bilionu dolarů podle něj budou směřovat do veřejného i soukromého sektoru.

Americká ekonomika operuje ve stavu blízkém plné zaměstnanosti a její další zahřátí (skrze „rozpočtový hořák“) musí centrální banku zajímat.

Konfrontace s trhem

Od voleb na počátku listopadu urazily především americké trhy velký kus cesty, přičemž velkou část tohoto posunu obstarala očekávání vkládaná do Trumpova fiskálního plánu.

Než započne jeho realizace, uběhne minimálně několik dalších měsíců, ne-li kvartálů. Přesto Trumpovo první vystoupení v Kongresu ukázalo konfrontaci tržních očekávání s opravdu zřetelně artikulovaným hospodářským plánem nové americké administrativy.