Čekají EPH na Slovensku problémy? Rozhodovat budou politici

Energetický a průmyslový holding (EPH) vznikl v roce 2009. U jeho zrodu stáli tři významní čeští a slovenští podnikatelé: Daniel Křetínský, Patrik Tkáč z J&T a nejbohatší Čech Petr Kellner se svou skupinou PPF.

V té době měl Křetínský pětinový podíl a Tkáč s Kellnerem shodně po 40 procentech. Holding postupně rostl, přibývaly nové společnosti a z EPH se stal jeden z nejvýznamnějších hráčů na poli energetiky ve střední Evropě.

V roce 2014 Kellner s PPF holding opustil a Křetínský s Tkáčem oznámili, že hodlají vyplatit zbylé investory a celý EPH ovládnout.

Jenže loni v říjnu přišla překvapivá zpráva. Společně s J&T se rozhodl odejít také Křetínského dlouholetý společník Tkáč. Tím se de facto z Křetínského stal jediný vlastník. Sám si ponechá 94 procent akcií a zbylých šest procent rozdělí nejvyšším manažerům společnosti. Tím se Daniel Křetínský dostal do poměrně unikátní situace.

Ve zbytku Evropy jsou totiž podobně velcí hráči buď obchodovaní na burze, nebo jako u českého ČEZ je z větší části vlastní stát. Na vyplacení lidí z J&T použije Křetínský peníze z prodeje 30procentního podílu ve firmě EP Infrastructure (EPIF) konsorciu investorů vedených australskou společností Macquarie.

TABULKA: Finanční ukazatele EPH
Údaje jsou v miliardách korun.

Zbylých 46 až 73 miliard korun pro Patrika Tkáče pak bude rozděleno do dlouhodobých splátek a finální hodnota se určí podle aktuálního stavu skupiny.

Slovenské energetické začátky

Jedním z kroků, které vedly k úspěchu a růstu EPH, byly Křetínského akvizice na Slovensku. Postupně se mu do portfolia EPH podařilo získat podíly v důležitých energetických společnostech na Slovensku: SPP Infrastructure, Stredoslovenská energetika a Slovenské elektrárne.

SPP Infrastructure vlastní společnosti spravující plynovou infrastrukturu na Slovensku a řadí se k významným evropským hráčům z plynárenského segmentu. EPH v ní vlastní 49 procent, zbývajících 51 procent vlastní prostřednictvím společnosti Slovenský plynárenský priemysel, a. s., stát, respektive Ministerstvo hospodárstva Slovenské republiky.

Druhá z výše jmenovaných slovenských akvizic EPH je Stredoslovenská energetika (SSE), což je dodavatelská energetická společnost poskytující komplexní služby související s dodávkou a používáním elektrické energie a plynu.

Vznikla v roce 2002 a jejím zakladatelem byl Fond národného majetku Slovenské republiky. Ještě téhož roku prodala slovenská vláda 49 procent francouzské společnosti Electricité de France International (EDFI), která tento podíl následně v roce 2013 prodala EPH. Křetínský tak kromě zmíněného podílu získal v SSE především také manažerskou kontrolu.

Klíčové Slovenské elektrarne

Nejvýznamnější slovenskou akvizicí je ale pro EPH nákup dvoutřetinového podílu v největším slovenském výrobci elektrické energie Slovenské elektrárne od italské společnosti Enel.

Ve Slovenských elektrárnách vlastní 34procentní podíl Slovenská republika, zbývajících 66 procent bylo převedeno na společnost Slovak Power Holding. V té vlastní EPH 50 procent, zbývající polovinu zatím stále vlastní Enel. Jde teprve o první fázi koupě od Italů, kterou ale podmínila slovenská vláda.

Převedení zbývajícího podílu je podmíněno dokončením jaderné elektrárny Mochovce. Jde totiž o velmi problematickou stavbu. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987. Kvůli problémům však byly práce pozastaveny a znovu obnoveny až Enelem v roce 2008.

Cena výstavby se navíc navýšila z původních 2,8 na 4,6 miliardy eur a hrozí, že přesáhne i hranici pěti miliard eur. Vše tak prodlužuje jejich spuštění, které mělo proběhnout u třetího bloku v roce 2013 a u čtvrtého v roce 2014. Následně bylo odloženo na rok 2016, respektive 2017. V současnosti je třetí blok dokončen „jen“ na 94 procent a čtvrtý na 80 procent.

S vládou v zádech, nebo proti sobě?

Nejvíce pozornosti na sebe slovenský energetický sektor strhnul na začátku letošního roku, kdy došlo k relativně drobné změně při stanovení regulované složky ceny elektřiny a plynu.

Nová vyhláška Úradu pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) s platností od 1. ledna 2017 totiž dala větší váhu pevné složce poplatků za distribuci, kterou lidé uhradí bez ohledu na celkovou spotřebu. To však vedlo k výraznému zvýšení faktur za elektřinu o stovky až tisíce procent.

V médiích se začaly objevovat příběhy lidí, kteří například v roce 2016 zaplatili 17 eur za elektřinu a letos by museli zaplatit 174 eur. Přestože úřady zareagovaly poměrně rychle a novinku zrušily, výsledkem byla panika, a dokonce koaliční krize slovenské vlády i pokus o sesazení premiéra Roberta Fica.

Slovenská opozice se ve sněmovně pokusila prosadit návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi při nočním hlasování z 16. na 17. února, které proběhlo po zhruba 11 hodin trvající rozpravě. Toto hlasování však Fico ustál a začal celou situaci obracet ve svůj prospěch.

Ještě v době vzniku celé kauzy během ledna začal vyzývat slovenské občany, aby faktury od EPH zahodili a nevšímali si jich. Nejvíce totiž lidé zdražení pocítili ve středním Slovensku, kde EPH podniká právě prostřednictvím Stredoslovenské energetiky.

Kritici Křetínskému také vyčítají, že první pololetí loňského roku tvořily tržby ze Slovenska 40 procent celkového obratu, ale zároveň 80 procent zisku.

Ficův koaliční partner Andrej Danko dokonce prohlásil, že vyvine tlak na EPH, aby ze Slovenska odešel. Podíly od Křetínského by musel stát odkoupit, což ale EPH odmítá. „O prodeji našich distribučních aktiv na Slovensku ani nikde jinde neuvažujeme a žádná jednání v tomto směru nevedeme,“ uvedl v médiích mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Státní holding opět na obzoru?

Kauza nicméně znovu přiživuje spekulace o plánech na zřízení Státního energetického holdingu. S touto myšlenkou přišla už před deseti lety slovenská vláda s cílem posílit státní vliv na národní energetiku.

Během minulého desetiletí se několikrát spekulovalo o jeho možném zřízení, to se však nikdy nerealizovalo. Teoreticky by mělo jít o spojení všech energetických společností s majoritním rozhodujícím vlivem slovenské vlády.

Přesná podoba ale stále není známa. Realizace takového holdingu by však mohla způsobit Křetínskému a jeho EPH významné omezení vlivu na jeho slovenské investice. Na druhou stranu sám šéf holdingu pro deník SME připustil, že by státní podnik mohl dávat smysl.

„Slovensko drží v jednotlivých energetických podnicích významnou majetkovou hodnotu. Jde o vytvoření struktury, která by mohla profesionálně spravovat majetkové účasti státu,“ citoval deník Křetínského.

Společně s politickým tlakem, který v obraně vyvíjí slovenská vládní koalice na EPH, by mohly Křetínskému vzniknout komplikace znamenající pokles vlivu na jeho slovenské investice. Boj s veřejným míněním a „postup“ proti proudu mu však není až tak cizí.

Pevný postoj ukázal Křetínský například při převzetí německých hnědouhelných aktiv od švédského státního podniku Vattenfall, proti němuž probíhaly v Německu intenzivní protesty.

Každopádně Fico již oznámil, že chce na Slovensku v energetice provést změny. Teprve čas však ukáže, nakolik Křetínského ovlivní tamní byznys.