Čas na Měsíci plyne jinak. Bude se zavádět nové časové pásmo?
Plány většího počtu misí na Měsíc znamenají, že bude potřeba vytvořit nové časové pásmo, které bude stejné pro všechny participující vesmírné agentury. Navrhuje to Evropská kosmická agentura.
Evropská vesmírná agentura se připravuje na trvalé osídlení Měsíce. I proto prosazuje zavedení speciálního časového pásma. (Ilustrační obrázek) Zdroj: ESA
V následujících letech se očekává mnohem rušnější vesmírný provoz na přírodní družici Země. Pilotované lety už plánují Američané i Číňané. Na Měsíci také mají vzniknout nové základny pro jeho trvalé osídlení. I proto Evropská kosmická agentura (ESA) navrhuje, aby bylo zavedeno speciální časové lunární pásmo, aby se mohly plánovat lety na desítky let dopředu.
Je to zásadní pro mezinárodní spolupráci různých vesmírných agentur a soukromých subjektů, aby nedocházelo ke komplikacím. Loni v listopadu začali evropští odborníci diskutovat o tom, jak na Měsíci měřit čas, protože tam plyne trochu jinak než na Zemi.
INFOGRAFIKA: Systém Gateway na oběžné dráze Měsíce má usnadnit dobývání vesmíru
Zdroj: NASA
„Shodli jsme se na důležitosti a naléhavosti definování společného lunárního referenčního času, který je mezinárodně akceptován a na který se mohou odvolávat všechny lunární systémy a uživatelé,“ vysvětlil základní ideu Pietro Giordano z ESA.
Přesný čas pro navigaci i pro lunární misi
Dosud docházelo k plánování lunárních misí podle vlastních národních časových pásem a k synchronizaci s časem na Zemi. Přesné měření času je zásadní pro navádění lodí a jejich navigaci.
S tím, jak se očekává zvyšování počtu lunárních misí a bude také docházet k budování trvalé infrastruktury na Měsíci, je třeba mít synchronizovaný a přesný čas.
Už od listopadu 2024 má na oběžné dráze Měsíce létat víceúčelová základna – Gateway. Bude přístupná pro astronauty z různých zemí a poskytne jim podporu pro přistání přímo na lunárním povrchu.
Její provoz společně s NASA plánuje i ESA. Má se stát také „bránou“ pro další průzkum a dobývání vesmíru včetně cesty na Mars v následujících letech.
ESA uvedla, že se nyní debatuje mezi odborníky o tom, jak nastavit a udržovat lunární čas a kdo za něj bude zodpovědný. Dalším otazníkem je i případná synchronizace se Zemí. Vědci musí vyřešit „značné technické problémy“.
Hodiny na Měsíci fungují jinak kvůli slabšímu gravitačnímu poli. Za den se předběhnou o 56 mikrosekund. Jejich přesná rychlost závisí na jejich konkrétní poloze na Měsíci, která se liší, pokud jste třeba na rovníku nebo v oblasti pólů.
Bernhard Hufenbach, člen týmu Moonlight Management Team z Ředitelství pro lidský a robotický průzkum ESA, podotkl, že dohodnutý časový systém musí být praktický i pro jednotlivé astronauty.
„Na lunárním povrchu to bude výzva, i když se nejčastěji udává, že jeden den na Měsíci trvá 29,5 pozemského dne. Navíc pokud se vytvoří systém speciálního času pro Měsíc, v budoucnu se může okopírovat i pro další planety,“ prohlásil Hufenbach.
VIDEO: Jak bude fungovat Lunanet?
Zdroj: NASA
Pokrokový Lunanet
ESA prosazuje, aby byl vytvořen společný systém pro lunární komunikační a navigační účely, takzvaný Lunanet.
„Lunanet je rámcem vzájemně dohodnutých standardů, protokolů a požadavků na rozhraní, které umožňují budoucím lunárním misím spolupracovat. Koncepčně je to podobné tomu, co jsme na Zemi udělali pro používání systémů GPS a Galileo,“ uvedl Javier Ventura-Traveset, specialista na navigaci v evropské agentuře ESA. Podle něj je nutné společnou architekturu systému domluvit dopředu, než budou jednotlivé složky skutečně implementovány.
Wael-El Daly z ESA doplnil, že zavedení jednotného časového a komunikačního systému je nezbytné pro to, aby jednotlivé mise mohly udržovat kontakt se Zemí a být spolehlivě naváděné na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch.
Stejný problém museli vědci vyřešit i pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která letos oslaví 25. výročí vypuštění první části stanice do vesmíru. ISS nemá vlastní časové pásmo. Funguje podle koordinovaného světového času UTC, který je založen na přesných atomových hodinách, aby všichni partneři projektu – USA, Kanada, EU, Rusko a Japonsko – používali stejný systém.
František Novák se věnuje globálním ekonomickým tématům. Dříve psal pro servery iHNed.cz, Respekt.cz, tabletový týdeník Dotyk BYZNYS a Euro.cz. V internetové žurnalistice se pohybuje od roku 2003. V současnosti působí jako redaktor týdeníku Hrot. Více...
Všimli jsme si, že používáteAdBlock. Reklamy jsou však pro náš server důležitým zdrojem příjmů, díky nimž můžeme tvořit bezplatný a kvalitní obsah pro naše čtenáře.
Prosíme, podpořte nás a při návštěvě Peak.cz pozastavte nástroj AdBlock.