Britské jaderné bolení hlavy. Likvidace odpadu a starých elektráren za 260 miliard liber

Jádro má v Británii za vlády konzervativců zelenou a v páté největší ekonomice světa se staví nové jaderné bloky. Kromě „nekonečné“ výstavby Hinkley Point C kabinet posvětil i vybudování elektrárny Sizewell C. A v dalších letech se mají stavět další jaderné zdroje.

Na druhou stranu ale narůstají finanční náklady pro zpracování již vyhořelého jaderného paliva na britských ostrovech. Analýza Stephena Thomase, jenž vyučuje energetickou politiku na University of Greenwich, dospěla až k astronomické částce 260 miliard liber (7,3 bilionu korun), upozornil deník The Guardian.

Nutno dodat, že ekonom Thomas je dlouholetým kritikem využívání jádra v energetice, protože jej považuje za příliš nákladné řešení.

Bývalé jaderné lokality jsou v katastrofálním stavu

Částka je enormní zejména kvůli tomu, že stávající lokality bývalých jaderných elektráren nejsou dostatečně sanovány a v pomalu chátrajících areálech mohou narůstat problémy s likvidací jaderného odpadu.

Platí to zejména pro lokalitu Sellafield, kde se skladuje většina jaderného odpadu z celého Spojeného království.

Dokonce i podle zprávy britského vládního Úřadu pro vyřazení jaderných zařízení (Nuclear Decommissioning Authority – NDA), se zvyšuje v této lokalitě riziko požáru.

A další instituce – britský jaderný regulátor Office for Nuclear Regulation (ONR) – zařadil Sellafield mezi nejnebezpečnější místa na světě, kde se na jednom místě koncentruje obrovské množství jaderného materiálu.

„Místo zpracovává a skladuje více radioaktivního materiálu na metr čtvereční než kterékoli jiné místo v Evropě,“ uvedl úřad ONR.

Čekání na hlubinné úložiště

Problém je v tom, že řada zařízení v areálu je stará několik dekád. Navíc se stále čeká na jasný plán, kde se vybuduje hlubinné úložiště. Celý proces je teprve v začátečním stadiu, o konečné lokalitě chce rozhodnout britská vláda až za 15 až 20 let.

Podle odborníků na jadernou bezpečnost je v současnosti nezbytné zvýšit náklady na provoz a údržbu v „jaderném městečku“ Sellafield. Už loni v říjnu došlo v rozsáhlém areálu k menšímu požáru vadného osvětlení a úložiště muselo být na několik týdnů uzavřeno.

Autor analýzy o obrovských nákladech na zpracování jaderného odpadu Stephen Thomas na konferenci za účasti mezinárodních expertů prohlásil, že pouze náklady na vyřazení Sellafieldu z provozu přijdou na 110 miliard liber.

Dalšími nebezpečnými místy je jedenáct bývalých jaderných elektráren, které se stavěly v letech 1950 až 1970. K tomu je třeba připočíst i sedm plynem chlazených reaktorů, které se postupně odstavují a měly by být odpojeny od sítě do roku 2030.

Původní harmonogram byl zrušen

Podle Thomase je problém zejména v tom, že původní harmonogram odpojování stárnoucích jaderných bloků byl opuštěn.

Francouzský energetický gigant EdF, který provozuje britské jaderné elektrárny, ve světle současné energetické krize už požádal o prodloužení provozu některých zdrojů.

Jmenovitě se jedná o elektrárny Hartlepool a Heysham 1. Oba zdroje jsou v provozu přes 40 let a podle původních plánů měly být odpojeny ze sítě v roce 2024.

Účet za likvidaci odpadu rychle roste

Ještě v roce 2005 se náklady na odpojení stárnoucích jaderných elektráren a na zpracování a uložení jaderného odpadu odhadovaly na 51 miliard liber. Od té doby podle Thomase jaderný účet rychle narůstá. Loni NDA pracovala z částkou 131 miliard liber, nyní už počítá se 149 miliardami.

Akademik ale tvrdí, že to bude až výše zmíněných 260 miliard liber. Je totiž třeba počítat i s vybudováním trvalého podzemního úložiště pro bezpečné uložení 700 tisíc metrů krychlových radioaktivního odpadu, který se v zemi od roku 1956 nashromáždil.

„I když máme jasno o dědictví radioaktivního odpadu, který již existuje, podzemní úložiště by muselo zpracovávat další odpad z nových zařízení,“ uvedla britská vládní agentura Nuclear Waste Service. I proto není jasné, kolik by mělo hlubinné úložiště celkově stát. Poslední odhady hovoří o částce ve výši 53 miliard liber.

VÍCE K TÉMATU:

Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky

Nové Dukovany chce stavět i největší jaderná elektrárenská firma. Co čekat od EdF?

Bez jádra to nepůjde. Většina států v USA počítá s novými reaktory

Radek Škoda: Česko má elektřiny nadbytek a není důvod pro to, aby byla dražší. Stačí ji nevyvážet

Jaderný průmysl nové zdroje podporuje

Rozvoj britského jaderného sektoru má samozřejmě podporu u britské Asociace jaderného průmyslu.

Její generální ředitel Thomas Greatrex zdůraznil, že je třeba využít v době energetické krize britské jaderné elektrárny na maximum. Také proto obhajuje prodlužování provozu stávajících bloků a výstavbu nových. Podle něj se jedná o nejlepší řešení zajištění bezpečných dodávek elektřiny na ostrovech.

S prodlužováním životnosti jaderných zdrojů nemá problém ani Tom Burke, spoluzakladatel zeleného think-tanku E3G. Varuje ale právě před dodatečnými náklady na zajištění bezpečnosti provozu starších bloků.

Není jádro příliš drahé?

Kritici jádra, často pocházející z britské akademické sféry a neziskového sektoru, naopak upozorňují na příliš vysoké náklady na výstavbu nových jaderných bloků ve srovnání s produkcí elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Další komplikací může být i to, že stávající i nové velké jaderné elektrárny provozuje francouzský státní koncern EdF, který se potýká s finančními problémy.

Francouzská vláda nicméně v červenci oznámila, že společnost plně nacionalizuje zhruba za pět miliard eur. Dosud stát držel ve firmě 84 procent akcií.

V plánované nové elektrárně Sizewell C má mít pětinový podíl právě EdF, druhou pětinu má držet britská vláda. Na zbývajících 60 procent mají najít bankéři z Barclays investory zejména z řad penzijních fondů a specializovaných investičních fondů pro infrastrukturu.