Bourání obchodních dohod: levné politické body pro Donalda Trumpa

Bezmála měsíc již uplynul od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Kromě imigračních dekretů bylo asi nejviditelnějším počinem nového prezidenta USA rušení obchodních dohod. Co tedy vlastně zrušil?

Nový americký prezident Donald Trump vyvolával během prezidentské kampaně kontroverze také kvůli svému negativnímu postoji k obchodním dohodám.

Řeč je o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA) a Transpacifickém partnerství (TPP). Podle Trumpových slov jsou všechny podobné dohody pro Spojené státy velmi nevýhodné. Krátce po svém jmenování sliby dodržel a začal jednat.

Léta čekání a rychlý konec

Transpacifické partnerství bylo podepsáno 4. února 2016, takže se jedná o poměrně novou dohodu. Předcházelo jí však několikaleté vyjednávání v čele s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou.

Členské země TPP

Cílem dohody je částečně odstranit překážky mezinárodního obchodu mezi zeměmi pomocí administrace a celních poplatků.

Druhotným cílem je pak zlepšení obchodních vztahů a zlepšení pracovních standardů, což by mělo mít za následek zvýšení mezd a zlepšení životní úrovně v chudších státech.

Dohoda TPP by měla pokrýt 40 procent světové ekonomiky a zhruba 35 procent světového obchodu.

Těchto cílů by se mělo dosáhnout také pomocí zavedení standardů v oblasti ochrany životního prostředí či například úpravy o ochraně duševního vlastnictví. To má zabránit především čínským podnikům v kopírování technologií.

Právě kvůli ochraně duševního vlastnictví se dohoda dočkala poměrně ostré kritiky ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO), protože by způsobila ohrožení dostupnosti zdravotnické péče a léků.

Co se objemu týče, pokrývá TPP téměř polovinu světové ekonomiky a třetinu světového obchodu. Stejně jako celá Obamova administrativa, i tato dohoda sklidila značnou kritiku v USA.

Sám Donald Trump například o dohodě prohlašoval, že kvůli ní Spojené státy ztratí kontrolu nad svou vlastní ekonomikou. Následoval by podle něj další přesun výroby z USA do Asie.

Dohoda měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, ale k jejímu definitivnímu fungování chybí podpisy. Parlamenty jednotlivých zemí ji ještě neratifikovaly a minimálně v USA je již víceméně jisté, že neprojde.

Starší sourozenec NAFTA

Druhá dohoda, NAFTA naproti tomu funguje už od roku 1994, vyjednala ji administrativa prezidenta Billa Clintona. Na rozdíl od TPP se jedná „pouze“ mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem.

Princip je však stejný jako u TPP, a to odstranit překážky mezinárodního obchodu mezi těmito zeměmi. Podle dat je tato dohoda pro všechny země přínosem.

Vzájemný obchod mezi zeměmi se zvýšil od začátku dohody o více než 250 procent a Spojené státy díky ní dosáhly obchodního přebytku zemědělských produktů.

Zrušení dohody by mohlo mít podle Center for Automotive Research negativní důsledky pro pracovní trh ve Spojených státech a mohlo by zrušit více než 30 tisíc pracovních míst.

Na to se Donald Trump snaží reagovat hrozbami automobilkám, že pokud svou výrobu přesunou jinam, uvalí na ně dodatečné daně ve výši několika desítek procent. Pokud však zůstanou, slibuje snížení korporátní daně z aktuálních 35 procent na zhruba 15 až 20 procent.

Trumpova sázka na bilaterální dohody

V pondělí 23. ledna podle očekávání podepsal exekutivní příkaz k odchodu Spojených států od TPP s tím, že chce s každým partnerem vyjednat bilaterální dohody.  NAFTA pak čekají revize i v důsledku kritiky z různých stran.

Nálada ve Spojených státech je však taková, že se údajně ani moc neočekávalo, že by tuto dohodu horní komora Kongresu schválila.

Je tedy možné, že by na vyjednávání ohledně bilaterálních dohod stejně došlo. Donald Trump tak získal laciné body u svých voličů.

A také jistý „diplomatický pragmatismus. Pro USA by mělo být obecně mnohem výhodnější uzavírat obchodní dohody s jednotlivými zeměmi, neboť „vyjednávací přesila“ ekonomické supervelmoci by podle Trumpa byla při vyjednávání s malými zeměmi jednoznačnou výhodou.

Otazníky nad osudem TTIP

Nový prezident USA má navíc výhrady také k další dohodě mezi USA a Evropou – Transatlantické obchodní a investiční úmluvě (TTIP). Také vyjednávání o TTIP trvá řadu let (odstartovala v létě 2013) a jde o dohodu tentokrát mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Princip je opět stejný – snížení vzájemné administrativy a cel. V tomto případě se měla připojit také synchronizace standardů pro výrobky, které se prodávají na obou stranách Atlantiku. Pro výrobní firmy by to znamenalo nezanedbatelnou úsporu výrobních nákladů, protože by nyní nemusely vyrábět dva rozdílné výrobky pro dva trhy.

Tato dohoda je na rozdíl od výše zmiňovaných teprve v zárodku a vzhledem k rozmanitosti členských zemí EU i pozici USA nelze moc předpokládat, že bude brzy podepsána. Ve hře je toho přece jen hodně.

Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za dvě miliardy eur. V roce 2015 podle dat Evropské komise dosáhl objem vzájemného obchodu 620 miliard eur a vzájemné přímé investice pak dosahují výše téměř tří bilionů eur.

V současné době EU a USA společně vytvářejí téměř polovinu světového HDP (celkem 47 procent – EU přes 25 procent, USA přes 21 procent) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu.

Úmysl dobrý, ale…

Donald Trump sice své kroky zřejmě myslí dobře pro americký lid, ale může to mít za následek určitou ekonomickou separaci od zbytku světa, což by neprospělo ani jedné straně.

Zbytek světa by si bez Spojených států nejspíše poradil. I když by to jeho vývoj vrátilo o několik let zpět.

Je však otázka, jestli by se Spojené státy obešly bez zbytku světa, pokud by Trump naštval ostatní ekonomické elity natolik, že by skutečně k ekonomické separaci došlo.