Bitcoin prochází půlením, čeká jej silný cenový růst?

Bitcoin v poslední době opět plní stránky ekonomických médií. Kromě výrazné kolísavosti se do hledáčku veřejnosti dostává hlavně kvůli důležité fundamentální události nazývané půlení (halving).

Po přibližně čtyřech letech tak opět dochází ke snížení tvorby nových mincí (a tedy odměny těžařů) na polovinu, konkrétně z dřívějších 12,5 na 6,25 bitcoinu za každý transakční blok.

Většina bitcoinů je již vytěžena

Dochází tak již ke třetímu půlení, které nastává vždy po úspěšném schválení 210 tisíc bloků transakcí. Poměrně velmi přesně jsme tak schopni předpovídat, jakým tempem budou nové mince v budoucnosti vznikat.

Aktuálně již bylo vytěženo téměř 18,4 milionu mincí, což je bezmála 88 procent z celkových 21 milionů bitcoinů, které by měly spatřit světlo světa do roku 2140.

Reálně však uživatelé disponují menším počtem mincí, podle odhadů je totiž pětina bitcoinů v důsledku chyb jejich držitelů nenávratně ztracena.

GRAF: Vývoj nabídky bitcoinů a odměny za blok transakcí
Od roku 2009 do roku 2020, v mil. btc (levá osa Y) a odměny za blok transakcí v btc (pravá osa Y)

Pozn.: Na grafu ještě není naznačeno současné půlení, kdy odměna za transakční blok klesne na 6,25 bitcoinu.

Zdroj: CoinDesk Research

Inflace bitcoinu je minimální

Valná většina bitcoinů tak již byla vytěžena, o čemž vypovídá i aktuální míra růstu počtu mincí v oběhu.

Před nynějším halvingem vnitřní inflace činila okolo 3,6 procenta, v příštích letech pak bude dosahovat pouhých 1,8 procenta. To je výrazně méně, než jakým tempem roste objem peněžní zásoby většiny klasických měn.

Aktuálně například objem českých korun v ekonomice (měřený agregátem M2) roste ročním tempem bezmála devět procent. Ve Spojených státech se zvyšuje objem peněz dokonce tempem více než 20 procent ročně. Je to důsledek výrazně expanzivní měnové politiky Fedu a stimulačních opatření tamní vlády.

V tomto ohledu je tak bitcoin výrazně předvídatelnější než klasické fiat měny, jejichž počet jednotek může nabobtnat do prakticky neomezených rozměrů.

Bude se historie opakovat?

Značná část držitelů bitcoinu se k halvingu upíná jako k události, která by měla odstartovat raketový vzestup jeho ceny. Vychází totiž z historického vývoje, kdy po obou předešlých půleních kurz bitcoinu výrazně vzrostl.

První půlení nastalo na konci listopadu 2012, kdy se emise mincí zmenšila z původních 50 na 25 bitcoinů za každý blok transakcí. Kurz tehdy v následujícím roce vystřelil o astronomických osm tisíc procent.

Výrazný růst ceny následoval i po halvingu z léta 2016, kdy bitcoin v nadcházejících 12 měsících posílil o téměř 300 procent.

GRAF: Historický vývoj ceny bitcoinu v kontextu jednotlivých halvingů
Od začátku roku 2011 do současnosti, v USD za bitcoin

Zdroj: CoinDesk Research

Krátkodobý vývoj je velmi nejistý

Kdy se půlí bitcoin?

Pravda je, že se díky půlení na bitcoinových burzách částečně sníží nabídka ze strany těžařů, kteří získané mince zpravidla obratem prodávají za účelem pokrytí nákladů na svoji činnost.

Historický vývoj spočívající ve výrazném cenovém nárůstu se tak sice teoreticky může opakovat, je však nutné si uvědomit, že současné půlení má na trh daleko menší vliv než ty předešlé.

Valná většina mincí je totiž již vytěžena a omezení nabídky nebude mít znatelný dopad. Navíc jde o událost předem známou a trh by ji měl do současných cen již z velké části započítávat.

Zároveň stejně jako nabídka je pro cenotvorbu klíčová i poptávka po bitcoinu. Bez jejího růstu se výrazně vyšších cen nedočkáme. Samotná vzácnost totiž netvoří hodnotu žádného aktiva. Naopak je poměrně pravděpodobné, že růst ceny bitcoinu byl v průběhu posledních týdnů (a dost možná i během celého roku 2019) tažen právě spekulací na blížící se půlení.

GRAF: Vývoj ceny bitcoinu
Od začátku roku 2019 do současnosti, v USD

Zdroj: TradingView.com

Fundamentálních událostí na bitcoinu je totiž jako šafránu a investoři se upínají k čemukoliv alespoň trochu hmatatelnému. Nelze tak vyloučit, že cena krátce po halvingu zamíří níže.

Přeci jenom bitcoin je stále chápán jako luxusní statek a část jeho držitelů se ho může začít v průběhu současné koronavirové krize zbavovat.

Dlouhodobě je prostor pro růst otevřený

Na druhou stranu halving může díky své mediální popularitě přilákat nové retailové investory, kterým bitcoin přináší možnost částečného úniku ze světa klasických fiat měn. Ty v kontextu velmi uvolněných měnových politik centrálních bank v očích části veřejnosti ztrácejí dřívější neotřesitelnou pozici.

Dolar, koruna nebo euro jsou totiž stejně jako bitcoin založeny pouze na důvěře svých uživatelů. A pohled na to, jak centrální banky lusknutím prstu „tisknou nové peníze“, může být pro laickou veřejnost nepříjemným prozřením.

Ačkoliv je tedy bitcoin v současné podobě jako prostředek směny prakticky nepoužitelný, pomalu začíná budovat svoji pozici jako dlouhodobý uchovatel hodnoty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč bitcoin stále ještě dává smysl a stojí za pozornost investorů

Bitcoin přinese podobný přechod jako z feudalismu do demokracie, věští expert

Kryptoměny v politice? Většina Američanů se bojí, že politici finanční dary zneužijí

Bitcoin jako digitální zlato?

Pokud by se bitcoin skutečně stal celosvětově akceptovaným uchovatelem hodnoty, znamenalo by to pro něj výrazný růstový potenciál.

Vždyť současná tržní kapitalizace (hodnota všech vytěžených mincí) aktuálně dosahuje pouhých 160 miliard dolarů. To je ve světě globálních finančních trhů jen kapka v oceánu.

Pro představu: hodnota veškerého zlata na světě činí přibližně devět bilionů dolarů. Pokud by bitcoin dokázal zaujmout nové investory, prostor pro růst ceny by byl stále obrovský.

S tím však přichází i velká míra rizika, nelze totiž vyloučit, že nejpopulárnější kryptoměna postupně upadne v zapomnění. Při sázce na bitcoin je tak nutné počítat i s možností ztráty velké části investovaných prostředků.

Možný rychlý výnos v řádu stovek procent je však bezesporu silným argumentem, proč se odvážit jít s kůží na trh. Vždy však jen s takovou částkou, kterou si investor může dovolit bez mrknutí oka ztratit.