Američané a Korejci soutěží o první polský reaktor

Polsko už řadu let plánuje postavit své první jaderné zdroje na svém území, aby snížilo svou uhlíkovou stopu při výrobě elektřiny. Pro stavbu prvního reaktoru si pravděpodobně vybere americkou společnost Westinghouse Electric.

Další elektrárnu by mohli postavit Korejci – státní firma Korea Hydro Nuclear Power (KHNP)–, která by garantovala paralelní projekt, oznámil polský vicepremiér Jacek Sasin. Varšava jednala i s francouzskou EdF, která v zemi galského kohouta provozuje několik desítek elektráren.

Polsko už dlouhá léta hovoří o tom, že si postaví „vlastní domácí“ jaderný zdroj, který sníží závislost ekonomiky na spalování uhlí. Plány ale dostaly novou dynamiku po útoku Ruska na Ukrajinu na konci letošního února. Nejistota dodávek zemního plynu z Ruska vedla ke skokovému nárůstu ceny zemního plynu a potažmo i elektřiny v celé Evropské unii.

VÍCE K TÉMATU

Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky

Nové Dukovany chce stavět i největší jaderná elektrárenská firma. Co čekat od EdF?

Radek Škoda: Česko má elektřiny nadbytek a není důvod pro to, aby byla dražší. Stačí ji nevyvážet

Britské jaderné bolení hlavy. Likvidace odpadu a starých elektráren za 260 miliard liber

Řada unijních zemí se vrací k podpoře jádra, které znamená větší garance energetické bezpečnosti. Gazprom navíc už v dubnu zastavil dodávky plynu do Polska, protože odmítalo platit za plyn v rublech.

Vláda ve Varšavě už před válkou oznámila záměr vybudovat na svém území čtyři až šest jaderných reaktorů s výkonem až devět gigawattů. Elektřinu by měly dodávat do sítě nejpozději okolo roku 2040 a pokrývaly by až 36 procent domácí spotřeby elektřiny.

Polský jaderný projekt se jmenuje EJ1 a nejprve jej řídila největší energetická skupina v zemi Polska Grupa Energetyczna. Loni byly ale pravomoci převedeny na nový úřad Polskie Elektrownie Jadrowe (PEJ). První reaktor by se mohl začít stavět v roce 2026 a dokončen by měl být o čtyři roky později. Každý z nových zdrojů má mít instalovaný výkon jeden až 1,5 gigawattu.

Mají Američané výhru v kapse?

Kde má první jaderná elektrárna v Polsku vzniknout? Úřad PEJ zmiňuje lokalitu Lubiatowo-Kopalino u obce Choczewo poblíž Gdyně na pobřeží Baltského moře. I když se má uskutečnit ještě výběrové řízení, řada pozorovatelů se domnívá, že vítězství „mají v kapse“ Američané a firma Westinghouse.

V tomto duchu se vyjádřil polský premiér Mateusz Morawiecki, jenž preferuje silnou spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy také v oblasti jaderné energetiky. Uvedl to po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a ministryní energetiky Jennifer Granholmovou, která slíbila polským podnikům řadu offsetových programů.

Už loni v červenci manažeři společnosti Westinghouse zahájili inženýrské a projekční práce na projektu v rámci grantu americké Agentury pro obchod a rozvoj, aby byli úspěšní v programu polské jaderné energetiky.

Cena budí emoce

Velké debaty se vedou ohledně ceny. Korejská skupina KHNP nabídla, že výstavba reaktorů o výkonu 8,4 gigawattů bude stát 26,7 miliardy dolarů (673 miliard korun). Američané operují s cenou 31,3 miliardy dolarů (789 miliard korun) za šest zdrojů o výkonu 6,7 gigawattů. A francouzská kalkulace od EdF je ještě vyšší. Podle polských médií by měla být cena 33 až 48,5 miliardy dolarů (832 až 1222 miliard korun) za čtyři až šest bloků.

Obchodní manažer Westinghouse Elias Gedeon slíbil, že by financování celého obrovského projektu bylo jištěno i vládní bankou EXIM (Export-Import Bank of the United States), která podporuje americké investice v zahraničí.

Jaderný expert nevládní organizace Greenpeace Jan Haverkamp o serióznosti americké nabídky pochybuje. „Je otázka, zda společnost Westinghouse bude schopna řádně splnit svou nabídku. Firma se nachází v nejisté finanční situaci,“ řekl Haverkamp pro německou Deutsche Welle.

Nejbohatší Polák spolupracuje s Korejci

Aktivně vstupuje do závodu o první polský reaktor i největší soukromá energetická firma ZE PAK, která se státním koncernem PGE (obdoba českého ČEZ) podepsala dohodu s korejskou KHNP o záměru postavit další jadernou elektrárnu s reaktory APR 1400, které již fungují v elektrárnách v Koreji a ve Spojených arabských emirátech.

Elektrárna by měla stát v lokalitě Pątnów – kde rovněž stojí velká uhelná elektrárna – ve středním Polsku necelých sto kilometrů od města Lodž.

Polsko je silně závislé na spalování uhlí a patří k největším producentům skleníkových plynů v Evropě. Vláda nicméně rozhodla, že se do roku 2049 zbaví závislosti na uhlí a nahradí jej obnovitelnými zdroji a právě jádrem. To podporuje i nejbohatší Polák v zemi a majitel firmy ZE PAK Zygmunt Solorz. Se stavbou by se mohlo začít už po roce 2024.

Pawel Gajda z Krakovské báňské akademie ocenil, že se Polsko v oblasti jaderné energetiky orientuje na dva různé dodavatele ze dvou zemí s odlišnými technologiemi. „Bylo by to lepší řešení z hlediska spolehlivosti a tím i energetické bezpečnosti. Snižuje se tím riziko, kdy v důsledku závady bude nutné dočasně odstavit mnoho zdrojů najednou,“ řekl k jaderné budoucnosti země pro portál wnp.pl.

Jaký bude postoj Bruselu?

V Polsku odmítají námitky, že by Brusel mohl Varšavu trestat tím, že nevybírá dodavatele jaderných technologií z členských zemí Unie, v úvahu nicméně připadá pouze Francie. Naopak by EU mohla jadernou mobilizaci podpořit, protože se tím urychlí polský odklon od uhlí. V minulosti své obavy nad „polským jádrem“ neskrývali ani politici v Německu. V současné energetické situaci ale není pravděpodobné, že by Berlín výstavbu u sousedů blokoval.

Současné problémy s dodávkami energií a nedostatkem uhlí polská ekonomika jadernými plány nevyřeší, namítl Władysław Mielczarski z Technické univerzity v Lodži. Nicméně srovnatelná bezuhlíková alternativa za náhradu uhlí v dlouhodobějším horizontu neexistuje.

Optimismus brzdí ale Haverkamp, který varuje, že polský masivní přechod na jádro není ufinancovatelný. Šance, že před rokem 2050 bude polské jádro produkovat elektřinu, odhaduje na méně než jedno procento.