Rok 2018 očima Billa a Melindy Gatesových. Opět odhalují mnoho znepokojivých zjištění

O jednom z nejbohatších mužů planety a spoluzakladateli společnosti Microsoft Billu Gatesovi se ví, že je také velkým filantropem. Spolu se svojí ženou založil Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která je považována za největší soukromou charitativní nadaci na světě.

V rozvojových zemích se zaměřuje na zlepšování zdraví lidí, kterým dává šanci pozvednout se z hladu, nemocí a extrémní chudoby. Ve Spojených státech zase usiluje o to, aby všichni lidé, zvláště ti nejchudší, měli přístup k příležitostem, které potřebují k úspěchu ve škole a v životě. Rozděluje proto peníze na univerzitní stipendia pro zástupce těchto menšin a podporuje moderní výukové programy a materiály.

Nadace již tradičně zveřejňuje výroční dopis manželů Gatesových, který popisuje světový pokrok v oblasti globálního rozvoje. Jak vidí Bill a Melinda Gatesovi uplynulý rok 2018? Splnil jejich očekávání, nebo se dostavila i nějaká ta znepokojivá překvapení?

„Rok 2018 vnímáme jako sérii překvapení. Dnešní svět je při zpětném pohledu velmi odlišný od toho, jaký jsme si ho před lety představovali a na jaký jsme se těšili,“ píší manželé.

Pojďme si projít některé jejich postřehy.

Svět stárne, ne však Afrika!

V každé části světa se lidé dožívají vyššího věku. Snižuje se kojenecká úmrtnost, více dětí se dožívá dospělého věku a ženy mají méně dětí. Výsledkem této rovnice je, že globální populace se pomalu přibližuje ke střednímu věku.

Ne však v Africe. Průměrný věk v Severní Americe je 35 let a v Africe 18 let. A očekává se, že počet mladých Afričanů se zvýší i v příštích desetiletích. Počet porodů narůstá v nejchudších částech subsaharské Afriky, ve zbytku Afriky naopak klesá, což může být výrazným zdrojem nestability, míní Bill Gates.

„Melinda a já se domníváme, že správné investice odhalí obrovský potenciál kontinentu. Mladí Afričané budou jednou utvářet budoucnost nejen svých vlastních komunit, ale celého světa,“ píše ve výročním dopise Gates.

„Když ekonomové popisují podmínky, za kterých země prosperují, jedním z faktorů, které zdůrazňují, je ‚lidský kapitál‘, což je jen další způsob, jak říci, že budoucnost závisí na přístupu mladých lidí ke kvalitním zdravotnickým a vzdělávacím službám. Zdraví a vzdělání jsou motory hospodářského růstu,“ podotýká Melinda Gatesová.

Pokud se subsaharská Afrika zaváže investovat do svých mladých lidí, region by mohl do roku 2050 zdvojnásobit svůj podíl na celosvětové pracovní síle, což by umožnilo lepší život pro stovky milionů lidí.

Jedním z nejsilnějších pozitivních dopadů na budoucí vývoj planety má vzdělávání dívek. Čím vyšší má žena vzdělání, tím lépe je vybavena k výchově zdravých dětí. UNESCO například odhaduje, že pokud by všechny ženy v zemích s nízkými a středními příjmy dokončily střední školu, dětská úmrtnost v těchto zemích by klesla o polovinu.

Dívka navštěvující základní školu v Zambii

Zdravé a vzdělané africké dívky by podle manželů Gatesových byly nejlepším ukazatelem světového pokroku.

Každý měsíc postavíme jeden New York

Vzhledem k tomu, že městská populace v nadcházejících desetiletích nadále poroste, očekává se, že se světové stavebnictví do roku 2060 zdvojnásobí. Což je, jako bychom následujících 40 let každý měsíc postavili jeden celý New York. To je opravdu hodně cementu a oceli, což vyžaduje spoustu energie z fosilních paliv. A veškeré tyto procesy uvolňují jako vedlejší produkt skleníkové plyny.

„Musíme najít způsob, jak to celé zvládnout bez zhoršení klimatických podmínek,“ píše Gates.

Není reálné se domnívat, že lidé skoncují s používáním hnojiv, přestanou cestovat letadly, posílat zboží nákladními loděmi nebo přestanou stavět domy či administrativní a nákupní centra.

Součástí řešení jsou investice do inovací ve všech pěti odvětvích tak, abychom společně zabránili změně klimatu. Potřebujeme průlomové vynálezy.

„Musíme mnohem lépe informovat lidi o těchto výzvách. Pomohlo by, kdyby mediální pokrytí odpovídalo šíři problému. Solární panely jsou skvělé, ale měli bychom také slyšet o nákladních automobilech, cementu a kravách,“ píše Gates.

I data umí být sexistická

Kolik si loni vydělaly ženy v rozvojových zemích? Kolik majetku vlastní? Nebo o kolik hodin více stráví dívky domácími pracemi ve srovnání s chlapci? Na tyto otázky neznáme odpověď.

„Strávil jsem moře času studiem údajů o zdraví a rozvoji a zaráží mě, jak málo dat máme o ženách a dívkách. Domnívám se, že jsme si vytvořili umělé rozdělení, kde jsou některé otázky ‚ženskými‘ problémy a nemají možnost stát se námětem pro hlubší studie. To ale blokuje pokrok pro všechny. Nemůžete pracovat na zlepšení věcí, když nevíme, co se děje s polovinou populace,“ píše Gates.

Data a jejich analýza hrají v pomoci nejchudším lidem světa nezastupitelnou roli. Vedou k lepším rozhodnutím a lepším politikám. Pomáhají při stanovování cílů i při vyhodnocení změn. Na jejich základě je možné postavit argumentaci i odpovědnost.

„Máme jen málo údajů o ženách v rozvojových zemích, většinou se statistiky týkají jen jejich reprodukčního zdraví, protože na místech, kde je primární rolí žen ve společnosti být manželkou a matkou, mají výzkumní pracovníci tendenci soustředit se je na tento okruh údajů. Nemáme však ponětí o tom, kolik většina z těchto žen vydělává, co všechno vlastní, neboť v mnoha zemích jsou příjmy a majetek počítány podle domácnosti. Vzhledem k tomu, že muž je považován za hlavu domácnosti, všechno, čím jeho žena přispívá, je připisováno jemu,“ podotýká Gatesová.

Pokud jsou takové nedokonalé údaje vše, na čem musíte stavět, je snadné podcenit hospodářskou činnost žen a je obtížné určit, zda se ekonomický stav žen zlepšuje.

„Když jsem byla před několika lety v Keni, výzkumnice Christine, která byla pověřena sběrem dat o ženách, mi dovolila ji doprovázet. Šla ode dveří ke dveřím a dělala průzkum u žen v jedné z nejchudších částí Nairobi. Řekla mi, že mnoho žen, se kterými se setkává, nebylo nikdy předtím dotazováno na své životy. Christine jim vysílá vzkaz, že na nich záleží, že se o ně někdo stará,“ vypráví Gatesová.

Před třemi lety proto Nadace Billa a Melindy Gatesových realizovala velkou investici k zaplnění některých z těchto datových mezer. Výzkumníky, kteří se podílejí na sběru údajů, vybavili novými datovými nástroji a proškolili je, o co se mají v životech dívek a žen zajímat. „Pokud jde o pochopení jejich životů, nesmí svět přijmout ‚nevím‘ jako odpověď,“ dodává Gatesová.

Hlasité NE škrtům v rozpočtech zahraniční pomoci

Země jako Spojené státy investují do zahraniční pomoci, protože tato pomoc přispívá k větší světové stabilitě a bezpečnosti. Z pokroku má přece prospěch každý.

Nacionalismus je slovo, které v dnešní době slýcháme mnohem častěji. Je to také jedno z nejvíce používaných slov v politice 21. století. Zatímco začalo mít různý význam pro různé lidi (a nese různé konotace a náznaky), v jádru je nacionalismus přesvědčení, že první povinností země je jednat ve svém zájmu. A investice do zahraniční pomoci jsou zásadní pro ochranu národních zájmů.

Posílení zdravotnických systémů v zahraničí snižuje pravděpodobnost smrtelného patogenu, jako je epidemie eboly. A zajištění toho, aby každý rodič kdekoli ve světě měl příležitost vychovávat zabezpečené, vzdělané a zdravé děti, činí méně pravděpodobným, že se vydají na zoufalé cesty, aby hledali lepší život jinde.

Dál se musíme řídit myšlenkou, že všichni máme zájem o zdraví a blahobyt nejchudších. Je to také nákladově efektivní: bohaté země utrácejí jen kolem 0,1 % ze svých rozpočtů na zdravotní pomoc v zemích třetího světa.

A výsledky? Od roku 2002, kdy byl založen Global Fund pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií, zachránil fond a jeho partneři 27 milionů životů. Od roku 2000 poskytuje společnost Gavi základní vakcíny pro více než 690 milionů dětí z rozvojových zemí, což je jako očkovat každého obyvatele Evropy.

„Bojím se, že bohaté země začínají mít omezené představy o svých vlastních zájmech a uzavírají se směrem dovnitř. Pokud nebudou přispívat na zahraniční pomoc, nastane katastrofický scénář. Například více než 17 milionů lidí žijících s HIV dnes dostává léky financované ze zdrojů Global Fundu. Pokud na ně nebudou peníze, tito lidé zemřou,“ zamýšlí se Gates.

Toaleta manželů Gatesových

Záchod, který bývalý generální ředitel Microsoftu představil loni v Pekingu, je duchovním dítětem výzkumných projektů financovaných nadací manželů Gatesových. Nadace na výzkum bezpečných hygienických technologií od roku 2011 vynaložila přes 200 milionů dolarů – v přepočtu asi 4,5 miliardy korun.

Více než dvě miliardy lidí na celém světě nemá přístup ke slušné toaletě. Jejich odpad často končí v životním prostředí, neošetřený, a zabíjí téměř 800 dětí každý den. A vyvážení sanitárních řešení bohatého světa do rozvojových zemí nepředstavuje možnost, protože tato řešení vyžadují kanalizační systémy, které jsou příliš nákladné a potřebují spoustu vody.

Přitom technologie kompostovatelných toalet existují. Mnoho z nich dokonce přemění lidské výkaly a moč na užitečné vedlejší produkty, jako jsou hnojiva pro plodiny a užitkovou vodu. Jediným problémem je, že se stále jedná o drahá řešení.

Manželé Gatesovi ve svém výročním dopise zvedají i další témata, která by neměla být v následujících letech na cestě za lepší budoucností přehlížena. Zmiňují například programy pro dospívající, které by měly být prevencí kriminality, moderní způsoby výuky i roli mobilních telefonů v rukou žen ze zemí třetího světa.

A zda Gatesovi zůstávají ohledně budoucnosti optimističtí? „Absolutně. Jedním z důvodů je, že věříme v sílu inovací. Ale ještě větší důvod je to, že jsme se o tom přesvědčili z první ruky, že pro každou výzvu, kterou jsme napsali v tomto dopise, existují lidé, kteří své myšlenky, zdroje, a dokonce i své životy věnují řešením,“ uzavírají.