Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- KOMENTÁŘ
Zklamání pro ČNB. Mzdy vzrostly více, než banka čekala
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Co tato čísla znamenají, rozebírá v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Řadu lidí zvýšení sazeb ČNB poškodilo. Zejména pak dlužníky, kterým končí fixace jejich úvěrů a ty, kteří si chtějí brát nové úvěry v korunách. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Tento týden měly trhy možnost seznámit se jednak s posledními údaji za třetí kvartál, které se zveřejňují se zpožděním, až po celkové výsledky ekonomiky. Protože jde z pohledu ČNB o velmi důležitá data indikující domácí mzdové tlaky, stojí zvláště tentokrát za trochu pozornosti.
Podle nových čísel statistického úřadu se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila o 5,7 procenta. Reálně pak „díky“ vyšší inflaci jen o 1,5 procenta. Stejným tempem jako průměrná mzda, kterou nevydělají zhruba dvě třetiny zaměstnanců, vzrostla i mzda mediánová.
GRAF: Vývoj tempa růstu reálné průměrné mzdy v ČR
Za poslední 3 roky, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Někoho sice může zaujmout, že mzdové tempo je ve srovnání s druhým kvartálem poloviční. S ohledem na srovnávací základ z doby první vlny pandemie, to ale nemá smysl moc řešit.
Nad očekávání ČNB
Na růstu mezd se i tentokrát podílelo navyšování platů ve veřejném sektoru, avšak už s daleko menší intenzitou než minule. Tehdy do statistik propadly i mimořádné bonusy ve zdravotnictví.
Podstatné je, že růst mezd odrážející napjatost tuzemského trhu práce překonal o jeden procentní bod očekávání centrální banky. To je pro ČNB docela další silný argument ke zvýšení úrokových sazeb o více než čtvrt procentního bodu i na prosincovém zasedání.
Ve prospěch vyšších sazeb si lze vykládat i další nová čísla, a sice výsledky maloobchodu a služeb, které skončily docela slušným růstem.
Reálně se tržby maloobchodu (bez aut) meziměsíčně zvýšily o 1,4 procenta, a potvrdily tak stabilně silnou poptávku domácností.
GRAF: Vývoj maloobchodních tržeb v Česku
Za poslední 3 roky, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Je sice otázkou, nakolik jsou tyto výsledky ovlivněny urychlením předvánočních nákupů v důsledku obav z opakování lockdownu nebo nedostatkem zboží ze zámoří, avšak na to nikdo asi nedokáže v tuto chvíli odpovědět.
Pozitivně dopadly i služby, kterým se daří postupně umazávat útlum způsobený protipandemickými opatřeními i změnou chování spotřebitelů. Ztráty postupně umazává i cestovní ruch, konkrétně HORECA, letecká doprava i cestovní kanceláře, i když v případě dvou posledně jmenovaných je cesta k předcovidovým tržbám ještě hodně daleká.
Vedle toho HORECA, byť zůstává v rámci aktuální vlny tentokrát v plném provozu, se v nejbližších měsících asi dalšímu útlumu vyhne jen stěží.
V každém případě mají služby i tenkrát sílu kompenzovat slabší výsledky průmyslu, i když asi ne v takové míře, jako ve třetím čtvrtletí…