Mohlo by vás také zajímat
Česká inflace v listopadu překvapila. Klesá nečekaně více
Jan Bureš 5. prosince 2025Meziroční inflace v Česku je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta, uvedl…
Jaký je investiční potenciál stavebních pozemků?
Vladimír Brůna 4. prosince 2025Ceny pozemků dlouhodobě rostou rychleji než inflace a zůstávají jednou z nejoblíbenějších konzervativních investic.
ČNB jede v bitcoinech, Křetínský šlape na plyn a firmy plánují zvyšovat mzdy aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2025
Jan Strouhal 17. listopadu 2025Propouštění v ekonomice; nový Westfield Černý Most, otazníky nad Babišem; korupční skandál na Ukrajině; firmy chtějí v příštím roce zvyšovat…
- KOMENTÁŘ
Turecká ekonomika se znovu ocitá nad propastí
Dlouhodobě udržitelná hospodářská politika musí v Turecku prolomit začarovaný kruh oslabující liry a rostoucích cen. Inflace je nyní nejvýše za téměř 20 let, v prosinci dosáhla 36 procent, a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry.
Ještě nedávno bylo turecké hospodářství považováno za tygra rozvíjejících se trhů. Politika prezidenta Recepa Erdoğana však zemi nasměrovala do hluboké krize. Zdroj: Pixabay
O tom, že turecká ekonomika zrovna nevzkvétá, by se dalo psát dlouho. Turecká lira zakončila rok 2021 s přehledem jako nejhůře performující měna, když vůči americkému dolaru odepsala více než 40 procent.
Na rozdíl od měnové krize v roce 2018, kterou měly bezprostředně na svědomí významné vnější nerovnováhy, je tentokrát na vině extrémně uvolněná měnová politika.
Smrtící inflace
Turecká centrální banka totiž pokračuje ve snižování úrokových sazeb nehledě na svižně akcelerující inflaci. Ta dosáhla v prosinci minulého roku meziročně již 36 procent (nejvíce od roku 2002). Při 14procentních úrokových sazbách (v posledních třech měsících došlo k jejich snížení dohromady o 500 bps) to implikuje významně záporné reálné sazby.
GRAF: Vývoj inflace v Turecku
Za posledních 25 let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Turecká centrální banka zůstává výrazně za křivkou z důvodu absentující nezávislosti a silného tlaku prezidenta Erdogana, jenž má značně neortodoxní pohled na fungování ekonomiky a dlouhodobě pléduje za nižší úrokové sazby (téměř) za každou cenu.
Prudké oslabení liry, která ztratila kotvu v podobě rozumné měnové politiky, se v nejbližších měsících propíše do ještě vyšší inflace. Ta v kombinaci s 50procentním zvýšením minimální mzdy (v Turecku pobírá více než 40 procent zaměstnanců) bude zřejmě hravě atakovat hranici 50 procent.
Neméně závažným problémem pak zůstává akcelerující dolarizace mezi rezidenty, která dále ohrožuje finanční stabilitu a v nejhorším scénáři může vést až ke ztrátě důvěry v bankovní systém.
VÍCE K TÉMATU:
Kam Erdogan přivede Turecko a tamní měnu: volný trh nefunguje s autoritářskými tendencemi
Podráží si Turecko v čele s Erdoganem ofenzivou v Sýrii nohy?
Volby se blíží
Za dané situace by bylo logickým krokem agresivní zpřísnění měnové politiky. To by však vedlo k prudkému zpomalení růstu a pravděpodobně i recesi jako v roce 2018.
A to si prezident Erdogan nemůže 18 měsíců před volbami dovolit. Proto se turecká vláda uchýlila k několika značně neortodoxním krokům.
Například novému systému úročení vkladů, v rámci něhož budou střadatelé kompenzováni za oslabení domácí měny, které přesáhne sazbu na lirových depozitech. Tento regulatorní krok pomohl – v kombinaci s pokračujícími devizovými intervencemi – krátkodobě stabilizovat kurz liry a zřejmě i koupil vládě čas, třebaže za cenu nemalých rozpočtových nákladů.
Ekonomický experiment
Podobná neortodoxní opatření však neřeší příčinu tureckých problémů. Dlouhodobě udržitelná hospodářská politika musí prolomit začarovaný kruh oslabující liry a rostoucích cen. Bez rozumné (a nezávislé) měnové politiky to však půjde jen těžko.
Čím déle pak bude současný makro experiment v Turecku trvat, tím větší je šance, že se nakonec bude opakovat scénář z roku 2018 – tedy vynucené a drastické zvýšení úrokových sazeb, které pošle ekonomiku do recese.